napětí

Nespokojenost v řadách Občanské demokratické strany (ODS) narůstá. Politikům vadí koaliční součinnost, ztráta ideové jasnosti a proměna dříve zastávaných hodnot. V Olomouci se kvůli tomu v sobotu uskutečnila ideová konference, která však podle politologa Jana Kubáčka představuje spíše začátek vnitrostranického pnutí než hrozbu pro Petra Fialu či jeho kabinet. Uvedl to ve vysílání CNN Prima NEWS.

Politické zemětřesení v Jižní Koreji je špatnou zprávou pro Spojené státy, pro které je Soul v Asii klíčovým partnerem. Prezident Jun Sok-jol, pod kterým se nyní třese židle, měl podle listu The Washington Post k USA blízko, jihokorejská opozice naopak vyhlíží docela jiné spojence.

Jižní Korea se začátkem týdne začala otřásat v hluboké vnitrostátní krizi, která vyvrcholila krátkodobým vyhlášením stanného práva, manévry armády a snahou o sesazení prezidenta Jun Sok-jola. Právě šéf Soulu je hlavní postavou krize, podle listu Time ho tíží mnohé skandály.

Tým demokratky Kamaly Harrisové se zoufale snaží analyzovat, jakou volební skupinu na poslední chvíli oslovit. Vyplývá to z analýzy CNN, podle níž její volební kampaň „uvízla v bahně“. Harrisová má totiž nadále nad Donaldem Trumpem jen minimální náskok, který navíc exprezident pomalu stahuje.

Do amerických prezidentských voleb, které jsou na programu 5. listopadu, zbývá méně než měsíc. Celostátní průzkumy stejně jako průzkumy v jednotlivých státech USA naznačují, že nás čeká mimořádně vyrovnaná řež. Demokratka Kamala Harrisová vede nad republikánem Donaldem Trumpem jen velmi těsně, ukazují The New York Times.

Ceny benzínu a nafty opět vyšplhají k hranici 40 korun. I takový scénář by mohl přinést konflikt na Blízkém východě. Nejistota, zničený průmysl nebo námořní blokáda by mohly značně navýšit cenu ropy. Podle odborníků můžeme na čerpacích stanicích očekávat nárůst o dvě koruny i v případě, že geopolitická situace zůstane stále napjatá a nezhorší se.

Exploze pagerů a vysílaček libanonského teroristického hnutí Hizballáh, za kterými nejspíše stojí izraelské tajné služby, byly podle odborníka na terorismus Anthonyho Gleese husarským kouskem, který může region zavléct do třetí světové války. Napsal o tom v komentáři pro list The Sun.

Spojené státy mají přes 333 milionů obyvatel a přesto volby zřejmě rozhodne jen pár (desítek tisíc) hlasů. Předpokládá to americká CNN, podle které se očekává napínavá bitva hned ve 12 státech USA. Nejnovější sčítání lidu navíc způsobilo, že se v některých státech měnil počet volitelů.

Švédsko mělo dodat Ukrajině stíhačky Gripen, jenže z plánu na poslední chvíli sešlo, jelikož válčící země upřednostnila americké stroje F-16, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Kyjev ovšem takový výklad označil za nepravdivý. Agentura Unian glosovala, že z dodávek vojenských letounů se stala „komedie“.

Lidé shromáždění před kulturním domem v Handlové, kteří se chtěli ve středu setkat se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr-SD), v prvních vteřinách po střelbě křičeli, aby ochranka zadrženého atentátníka zabila. V návalu emocí se ozývaly ostré nadávky a volání po lynči. Podle komentátora Petra Fischera je politické rozdělení společnosti na Slovensku výrazně hlubší než u nás. Komentátor Petr Kolář přirovnal situaci napříč Evropou k „papiňáku“.

Jordánsko o víkendu zásadním způsobem přispělo k odražení íránského útoku na Izrael. Země teď čelí kritice nejen ze strany Íránu, ale také vlastního obyvatelstva, z nichž více než polovina má palestinský původ. Vztahy mezi Izraelem a Jordánskem jsou podle CNN napjaté. Jordánský král Abdalláh II. musí řešit, na jakou stranu se přidá.

Když Izrael válčí za podpory USA s Hamásem, Írán má pocit, že se musí projevit. Proto zaútočil na cíle v Pákistánu. Myslí si to vysloužilý americký generál Wesley Clark, který v minulosti vedl armády NATO v Evropě. Islámábád útok Teheránu okamžitě vrátil, v regionu tak dál roste napětí.