Švédsko mělo dodat Ukrajině stíhačky Gripen, jenže z plánu na poslední chvíli sešlo, jelikož válčící země upřednostnila americké stroje F-16, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Kyjev ovšem takový výklad označil za nepravdivý. Agentura Unian glosovala, že z dodávek vojenských letounů se stala „komedie“.
Ukrajina ve vzduchu při bojích s Ruskem letos začala ztrácet. Nedostatek stíhaček a protivzdušné obrany způsobil, že Moskva na nebi přebírá iniciativu a útočí z bezpečné vzdálenosti na strategické cíle. Na Ukrajině se proto už od začátku války řeší možnost dodávek západních stíhaček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Totální peklo u Pokrovsku. Rusko trpí šílenými ztrátami, Ukrajina přiznává problémy
O transferu švédských letounů JAS-39 Gripen, které zná dobře i česká armáda, se vlastně začalo mluvit už pár let před válkou. Během invaze bilaterální hovory zintenzivněly a při procesu pomohlo i švédské členství v NATO, díky kterému skandinávská země získala bezpečnostní garance. Loni v říjnu švédská vláda informovala, že dodání stíhaček na Ukrajinu se je blízko. Letos v únoru pak výrobce Gripenů ujistil, že letouny mohou být na Ukrajině „opravdu brzy“.
Rusové vyzráli na ukrajinskou klíčovou zbraň. Experti popsali, jak se Moskva adaptuje
Ruská armáda pokročila ve vývoji elektronických rušiček a ochromuje čím dál více zbraní a systémů, které Ukrajina dostala od Západu. Už dříve se ukázala neefektivita tanků Abrams, teď se k nim začíná přidávat klíčový systém HIMARS nebo střely Excalibur. The Wall Street Journal vypočítával, jaké zbraně ještě Ukrajině fungují.
V květnu se ale situace radikálně proměnila. Agentura Unian teď přinesla rekonstrukci událostí, které vedly k podivnému mediálnímu napětí na ose mezi Kyjevem a Stockholmem. „Odkrylo se drama, které se později změnilo v komedii,“ uvedla agentura.
Někdo tady lže
Švédský ministr obrany Pal Jonson neočekávaně pozastavil plán dodávky Gripenů na Ukrajinu. Jako hlavní důvod tohoto kroku uvedl, že ostatní koaliční partneři nechtějí rozptýlení v době finišování dodávek F-16. Informovala o tom agentura Reuters.
Tyto americké stíhačky oblokoval pro Ukrajinu prezident Joe Biden už loni v létě. Dosud ale v zemi nejsou kvůli náročnému tréninku pilotů. Do bitevní zóny mají konečně dorazit v příštích několika týdnech.
Fiala a Zelenskyj podepsali bezpečnostní dohodu. Spolupráce Česka a Ukrajiny se rozšíří
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek na summitu Evropského politického společenství (EPC) v Británii podepsal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu obou zemí o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře. Fiala ve čtvrtek ráno novinářům řekl, že dohoda není právně závaznou mezinárodní smlouvou, je ale důležitým symbolem. Rámuje podle něj dosavadní spolupráci a vytváří prostor pro budoucí kooperaci.
Při vyjednávání o Gripenech a F-16 přilil benzin do ohně ministr zahraničí Tobias Billström, který prohlásil, že hlavní překážkou v dodávkách Gripenů byla samotná Ukrajina.
„Musíme pochopit, že Ukrajina dostala možnost získat stíhačky F-16, kterých je samozřejmě v rodině NATO více. Koneckonců stíhačky F-16 má více zemí než Gripeny. S rozhodnutím švédské vlády to nemá nic společného. Takové rozhodnutí bylo učiněno proto, že Ukrajina dospěla k závěru, že mít dva letecké systémy najednou – F-16 i Gripeny – je příliš,“ řekl.
Jak se ale později ukázalo, zřejmě to nebyla celá pravda. Ukrajina se ohradila, že za pozastavené dodávky určitě nemůže popisovaný „nezájem“ ze strany vlády v Kyjevě.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Nikdy jsem neslyšel, že by Ukrajinci odmítli stíhačky Gripen. Naopak, je to téma, které ukrajinský prezident před vedením Švédska neustále nastoluje. Tyto stíhačky jsou stejně dobré jako F-16,“ sdělil zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Ihor Žovkva.
Proč se dodávky zasekly?
Agentura Unian informovala, že podivné napětí způsobil mediální šum a nedostatečná komunikace ze strany obou států. Žádný reálný spor mezi zeměmi nenastal.
Totální peklo u Pokrovsku. Rusko trpí šílenými ztrátami, Ukrajina přiznává problémy
Před časem Bachmut, pak Avdijivka a nyní Pokrovsk. Právě v okolí tohoto doněckého města zuří nejkrvavější boje mezi ukrajinskými obránci a ruskými okupanty. Pokrovsk naplno doplácí na skutečnost, že je podobně jako další města v těsném kontaktu s bojovou linií východní fronty. Město, v němž ještě před válkou žilo asi 80 tisíc lidí, čelí pravidelnému ruskému bombardování. Ukrajinští vojáci nicméně nedávají agresorovi nic zadarmo a působí mu dennodenně obrovské ztráty.
„Obecně lze říci, že zpoždění v předání letadel není důsledkem politického nedorozumění mezi Ukrajinou a Švédskem ani nevyhovujících vlastností letadel,“ uvádí analýza.
Problém podle ní mohl být v počtu stíhaček. Ukrajina možná žádala více letadel, než Švédsko mohlo dodat. Byly zde také debaty o údržbě letadel. A rovněž o jejich výzbroji. Zpoždění se mohlo prodloužit i kvůli Německu, které stále nechce poskytnout Ukrajině střely Taurus, které by mohl odpalovat právě Gripen.
Švédské stíhačky mohou využít střely vzduch–vzduch, vzduch–země, naváděné bomby a rakety. U starších stíhaček ze sovětské éry má ukrajinské letectvo problém s kompatibilitou s moderními západními zbraněmi.
„Žádný problém ale není kritický, a proto Gripeny nakonec na ukrajinském nebi s největší pravděpodobností uvidíme,“ uzavřela analýza. Jen by Švédsko s Ukrajinou určitě byly raději, kdyby diskuze o Gripenech už příště nebyla tak třaskavá.
Stíhačky vedle domácího Švédska využívá Česko, Maďarsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.
VIDEO: Útok na nemocnici zapadá do ruské mozaiky, tvrdí expert. Chtějí Ukrajinu učinit neobyvatelnou
