Odklad digitalizace státu
Digitalizace služeb státu se zřejmě odkládá o dva roky na rok 2027. Návrh vládní koalice na dvouletý odklad v pátek schválila Sněmovna. Důvodem odkladu je, aby se úřady stačily na digitalizaci připravit. Zákon o právu občanů na digitální služby z roku 2020, takzvaná digitální ústava, měl původně začít fungovat od února příštího roku. Odklad kritizuje opozice včetně Pirátů, kteří byli až do podzimu stranou vládní koalice. Piráti navrhovali roční odklad. O návrhu musí ještě rozhodnout Senát a novelu poté musí ještě podepsat prezident.
Opoziční poslanci především z hnutí ANO odklad označovali za projev neschopnosti vlády dokončit včas jeden z projektů, které označovala za klíčové. Vadí jim také, že koalice chce odklad ve formě doplnění zákona o právu na digitální služby připojit k novele o elektronických komunikacích, která měla původně řešit hlavně pravidla telemarketingu. Podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je však odklad nutný vzhledem k tomu, že v opačném případě by se stát vystavil riziku žalob.
ČTĚTE TAKÉ: Havlíček versus Rakušan, Stanjura proti Babišovi. Kde budou nejostřejší souboje voleb?
Klub opozičního hnutí ANO zvažuje, že se v případě přijetí tohoto odkladu obrátí na Ústavní soud. K případnému podání k Ústavnímu soudu je ochoten se připojit i klub opoziční SPD.
„Považujeme to za klasický přílepek,“ řekla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Klub se podle ní o případném podání k Ústavnímu soudu poradí. Obdobně se vyjádřil i předseda klubu SPD Radim Fiala. Protože Sněmovna přijala návrh Jurečky a dalších poslanců na dvouletý odklad, už nehlasovala o pirátském návrhu na roční odklad.
Součástí odkladu je i navrhované ustanovení, podle něhož by úřad nemusel provést digitální úkon, pokud by mu to způsobilo „nepřiměřenou zátěž“, tedy bylo by podle předkladatelů „neefektivní, nehospodárné a neúčelné“. Úřady by mohly požádat o zrušení některých úkonů v katalogu digitálních služeb. Podle Jurečky jsou totiž některé agendy využívány minimálně, některé ani jednou ročně.
Vládní předloha měla původně přinést plošný zákaz marketingu prostřednictvím jakékoli hlasové komunikační služby, tedy nejen telefonické, s výjimkou případů, kdy s tím volaný souhlasil. Sněmovna ale na návrh hospodářského výboru toto upřesnění vypustila. V hospodářském výboru s tím zástupci ministerstva průmyslu vyslovili souhlas.
Novela ve schválené podobě kromě jiného přesouvá řešení všech sporů klientů s operátory o platby na Český telekomunikační úřad. Část sporů řešily soudy a část úřad. Úřad dosud řešil jen spory o volání, data a SMS. Nově bude řešit i další spory související s placením, jako jsou třeba splátky za mobilní telefon od operátora nebo nákup SMS jízdenek.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Školy se bouří proti ministerstvu. Úřad končí s podporou republikových sportovních soutěží
