napětí

Smyčka kolem Ukrajiny se utahuje, hrozí rozsáhlý ozbrojený konflikt, Rusko bude chtít napadnout celou východoevropskou zemi. Takové myšlenky tíží britské ministerstvo obrany, které vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou situací na hranicích Ruska a Ukrajiny. Varováními nešetří ani americká administrativa.

Ukrajinu v pátek zasáhl silný hackerský útok, s největší pravděpodobností vedený z Ruska. Výpočetní teror se zaměřoval na kyjevské vládní weby. Hlavní webové stránky ministerstva zahraničí či školství se tak ocitly mimo provoz. Hackerský útok provázely výhrůžné zprávy s jasnou konotací ukrajinsko-ruské krize.

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že rozmisťování ruských jednotek u hranic s Ukrajinou je nepřijatelné a že pokud se situace na východě Ukrajiny vyhrotí, budou Spojené státy a jejich spojenci s velkou rozhodností reagovat. Informoval o tom Bílý dům.

Francie hostila politický mítink s cílem vyřešit migrační krizi u Lamanšského průlivu, pozvánku pro britskou ministryni vnitra Priti Patelovou ale stáhla. Prezident Emmanuel Macron se totiž urazil po veřejném dopisu londýnského premiéra Borise Johnsona, ve kterém Brit radil, jak mají Francouzi s migrací bojovat a držet ji dál od britských břehů.

Mezi mocnostmi Blízkého východu už to zase skřípe, do ostrého střetu se dostaly tradiční oponenti Izrael a Írán. Jeruzalém viní Teherán, že pokračuje v jaderném programu a snaží se vyvinout atomovou bombu. Írán naopak označil Izrael za slábnoucí zemi a pohrozil její destrukcí a útokem ze všech stran.

Noc na polsko-běloruské hranici, kterou se v pondělí pokusila překonat skupina tisíců migrantů, byla klidná. Uvedla to ráno polská policie, která spolu s armádou vstupu běženců do země brání. Evropská komise vyjádřila v souvislosti s migrační krizí solidaritu s Varšavou.

V tomto století ještě nebyly nikdy vztahy mezi Čínou a nedalekým ostrovem Tchaj-wan tak napjaté jako právě teď. Peking čím dál častěji nepřímo mluví o vojenské anexi Tchaj-wanu a sjednocení čínských držav. Mezitím vyplavalo na povrch, jak moc se v tom všem angažují Spojené státy.

Mocnosti USA, Velká Británie a Austrálie ve středu uzavřely bezpečnostní, vojenskou a strategickou dohodou AUKUS. Země tím chtějí zejména posílit kooperaci v oblasti Jihočínského moře a tlumit sílící vliv Pekingu v Indickém oceánu. Kvůli dohodě mimo jiné ztroskotal australský nákup francouzských ponorek. I proto je teď v globální politice dusno.

Případ kolabujících studentů ze Sokolova stále není objasněn. Všichni studenti už jsou v pořádku doma. Do vyšetřování se kromě integrovaných záchranných složek museli dokonce zapojit i meteorologové. Ani ti však do případu nové světlo nevnesli. Policisté mají zatím podezření na hyperventilaci ze stresu.

I když se ruská vojska stahují od hranic s Ukrajinou, proruští separatisté na východě země lidem stále ztrpčují život. Už sedmým rokem se obyvatelé Donbasu bojí zbloudilých kulek, chudoby a zavírání státních uhelných dolů, na kterých závisí řada pracovních míst.

Sedm let od ruské anexe Krymu se na Ukrajině znovu ozývá těžká palba. Napětí roste na pomyslné hranici oblasti, kterou ovládají proruští separatisté, a zbytku Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj se sešel s armádními generály, se kterými diskutoval možný ruský útok. Kreml mezitím posílá na Krym ostřílenou výsadkářskou divizi.

Za agresí Turecka ve Středomoří nestojí tamní prezident Recep Erdogan ani jeho okolí, jak by se mohlo zdát. Prezident vychází z ideje „Modré vlasti“, jejímž otcem je bývalý admirál Cem Gürdeniz, který strávil tři roky za mřížemi.