Seznam Čechů pro případ mobilizace? Pavel je pro. Armáda navrhne administrativní odvody
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Armáda navrhne vládě zavedení administrativních odvodů.
Podle prezidenta by pomohly získat přehled pro mobilizaci.
Pavel také zdůraznil, že by nešlo o obnovu povinné vojny.
Členové výboru pro obranu se v názoru rozcházejí.
Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by pomohly získat přehled, s kým a na jaké pozice se může počítat v případě mobilizace. Ve středu v Liberci upozornil, že jde jen o administrativní úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Náčelník Generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba se v České republice zrušila před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh, úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident.
ANALÝZA: USA bojují samy proti sobě. Pro Evropu je nová strategie „šokujícím budíčkem“
Stejný názor má náčelník generálního štábu. „Plně se ztotožňuji s tím, že byla zrušená (základní vojenská služba). V té podobě, v jaké byla, nedávala smysl. Ale než se zrušila, tak se měl někdo zamyslet nad tím, jak se bude řešit problematika generování záloh ozbrojených sil,“ řekl Řehka Radiožurnálu.
Pavel uvedl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země,“ podotkla hlava státu.
Pavel: Nemáme přehled o lidech ochotných sloužit
„A my dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme. A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat,“ řekl prezident.
Administrativní odvody by tak byly podle Pavla jen nutným podkladem k naplnění branného zákona, a ne obnovením vojenské základní služby. „Znamená to jenom, řekl bych, další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách, by se dalo počítat, kdyby nastala nějaká krizová situace a bylo nutné dělat třeba opatření ve smyslu výběrové mobilizace,“ dodal.
Čtěte také
„Budeme se snažit identifikovat, kteří lidé jsou zdravotně schopni služby, a taky kdo se chce podílet na obraně dobrovolně. A u těchto lidí předpokládáme, že by prošli nějakou formou vojenského výcviku, bude to kratší výcvik v horizontu týdnů,“ uvedl Řehka.
Administrativní odvody by podle Řehky měly jednoduchou formu, kdy se občan Česka starší 18 let zaregistruje on-line a vyplní o sobě údaje. Funguje to tak i v jiných státech, dodal. V Německu před týdnem poslanci schválili zavedení plošných odvodů a stanovili také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Od příštího roku bude opět zavedena několikaměsíční povinná vojenská služba v Chorvatsku, kde byla zrušena v roce 2008.
Členové výboru pro obranu se v názoru rozcházejí
Členové sněmovního výboru pro obranu se v názoru na zavedení administrativních odvodů do armády rozcházejí. Předsedovi výboru Josefu Flekovi ze STAN by odvody spočívající ve vyplnění on-line dotazníků občany staršími 18 let dávaly smysl. Jeho kolega Pavel Růžička z ANO se ale podivil nad tím, proč Řehka s návrhem přišel nyní, a ne v předešlém volebním období. Lidovec Jiří Horák považuje dotazníkovou formu zjišťování, kdo je ochoten podílet se na obraně země, za v principu dobrý směr.
Čtěte také
Růžička řekl, že nezná technické náležitosti návrhu, například jak by bylo vyplňování zabezpečeno. Vzhledem k už přijatým legislativním změnám ale podle něj mohlo opatření platit dřív. Členem výboru byl za minulého volebního období, kdy bylo ANO v menšině, nyní jeho strana míří do vlády spolu s SPD a Motoristy.
Ministryně obrany v demisi Jana Černochová (ODS) novinářům řekla, že ani ona přesně neví, za jakých podmínek si prezident administrativní nábory představuje. Pokud jde o součást koncepce, kterou připravuje generální štáb a ve které je část o „průzkumu mezi obyvatelstvem“, nevidí na tom nic špatného. Koncepce bude podle ní nyní ve vnitřním připomínkovém řízení resortu obrany a bude na novém ministrovi, jak se k ní postaví. Věří, že prezidentovy připomínky budou mít váhu a relevanci.
Moderní nástroj, chválí Flek
„Nejde o vojenskou službu, ale o moderní nástroj, který státu pomůže zjistit, jaké odborníky má k dispozici při krizích. Transparentně, jednoduše a bez zásahu do práv lidí. Hrozby ve světě se vyvíjejí a my se jim musíme přizpůsobit,“ řekl k návrhu Flek, který byl v minulém volebním období místopředsedou výboru. Nyní byl do čela zvolen jako zástupce opozice.
Čtěte také
Další člen výboru Ivan Bartoš (Piráti) odpověděl, že jeho strana chce bezpečné Česko v silné Evropě, určitě ale nechce znovu zavádět povinnou vojenskou službu. „Potřebujeme motivovanou armádu a ta určitě nevznikne tak, že budeme lidi nutit, aby do ní vstupovali. Chceme zlepšit podmínky v armádě, aby se lidem, kteří do ní chtějí, vyplatilo do ní vstupovat a taky v ní zůstávat. A chceme i posílit aktivní zálohy, do kterých se lidé zapojují dobrovolně, stanovené zálohy státu i civilní ochranu,“ uvedl.
Horák, který je po říjnových volbách ve Sněmovně nováčkem, poznamenal, že neměl možnost návrh analyzovat do detailu. „Zjišťovat ale pomocí dotazníku, kdo je ochoten podílet se na obraně země a takovým lidem umožnit nějakou formu výcviku, považuji v principu za dobrý směr,“ řekl.
Povinná vojenská služba funguje v Dánsku nebo Rakousku
V celé Evropě je vojenská služba povinná v 16 zemích, někde se vojenská povinnost vztahuje i na ženy, část zemí umožňuje náhradní službu. V Evropské unii funguje povinná vojenská služba v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, ve Švédsku, Rakousku a v Řecku. Mimo EU je v Evropě zavedena povinná vojenská služba ve Švýcarsku, Norsku, Moldavsku, Rusku, Bělorusku, Turecku a na Ukrajině.
V Armádě ČR bylo k začátku letošního roku zhruba 24 tisíc profesionálních vojáků a 4 521 lidí v aktivních zálohách. Podle aktuálně platných zákonů armáda může k odvodům sáhnout jen během stavu ohrožení státu, nebo při vyhlášení válečného stavu, což je podle Řehky pozdě. „Naším primárním cílem je, abychom se válce vyhnuli. Ale když válka začne, tak nemůžeme až v krizi začít dělat všechna opatření,“ uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Hrnčíř: Kvůli F-35 nezbyde na protivzdušnou obranu. Jsou vrcholem pokroku, opáčila Kovářová
