Stíhačka JAS 39 Gripen na přehlídce ve Švédsku Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Švédská stíhačka Saab JAS-39 Gripen Zdroj: profimedia.cz / ČTK
JAS-39 Gripen Zdroj: Profimedia.cz
Švédský letoun JAS-39 Gripen v akci. Zdroj: Profimedia.cz
JAS-39 Gripen C/D českého letectva Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Švédský letoun JAS-39 Gripen v akci. Zdroj: Profimedia.cz
Stíhačka F-16 ve službách rumunské armády Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Stíhačky F-16 Zdroj: Getty Images
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v kokpitu dánské stíhačky F-16 Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Letoun F-16 Zdroj: Profimedia.cz
Stíhačka JAS 39 Gripen na přehlídce ve Švédsku Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Švédská stíhačka Saab JAS-39 Gripen Zdroj: profimedia.cz / ČTK
JAS-39 Gripen Zdroj: Profimedia.cz
Švédský letoun JAS-39 Gripen v akci. Zdroj: Profimedia.cz
JAS-39 Gripen C/D českého letectva Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Švédský letoun JAS-39 Gripen v akci. Zdroj: Profimedia.cz
Stíhačka F-16 ve službách rumunské armády Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Stíhačky F-16 Zdroj: Getty Images
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v kokpitu dánské stíhačky F-16 Zdroj: profimedia.cz / ČTK
Letoun F-16 Zdroj: Profimedia.cz
Švédsko mělo dodat Ukrajině stíhačky Gripen, jenže z plánu na poslední chvíli sešlo, jelikož válčící země upřednostnila americké stroje F-16, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Kyjev ovšem takový výklad označil za nepravdivý. Agentura Unian glosovala, že z dodávek vojenských letounů se stala „komedie“.
Ukrajina ve vzduchu při bojích s Ruskem letos začala ztrácet. Nedostatek stíhaček a protivzdušné obrany způsobil, že Moskva na nebi přebírá iniciativu a útočí z bezpečné vzdálenosti na strategické cíle. Na Ukrajině se proto už od začátku války řeší možnost dodávek západních stíhaček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Totální peklo u Pokrovsku. Rusko trpí šílenými ztrátami, Ukrajina přiznává problémy
O transferu švédských letounů JAS-39 Gripen, které zná dobře i česká armáda, se vlastně začalo mluvit už pár let před válkou. Během invaze bilaterální hovory zintenzivněly a při procesu pomohlo i švédské členství v NATO, díky kterému skandinávská země získala bezpečnostní garance. Loni v říjnu švédská vláda informovala, že dodání stíhaček na Ukrajinu se je blízko. Letos v únoru pak výrobce Gripenů ujistil, že letouny mohou být na Ukrajině „opravdu brzy“.
V květnu se ale situace radikálně proměnila. Agentura Unian teď přinesla rekonstrukci událostí, které vedly k podivnému mediálnímu napětí na ose mezi Kyjevem a Stockholmem. „Odkrylo se drama, které se později změnilo v komedii,“ uvedla agentura.
Někdo tady lže
Švédský ministr obrany Pal Jonson neočekávaně pozastavil plán dodávky Gripenů na Ukrajinu. Jako hlavní důvod tohoto kroku uvedl, že ostatní koaliční partneři nechtějí rozptýlení v době finišování dodávek F-16. Informovala o tom agentura Reuters.
Tyto americké stíhačky oblokoval pro Ukrajinu prezident Joe Biden už loni v létě. Dosud ale v zemi nejsou kvůli náročnému tréninku pilotů. Do bitevní zóny mají konečně dorazit v příštích několika týdnech.
Při vyjednávání o Gripenech a F-16 přilil benzin do ohně ministr zahraničí Tobias Billström, který prohlásil, že hlavní překážkou v dodávkách Gripenů byla samotná Ukrajina.
„Musíme pochopit, že Ukrajina dostala možnost získat stíhačky F-16, kterých je samozřejmě v rodině NATO více. Koneckonců stíhačky F-16 má více zemí než Gripeny. S rozhodnutím švédské vlády to nemá nic společného. Takové rozhodnutí bylo učiněno proto, že Ukrajina dospěla k závěru, že mít dva letecké systémy najednou – F-16 i Gripeny – je příliš,“ řekl.
Jak se ale později ukázalo, zřejmě to nebyla celá pravda. Ukrajina se ohradila, že za pozastavené dodávky určitě nemůže popisovaný „nezájem“ ze strany vlády v Kyjevě.
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP
Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP
Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP
Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP
Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP
Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP
Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP
Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP
Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP
Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP
Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP
ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP
Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP
„Nikdy jsem neslyšel, že by Ukrajinci odmítli stíhačky Gripen. Naopak, je to téma, které ukrajinský prezident před vedením Švédska neustále nastoluje. Tyto stíhačky jsou stejně dobré jako F-16,“ sdělil zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Ihor Žovkva.
Proč se dodávky zasekly?
Agentura Unian informovala, že podivné napětí způsobil mediální šum a nedostatečná komunikace ze strany obou států. Žádný reálný spor mezi zeměmi nenastal.
„Obecně lze říci, že zpoždění v předání letadel není důsledkem politického nedorozumění mezi Ukrajinou a Švédskem ani nevyhovujících vlastností letadel,“ uvádí analýza.
Problém podle ní mohl být v počtu stíhaček. Ukrajina možná žádala více letadel, než Švédsko mohlo dodat. Byly zde také debaty o údržbě letadel. A rovněž o jejich výzbroji. Zpoždění se mohlo prodloužit i kvůli Německu, které stále nechce poskytnout Ukrajině střely Taurus, které by mohl odpalovat právě Gripen.
Švédské stíhačky mohou využít střely vzduch–vzduch, vzduch–země, naváděné bomby a rakety. U starších stíhaček ze sovětské éry má ukrajinské letectvo problém s kompatibilitou s moderními západními zbraněmi.
„Žádný problém ale není kritický, a proto Gripeny nakonec na ukrajinském nebi s největší pravděpodobností uvidíme,“ uzavřela analýza. Jen by Švédsko s Ukrajinou určitě byly raději, kdyby diskuze o Gripenech už příště nebyla tak třaskavá.
Stíhačky vedle domácího Švédska využívá Česko, Maďarsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.
VIDEO: Útok na nemocnici zapadá do ruské mozaiky, tvrdí expert. Chtějí Ukrajinu učinit neobyvatelnou
K tématu
