Írán se chce mstít arabské zemi, která pomohla Izraeli. Bouří se i její vlastní občané

Jordánský král Abdalláh II.

Izraelské možnosti odpovědi na útok Íránu

Jordánsko o víkendu zásadním způsobem přispělo k odražení íránského útoku na Izrael. Země teď čelí kritice nejen ze strany Íránu, ale také vlastního obyvatelstva, z nichž více než polovina má palestinský původ. Vztahy mezi Izraelem a Jordánskem jsou podle CNN napjaté. Jordánský král Abdalláh II. musí řešit, na jakou stranu se přidá.

Mnohé překvapil už rozsah podpory USA, Británie nebo Francie, které o víkendu pomohly odrazit útok Íránu na Izrael. Ještě překvapivější byla role Jordánska, jakožto arabské země, ve které žije většina lidí s palestinským původem. Království se do akce zapojilo na straně židovského státu.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Jak Izrael odpoví na útok Íránu? Jsou tři varianty včetně drtivého úderu, vysvětlil expert CNN

Jordánská protivzdušná obrana pomohla sestřelovat drony a střely z Íránu a v akci byly také jordánské stíhačky, které tento týden intenzivně střeží vzdušný prostor. Na první pohled se tak za Izrael postavil hodně nečekaný spojenec z muslimského světa.

V kontextu arabských zemí je ale Jordánsko jedním z největších – ovšem stále křehkých – spojenců židovského státu. Obě země podepsaly mírovou dohodu v roce 1994, předtím spolu opakovaně válčily.

I přes normalizaci vztahů jsou ale vztahy obou zemí napjaté. Palestinci žijící v Jordánsku kritizují, že země pomáhá Izraeli v době, kdy židovský stát vede vojenskou operaci v Pásmu Gazy, kde žijí rovněž Palestinci. Vládnoucí jordánský král Abdalláh II. sice respektuje mírovou dohodu, vnímá ale vzrůstající kritiku ze strany obyvatelstva.

Americká CNN proto informuje, že vztahy Izraele a Jordánska mají k ideálu daleko a nezměnila na tom nic ani víkendová bojová spolupráce. Ostatně Jordánsko prohlásilo, že chránilo především svou vlastní zem a zachytáváním íránských střel minimalizovalo šanci, že dopadnou na jeho území. Naposledy na Izrael pálil přes Jordánsko irácký diktátor Saddám Husajn v devadesátých letech minulého století.

Jordánské úřady navíc zjevně před vlastním obyvatelstvem tajily, co se na obloze vlastně odehrává. Jediné oznámení před útokem Íránu se mělo týkat uzavření vzdušného prostoru.

Jordánskému výkladu o ochraně vlastní země ale neuvěřil podstatný hráč – Írán. Teherán proto začal jordánskému království, které je vklíněné mezi Izrael, Západní břeh, Sýrii, Irák, Kuvajt a Saúdskou Arábii, vyhrožovat.

„Vojenské síly naší země pečlivě sledují pohyby Jordánska během trestného útoku sionistického režimu, a pokud se zúčastní případné akce, budou dalším cílem,“ řekl polooficiální tiskové agentuře Fars nejmenovaný zdroj z ozbrojených sil Islámské republiky.

Jordánsko nemá Írán v lásce

Jordánsko se ale nezaleklo. Během několika hodin si království předvolalo íránského velvyslance v Ammánu, aby protestovalo proti „škodlivým dezinformacím“. Jordánský ministr zahraničí Ajman Safadí v pondělí řekl CNN, že pokud budou tyto „dezinformace“ pokračovat, Ammán Íránu „odpoví“, a dodal, že jeho země čelí dlouhodobým hrozbám ze strany Íránem podporovaných skupin podezřelých z pašování drog a zbraní.

Jordánsko je sice latentní přítel Izraele, ale významný spojenec USA. Američané mají v Jordánsku stálou vojenskou posádku. Odříznutím Izraele by proto Jordánsko ztratilo zřejmě i své západní spojence.

„Zatímco Izrael zvažuje, jak na íránský útok zareagovat, regionu hrozí, že na Blízkém východě vypukne totální válka. Pro Jordánsko, klíčového spojence Západu, který se pyšní tím, že je kotvou stability v neklidném regionu, nemohou být sázky vyšší,“ uzavřela CNN.

VIDEO: Kolik stála Izrael obrana?

Tagy: