napětí

Švédsko mělo dodat Ukrajině stíhačky Gripen, jenže z plánu na poslední chvíli sešlo, jelikož válčící země upřednostnila americké stroje F-16, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Kyjev ovšem takový výklad označil za nepravdivý. Agentura Unian glosovala, že z dodávek vojenských letounů se stala „komedie“.

Lidé shromáždění před kulturním domem v Handlové, kteří se chtěli ve středu setkat se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr-SD), v prvních vteřinách po střelbě křičeli, aby ochranka zadrženého atentátníka zabila. V návalu emocí se ozývaly ostré nadávky a volání po lynči. Podle komentátora Petra Fischera je politické rozdělení společnosti na Slovensku výrazně hlubší než u nás. Komentátor Petr Kolář přirovnal situaci napříč Evropou k „papiňáku“.

Jordánsko o víkendu zásadním způsobem přispělo k odražení íránského útoku na Izrael. Země teď čelí kritice nejen ze strany Íránu, ale také vlastního obyvatelstva, z nichž více než polovina má palestinský původ. Vztahy mezi Izraelem a Jordánskem jsou podle CNN napjaté. Jordánský král Abdalláh II. musí řešit, na jakou stranu se přidá.

Když Izrael válčí za podpory USA s Hamásem, Írán má pocit, že se musí projevit. Proto zaútočil na cíle v Pákistánu. Myslí si to vysloužilý americký generál Wesley Clark, který v minulosti vedl armády NATO v Evropě. Islámábád útok Teheránu okamžitě vrátil, v regionu tak dál roste napětí.

V případě, že vypukne konflikt mezi Izraelem a Libanonem, na Blízkém východě je na spadnutí rozsáhlejší konflikt, do kterého by se zapletlo hned několik zemí včetně USA, varovala v analýze americká CNN. Šance na to, že se napětí utiší, stále existuje. Žádná z jednotlivých stran válku nechce, tvrdí CNN.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel tvrdě zkritizoval prezidenta Volodymyra Zelenského. Doposud jednotné – alespoň mediálně – politické a vojenské velení Ukrajiny se začíná drolit. Podle Klička má ukrajinský prezident autoritářské sklony a jednou může skončit jako Vladimir Putin.

Štáb americké CNN se na palubě kanadské vojenské lodi zúčastnil proplutí Tchajwanského průlivu, místa, kde může podle mnohých analytiků po Ukrajině a Gaze vypuknout další konflikt s globálním přesahem. Reportér Brad Lendon potvrdil, že situace v regionu je už teď nesmírně napjatá. Plavbu provázela nervozita, protože i střet s rybářskou bárkou může přerůst v mezinárodní incident.

Severní Korea od pátku obnovuje svá kdysi zničená vojenská stanoviště v demilitarizované zóně na hranici s Jižní Koreou. Soul v reakci na konání souseda vyhlásil vojenskou pohotovost, napsal deník The Korea Herald. KLDR totiž k hranici přiváží zbraně a tamní vojáci začali držet noční hlídky. Proč?

Při ozbrojených střetech v obci Banjska na severu Kosova v neděli přišli o život čtyři lidé: jeden kosovský policista a tři útočníci. Oznámila to kosovská policie. Kosovské úřady večer oznámily, že po několika hodinách střetů mají pod kontrolou areál kláštera pravoslavní církve, který před tím podle nich obsadilo na 30 ozbrojenců, píše AFP. Kosovští představitelé tvrdí, že útočníci jsou profesionálové podporovaní Srbskem, které to však odmítlo.

Roztržka mezi Ukrajinou a Polskem je spíše diplomatická. Ukazuje však, že v Evropě neprobíhá debata o tom, co by znamenalo přijetí Ukrajiny mezi členské státy. Tak se k aktuálnímu vztahu mezi státy vyjádřil bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM) v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Dodal, že v souvislosti s mezinárodním sporem vyvstávají otázky, o nichž si nikdo „v kontextu války nedovolil mluvit otevřeně“. S Petříčkovým výrokem však nesouhlasil bývalý generální konzul v Petrohradě Vladimír Votápek.

Není to poprvé, kdy mezi Ukrajinou a Polskem vzniklo napětí. Mají složitou minulost, roli hrají i jiné důvody. Tenze nepřišla zničehonic, Putin v Moskvě se ale směje. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS to uvedl exministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM). Reagoval tak na vzkaz polského premiéra Mateusze Morawieckého, který sdělil, že Ukrajině jeho země už nepošle žádné další zbraně. Zaorálek dodal, že bez pomoci okolních zemí není Ukrajina schopná vést boj ani situaci ustát ekonomicky.

Polsko už nebude posílat zbraně na Ukrajinu. Ve středu to prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Oznámení přišlo po vyhrocení polsko-ukrajinských vztahů, kterému předcházelo rozhodnutí Varšavy o prodloužení zákazu dovozu ukrajinského obilí do země. Píše o tom agentura PAP. Vzápětí se premiérovo prohlášení objevilo na sociálních sítích.