Vesmírná mise Artemis II proběhla úspěšně. Kosmická loď dosedla na Zemi

ČTK
CNN Prima NEWS
Kryštof Prchlík
ČTK , CNN Prima NEWS , Kryštof Prchlík
  • Akt. 11. dub 2026, 02:13
  • • 10. dub 2026, 08:09

  • Posádka mise Artemis II se v sobotu po desetidenním letu úspěšně vrátila na Zemi, když jejich kosmická loď Orion úspěšně přistála do Tichého oceánu u pobřeží Kalifornie. Přistání udělalo pomyslnou tečku za prvním pilotovaným letem k Měsíci po více než půl století.

    Letu se zúčastnili američtí astronauti Reid Wiseman, Victor Glover a Christina Kochová spolu s kanadským astronautem Jeremym Hansenem. Kapsle před přistáním úspěšně prošla návratem atmosférou, včetně krátkého výpadku komunikace, a bezpečně dosedla na hladinu oceánu.

    ČTĚTE TAKÉ: Uhrančivé snímky z odvrácené strany. Západ Země nad Měsícem i zatmění Slunce.

    Záchranné týmy NASA a amerického námořnictva by měly zajistit plovoucí kapsli a pomohou čtveřici astronautů ven z kosmické lodi. Následně budou přepraveni vrtulníkem na nedalekou záchrannou loď, kde podstoupí úvodní lékařskou prohlídku.

    Radiové spojení vypadlo na několik minut

    Čtyřčlenná posádka vstoupila do atmosféry Země rychlostí přibližně 33násobku rychlosti zvuku. Kosmická loď Orion při návratu automaticky řízeném palubním systémem čelila extrémním podmínkám při průletu atmosférou. Kapsle se při návratu ocitla v obklopení žhavého plazmatu, které způsobilo několikaminutový plánovaný výpadek rádiového spojení. Kritickým prvkem byl tepelný štít, který musel odolat teplotám až kolem 2 760 stupňů Celsia.

    Samotný návrat trval přibližně 13 minut a patří k testům programu Artemis II, jehož cílem je v budoucnu umožnit přistání astronautů na Měsíci, plánovaně od roku 2028. Po opětovném navázání spojení se otevřely padáky, které zpomalily sestup kapsle na přibližně 25 km/h před jejím měkkým přistáním do oceánu.

    Mise Artemis II během svého letu urazila celkem téměř 1,12 milionu kilometrů, když dvakrát obletěla Zemi a následně provedla průlet kolem Měsíce ve vzdálenosti zhruba 405 000 km. Posádka pořídila nové snímky Měsíce, včetně oblasti nazvané Pánev Orientale, která se nachází na rozhraní přivrácené a odvrácené strany vesmírného tělesa. Zlomila také dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země, když překonala hranici 400 171 kilometrů od naší planety.

    Právě přistání tvořilo největší nebezpečí

    Posledních zhruba 160 kilometrů letu představuje pro posádku potenciálně největší nebezpečí, připomněl před přistáním ve vysílání CNN Prima NEWS populizátor kosmonautiky Michal Václavík. Zhruba 120 kilometrů nad zemským povrchem vstoupí Orion do atmosféry, a to rychlostí 38 367 kilometrů za hodinu, předeslal web Space.com.

    Pokud se tato odhadovaná rychlost potvrdí, znamenalo by to, že Artemis II nepřekoná rychlostní rekord nastavený posádkou mise Apollo 10 v roce 1969. „Během deseti minut bude muset vesmírné plavidlo zpomalit na rychlost okolo 40 km/h,“ dodal Václavík. Astronauti tak byli vystaveni vysokému přetížení.

    Původně se počítalo s tím, že se kosmická loď bude nořit do atmosféry a zase z ní vystupovat, jako kámen skákající po vodě, aby postupně ztratila část své vysoké rychlosti. Od toho však americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ustoupil po návratu mise Artemis I v prosinci 2022, kdy kosmická loď Orion obletěla Měsíc bez posádky. Při návratu tehdy utrpěl značné škody tepelný štít plavidla, který chrání loď před spalující teplotou (až 2 760 stupňů Celsia) způsobenou třením o atmosféru.

    Posádka Artemis II se proto pokusila proletět atmosférou pod strmějším úhlem, aby v ní strávila co nejkratší dobu a snížila se tak pravděpodobnost poškození. Orion v této kritické části sestupu obklopí ohnivá koule a za okénky lodě bude problikávat plazma; zároveň bude na několik minut přerušena komunikace s řídícím střediskem.

    Osud tepelného štítu byl nejistý

    Server LA Times nastínil, že odborníci před přistáním přesně netušili, jak se tepelný štít při návratu zachová. Data sbírala řada letounů, které se snažily kosmickou loď sledovat, a to včetně business jetu NASA či průzkumného letounu amerického námořnictva.

    Orion ve finále zbrzdily tři sady padáků otevírající se postupně. Ty hlavní o průměru přes 35 metrů se otevřou ve výšce asi 2 800 metrů a při rychlosti 209 kilometrů za hodinu. Kosmická loď nakonec měla zpomalit na rychlost pod 32 kilometrů za hodinu, při které dosedne do vod oceánu u San Diega.

    Z lodě plující na plovácích pak astronauty vyzvedávají záchranné týmy NASA a vrtulníky amerického námořnictva. Návratovou fázi je možné od sobotních 00:30 SELČ sledovat na stránkách úřadu, v 04:30 SELČ bude následovat tisková konference v Johnsonově vesmírném středisku v texaském Houstonu.

    Misi provází kromě dálkového rekordu hned několik prvenství; členové lunární mise jsou poprvé v historii žena (Kochová), černoch (Glover) a občan jiné země než USA (Kanaďan Hansen). Velitel mise Artemis II Wiseman je ve věku 50 let nejstarším astronautem, který se vypravil k Měsíci. Vzhledem k unikátní trajektorii mise se také posádka Artemis II vrátí do zemské atmosféry o něco vyšší rychlostí než kterákoliv jiná v historii. Konečným cílem programu Artemis je návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.

    CNN Prima NEWS připravila speciální vysílání, které můžete sledovat v pátek od 23:50. Jeho součástí bude řada zajímavých hostů. Mezi nimi bude Ondřej Heigl z pražského planetária, pilot a český astronaut Aleš Svoboda s reportérkou Simonou Dočkalovou, která dlouhodobě sleduje jeho přípravu na budoucí kosmický let. Dorazí i Jan Sohar, zakladatel společnosti ADVACAM, která vyrábí čipy pro přístroje měřící kosmické záření. Na otázky odpoví také kadeti českého projektu Zero-G, který podporuje rozvoj vesmírného výzkumu, Julie Beritová, Daniel Biskup a Jonáš Neruda. Úspěchy mise Artemis II společně zhodnotí expert na astronautiku a výzkum vesmíru Jan Kolář a redaktor CNN Prima NEWS Petr Holman.

    MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Takhle Měsíc ještě nikdo neviděl. Kráter pojmenovali po zesnulé manželce, astronauti brečeli