Kandidáti na prezidenta: Babiš, Kalousek, miliardář, komik, možná i Klaus
Vědce děsí nová mutace omikronu. Měla by získat vlastní řecké písmeno, myslí si
Ledecká má formu: Ve sjezdu v Cortině dojela třetí, jen 26 setin za suverénkou sezóny
Covidpasy by měly umožnit očkovaným, testovaným nebo z COVID-19 uzdraveným lidem volně cestovat přes hranice. Zdroj: Profimedia.cz
Covidpasy by měly umožnit očkovaným, testovaným nebo z COVID-19 uzdraveným lidem volně cestovat přes hranice. Zdroj: Profimedia.cz
Očkovaní lidé by měli mít velké výhody. „Tímto nátlakem můžeme přinutit ostatní, aby se nechali naočkovat,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS evoluční biolog Jaroslav Flegr. Nepřímo tak podpořil myšlenku, o níž se už nějakou dobu hovoří nejen na evropské úrovni. A sice zavést takzvané covidpasy, jakési průkazy, pomocí nichž by lidé dokládali, že jsou očkovaní proti covidu.
Na první pohled je požadavek na zavedení covidpasů logický. Pokud bude návrat do normálního života podmíněn očkováním, může to lidi motivovat, a tím pádem bude možné rychleji uvolňovat protiepidemická opatření a otevřít ekonomiku. Na nohy by se mohly poměrně rychle postavit sektory, na které koronavirová pandemie dopadla zničujícím způsobem. Jde zejména o cestovní ruch a s ním související (letecká) doprava, ubytovací a stravovací služby.
K tématu
A zdá se, že mezi odbornou veřejností tato myšlenka rezonuje. Naposledy se pro ni v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS vyjádřil jak evoluční biolog Jaroslav Flegr, tak ředitel Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR Zdeněk Hostomský. „Dejte očkovaným lidem privilegium a nenuťte je nosit roušky a netvrďte, že jsou nebezpeční stejně jako ti, kteří se nenaočkovali,“ řekl.
Příklad z Izraele navíc ukazuje, že jde o poměrně jednoduchý recept na rychlý konec lockdownu. Celý svět upírá zraky k této zemi na Blízkém východě, která očkuje nejrychleji na světě. Postup je připisován dobré organizaci nebo faktu, že izraelská vláda za vakcíny zaplatila násobně více než vlády jiných zemí.
Je ale možné, že významnou roli sehrálo také umožnění návratu do normálního života lidem, kteří vakcínu obdrželi. Ti mohou do tělocvičen, koncertních síní, divadel a dalších akcí v uzavřených prostorách od 21. února. Výsledek? Více než polovina dospělé populace je očkována nejméně první dávkou, přes 90 procent lidí starších 50 let už má vakcinaci kompletně za sebou.
A svět se Izraelem inspiroval. V Evropské unii nebo ve Spojených státech se už covidpasy připravují. Jenže zdánlivě jednoduchý recept na rychlý konec lockdownu má své háčky. Na některé z nich upozornili analytici prestižního časopisu The Economist.
K tématu
Jako zásadní problém s covidpasy, jimiž by mělo být podmíněno vybřednutí obyvatel z karantény, se jeví otázka, co s lidmi, kteří nemohou být očkováni nebo zkrátka vakcínu z jakýchkoli důvodů odmítají. Má mít vůbec stát právo zásadním způsobem omezit základní lidské svobody, pokud někdo očkování nepodstoupí? Podle poslance ODS Jakuba Jandy to vůbec není jednoduché rozhodování. „Zavedením covidpasu budeme lidi dělit na dva tábory – očkovaní a neočkovaní. Nutně se musíme také ptát na rychlost očkování, protože někteří lidé by covidpas chtěli, aby třeba mohli cestovat, ale řada s vakcínou na ně vyjde kdovíkdy,“ uvedl Janda pro CNN Prima NEWS.
Částečnou odpovědí je varianta, kdy vlády budou jako alternativu k očkování uznávat například potvrzení o prodělání covidu v minulosti nebo osvědčení o negativním testu na SARS-CoV-2. Pak je zde ale otázka bezpečnosti uložených dat, jelikož se počítá s tím, že covidpas bude mít převážně podobu aplikace instalované do mobilního telefonu.
Když se loni začaly ve světě objevovat různé variace na eRoušku, výskyt bezpečnostního problému byl jen otázkou času. V Singapuru se například stalo, že k datům z aplikace měla přístup tamní policie, která je využívala při monitorování kriminality. Singapurský ministr vnitra uvedl, že se jednalo o chybu a že za ni přijímá plnou odpovědnost. „Otázky kolem bezpečnosti osobních dat mohou celou ideu covidpasů významně narušit a přivést vodu na mlýn konspiračním teoretikům,“ uvádí The Economist.
K tématu
Jenže i když se podaří pochybnosti o bezpečnosti takových aplikací vyvrátit, nastupují další otázky, které souvisí s nerovnoměrným přístupem k vakcíně proti covidu. Světová zdravotnická organizace (WHO) už na počátku procesu očkování varovala před vakcinačním nacionalismem. K němu ale chtě nechtě dochází a globální závod o získání kolektivní imunity vyznívá lépe pro ekonomicky vyspělé země.
Podle odhadů analytiků časopisu The Economist rozvinutý svět zkrotí pandemii prakticky do konce tohoto roku. Naproti tomu v nejchudších státech se očkování protáhne do roku 2023 nebo dokonce 2024. Tou dobou už vyspělé státy budou zřejmě řešit přeočkování s tím, jak koronavirus bude mutovat, podobně jako je tomu u sezónní chřipky.
Odborníci ale varují také před jakousi spontánní segregací. Tedy vyloučení těch, kteří nebudou očkovaní, ze společenského nebo dokonce pracovního života. The Economist se odvolává na globální průzkum nadnárodní personální agentury Manpower, z něhož vyplývá, že asi pětina zaměstnavatelů plánuje do svých pracovních nabídek jako jeden z požadavků na zájemce o práci zařadit očkování proti covidu. Dalších 14 procent firem v této otázce zatím nemá jasno. „Pokud by podíl zaměstnavatelů požadujících očkování proti koronaviru narůstal, stala by se vakcinace prakticky povinnou,“ dodávají analytici Economistu.
Vypadá to, že nalezení vakcíny proti SARS-CoV-2 nebude jízdenkou pro život, jak jsme ho znali před pandemií, nýbrž k obnovení globální rovnováhy na zcela nové kvalitativní úrovni. Očkování, které nyní ve světě probíhá, je tedy jen jakousi první etapou na ještě poměrně složité cestě k ekvilibriu.
K tématu
Západ se stále více obává, že dojde k ruské invazi na Ukrajinu. Americká ambasáda v Kyjevě chce ze země dostat všechny postradatelné diplomatické pracovníky i s jejich rodinami. Španělsko už vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a Černém moři. Mnoho dalších evropských zemí se snaží na území Ukrajiny dostat vojenskou techniku. V tom jim ale často brání Německo, jehož přístup k Ukrajině by se dal považovat za velmi chladný.
Už za rok budeme volit nového prezidenta republiky a kandidáti na Hrad se začínají pomalu houfovat. O některých se zatím pořád jen spekuluje, jiní se ke snaze nahradit Miloše Zemana otevřeně hlásí. Redakce CNN Prima NEWS přichází s přehledem jmen, která by se mezi sebou mohla utkat o ostře sledovanou funkci.
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) navrhuje, aby se na některých úsecích dálnic mohlo jezdit až 150 km/h. S tím nesouhlasí expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Bývalý ministr financí se totiž obává, že by se touto změnou zvýšil počet mrtvých a raněných na dálnicích.
Jen za pátek přibylo v Česku téměř 30 tisíc nakažených koronavirem. Počty hospitalizovaných ale zatím nijak zvlášť nerostou. Není pochyb, že tento trend způsobuje nová varianta omikron, která je sice mnohonásobně nakažlivější než předešlé mutace, ale také výrazně méně patogenní. Někteří odborníci dokonce vyzývají vládu, aby zrušila veškerá opatření, podobně jako to udělala Velká Británie.
Karel Vlček se v roce 2017 s rodinou rozhodl, že postaví dům. Věděl, že kvůli třem dětem potřebuje minimálně pět pokojů a nechtěli opustit lokalitu Prahy 4. Zároveň měli omezený rozpočet, proto řešili, jaká cesta bude nejschůdnější. O tom, jaká nakonec byla, vypráví v rozhovoru s moderátorem Liborem Boučkem v pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům.
Volba jména dítěte je ve světě i v Česku stále liberálnější. Jana, Jiřího nebo Annu nahrazuje Ohňon, Trinity nebo Jazz. Rodiče by však měli myslet na to, že jméno, které dají svému dítěti, si jejich potomek ponese celý život. Podle odborníků může výběr jména dokonce negativně ovlivnit život dítěte. Experimentování s neobvyklými nebo úplně novými jmény se navíc nemusí setkat s pochopením úřadů.
Změní českou justici případ bývalé ministryně Vlasty Parkanové? Na otázku budou hledat odpovědi hosté Partie Terezie Tománkové ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a jeho předchůdkyně ve vládě Marie Benešová (za ANO). Následovat bude velká diskuse o testování, očkování a nových protipandemických opatřeních, které se zúčastní hned několik zástupců různých politických stran. Pořad můžete sledovat v neděli od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.
Vyšetřovatelé Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) stíhají osm dozorců z věznice Valdice na Jičínsku. Viní je z toho, že fyzicky napadali odsouzené nebo násilí přihlíželi. Dvěma dozorcům hrozí až desetileté tresty. GIBS zahájila trestní stíhání po vyhodnocení důkazů i znaleckých posudků loni v říjnu, informovala v sobotu mluvčí inspekce Ivana Nguyenová.
Nová mutace omikronu vědce děsí. Subvarianta s označením BA.2, které se též přezdívá „skrytá verze omikronu“, je podle dostupných dat přenosnější. Odborníci se proto obávají, že by mohla vyvolat další vlny pandemie po celém světě, již nyní by v některých zemích mohla dominovat. Apelují tak na to, aby varianta získala vlastní písmeno z řecké abecedy.
Zdražuje skoro vše, na co se podíváte. A dojde i na víno. Někteří vinaři už s přepisováním cenovek začali, další se na to chystají. Tlačí je k tomu rostoucí ceny lahví, kartonů a hlavně energií.
Venkov není Paříž. Výrobci automobilů se ostře vymezili vůči regulaci reklamy na auta, která má ve Francii začít platit od března. Automobilky do ní budou muset přidávat doporučení, aby lidé zvážili cestu na kole nebo pěšky. Nad nařízením se podivil například šéf francouzské pobočky Fordu.
Herec, dabér a tanečník Vítězslav Bouchner zemřel 13. ledna ve věku 74 let. Představitel většinou vedlejších rolí je známý z českých i zahraničních snímků.
Málokdo zná Novaka Djokoviče tak jako jeho slovenský trenér Marián Vajda. Poprvé se tehdy mladičkého a talentovaného tenisty ujal v roce 2006 a právě on má velký podíl na tom, že Srb získal 20 grandslamových titulů. Číslo 21 měl přidal letos na Australian Open, ale jak téměř celý svět ví, nakonec nedostal možnost. „Muselo to být obrovské utrpení,“ popisuje ságu světové jedničky s neúspěšným koncem Vajda.
V souvislosti s onemocněním COVID-19 přišla česká kulturní scéna o řadu významných umělců. Nejen těch starších, ale i mladších ročníků. Někteří se z obavy z nakažení uzavřeli doma, přesto si je vir našel.
Neznámý lupič v Brně napadl a okradl muže s postižením, hledá ho policie. Napadený muž skončil s vážným zraněním v nemocnici. Policie zveřejnila video z domovních kamer, na kterém je útok zaznamenán.
První víkendový den se ponese v duchu sněhu nebo smíšených srážek. Nejvyšší denní teploty se budou pohybovat mezi bodem mrazu a 4 °C, na severovýchodu však mohou klesnout k -6°C. V platnosti je také výstraha před sněhovými jazyky, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Mnozí adepti, kteří usilují o post prezidenta, nemají šanci, ale chtějí se zviditelnit. Na tom se ve vysílání CNN Prima NEWS shodli komentátoři Petr Honzejk a Petr Kamberský. Miliardář Karel Janeček podle nich oznámil kandidaturu včas, avšak spíše než touha po triumfu je důvodem podle nich jen „futrování ega“. Možná kandidatura bývalého předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska je promyšlenější a má mu otevřít cestu do Senátu.
Česko podle návrhu smlouvy pro polskou stranu sporu trvá na náhradě 50 milionů eur za škody způsobené těžbou v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Polsko nabídlo 40 milionů eur. Návrh předloží ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) pro informaci ve středu vládě.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
