Vesmírná mise Artemis II proběhla úspěšně. Kosmická loď dosedla na Zemi
Posádka mise Artemis II se v sobotu po desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když její kosmická loď Orion úspěšně přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Přistání udělalo pomyslnou tečku za prvním pilotovaným letem k Měsíci po více než půl století.
Letu se zúčastnili američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s kanadským astronautem Jeremym Hansenem. Kapsle před přistáním úspěšně prošla návratem atmosférou, včetně krátkého výpadku komunikace, a bezpečně dosedla na hladinu oceánu.
ČTĚTE TAKÉ: Uhrančivé snímky z odvrácené strany. Západ Země nad Měsícem i zatmění Slunce.
Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva okamžitě zahájily zajištění plovoucí kapsle, aby mohli dostat čtveřici astronautů ven z lodi. Po zhruba hodině a půl záchranné týmy dostaly celou posádku z modulu. Jeden po druhém pak byli přepraveni vrtulníky na americkou válečnou loď USS John P. Murtha, kde je čekají lékařské prohlídky. Každému by měl být vyšetřen puls, krevní tlak, mozkové a nervové reakce a rovnovážný systém, uvedl web televize BBC.
Radiové spojení vypadlo na několik minut
Čtyřčlenná posádka vstoupila do atmosféry Země rychlostí přibližně 33násobku rychlosti zvuku. Kosmická loď Orion při návratu automaticky řízeném palubním systémem čelila extrémním podmínkám při průletu atmosférou. Kapsle se při návratu ocitla v obklopení žhavého plazmatu, které způsobilo několikaminutový plánovaný výpadek rádiového spojení. Kritickým prvkem byl tepelný štít, který musel odolat teplotám až kolem 2 760 °C.
Podívejte se na celé speciální vysílání CNN Prima NEWS k přistání mise Artemis II s celou řadou zajímavých hostů:
Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaně od roku 2028. Po opětovném navázání spojení se otevřely padáky, které zpomalily sestup kapsle na přibližně 25 km/h před jejím měkkým přistáním do oceánu.
Čtěte také
Celková délka mise činila devět dní, jednu hodinu, 32 minut a 15 sekund. Mise Artemis II během svého letu urazila celkem téměř 1,12 milionu kilometrů, když dvakrát obletěla Zemi a následně provedla průlet kolem Měsíce ve vzdálenosti zhruba 405 000 km. Posádka pořídila nové snímky Měsíce, včetně oblasti nazvané Pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa. Zlomila také dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země, když překonala hranici 400 171 kilometrů od naší planety.
Přistání tvořilo největší nebezpečí
Posledních zhruba 160 kilometrů letu představuje pro posádku potenciálně největší nebezpečí, připomněl před přistáním ve vysílání CNN Prima NEWS popularizátor kosmonautiky Michal Václavík.
Původně se počítalo s tím, že se kosmická loď bude nořit do atmosféry a zase z ní vystupovat, jako kámen skákající po vodě, aby postupně ztratila část své vysoké rychlosti. Od toho však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ustoupil po návratu mise Artemis I v prosinci 2022, kdy vesmírná loď Orion obletěla Měsíc bez posádky. Při návratu tehdy utrpěl značné škody tepelný štít plavidla, který chrání loď před spalující teplotou způsobenou třením o atmosféru. Posádka Artemis II se proto pokusila proletět atmosférou pod strmějším úhlem, aby v ní strávila co nejkratší dobu a snížila se tak pravděpodobnost poškození.
Čtěte také
Osud tepelného štítu byl nejistý
Web LA Times nastínil, že odborníci před přistáním přesně netušili, jak se tepelný štít při návratu zachová. Data sbírala řada letounů, které se snažily kosmickou loď sledovat, a to včetně business jetu NASA či průzkumného letounu amerického námořnictva.
Orion ve finále zbrzdily tři sady padáků otevírající se postupně. Ty hlavní o průměru přes 35 metrů se otevřely ve výšce asi 2 800 metrů a při rychlosti 209 kilometrů za hodinu. Kosmická loď nakonec musela zpomalit na rychlost pod 32 kilometrů za hodinu, při které dosedla do vod oceánu u San Diega.
Čtěte také
Misi provází kromě dálkového rekordu hned několik prvenství; členové lunární mise jsou poprvé v historii žena (Kochová), černoch (Glover) a občan jiné země než USA (Kanaďan Hansen). Velitel mise Artemis II Wiseman je ve věku 50 let nejstarším astronautem, který se vypravil k Měsíci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Takhle Měsíc ještě nikdo neviděl. Kráter pojmenovali po zesnulé manželce, astronauti brečeli
