Švédové se obořili na Ukrajinu: Nechce naše Gripeny. Z dodávky stíhaček se stala „komedie“

Švédsko mělo dodat Ukrajině stíhačky Gripen, jenže z plánu na poslední chvíli sešlo, jelikož válčící země upřednostnila americké stroje F-16, uvedl švédský ministr obrany Pal Jonson. Kyjev ovšem takový výklad označil za nepravdivý. Agentura Unian glosovala, že z dodávek vojenských letounů se stala „komedie“.

Ukrajina ve vzduchu při bojích s Ruskem letos začala ztrácet. Nedostatek stíhaček a protivzdušné obrany způsobil, že Moskva na nebi přebírá iniciativu a útočí z bezpečné vzdálenosti na strategické cíle. Na Ukrajině se proto už od začátku války řeší možnost dodávek západních stíhaček.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Totální peklo u Pokrovsku. Rusko trpí šílenými ztrátami, Ukrajina přiznává problémy

O transferu švédských letounů JAS-39 Gripen, které zná dobře i česká armáda, se vlastně začalo mluvit už pár let před válkou. Během invaze bilaterální hovory zintenzivněly a při procesu pomohlo i švédské členství v NATO, díky kterému skandinávská země získala bezpečnostní garance. Loni v říjnu švédská vláda informovala, že dodání stíhaček na Ukrajinu se je blízko. Letos v únoru pak výrobce Gripenů ujistil, že letouny mohou být na Ukrajině „opravdu brzy“.

V květnu se ale situace radikálně proměnila. Agentura Unian teď přinesla rekonstrukci událostí, které vedly k podivnému mediálnímu napětí na ose mezi Kyjevem a Stockholmem. „Odkrylo se drama, které se později změnilo v komedii,“ uvedla agentura.

Někdo tady lže

Švédský ministr obrany Pal Jonson neočekávaně pozastavil plán dodávky Gripenů na Ukrajinu. Jako hlavní důvod tohoto kroku uvedl, že ostatní koaliční partneři nechtějí rozptýlení v době finišování dodávek F-16. Informovala o tom agentura Reuters.

Tyto americké stíhačky oblokoval pro Ukrajinu prezident Joe Biden už loni v létě. Dosud ale v zemi nejsou kvůli náročnému tréninku pilotů. Do bitevní zóny mají konečně dorazit v příštích několika týdnech.

Při vyjednávání o Gripenech a F-16 přilil benzin do ohně ministr zahraničí Tobias Billström, který prohlásil, že hlavní překážkou v dodávkách Gripenů byla samotná Ukrajina.

„Musíme pochopit, že Ukrajina dostala možnost získat stíhačky F-16, kterých je samozřejmě v rodině NATO více. Koneckonců stíhačky F-16 má více zemí než Gripeny. S rozhodnutím švédské vlády to nemá nic společného. Takové rozhodnutí bylo učiněno proto, že Ukrajina dospěla k závěru, že mít dva letecké systémy najednou – F-16 i Gripeny – je příliš,“ řekl.

Jak se ale později ukázalo, zřejmě to nebyla celá pravda. Ukrajina se ohradila, že za pozastavené dodávky určitě nemůže popisovaný „nezájem“ ze strany vlády v Kyjevě.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024.

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února.

21 Zobrazit galerii

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé.

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024.

21 Zobrazit galerii

„Nikdy jsem neslyšel, že by Ukrajinci odmítli stíhačky Gripen. Naopak, je to téma, které ukrajinský prezident před vedením Švédska neustále nastoluje. Tyto stíhačky jsou stejně dobré jako F-16,“ sdělil zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Ihor Žovkva.

Proč se dodávky zasekly?

Agentura Unian informovala, že podivné napětí způsobil mediální šum a nedostatečná komunikace ze strany obou států. Žádný reálný spor mezi zeměmi nenastal.

„Obecně lze říci, že zpoždění v předání letadel není důsledkem politického nedorozumění mezi Ukrajinou a Švédskem ani nevyhovujících vlastností letadel,“ uvádí analýza.

Problém podle ní mohl být v počtu stíhaček. Ukrajina možná žádala více letadel, než Švédsko mohlo dodat. Byly zde také debaty o údržbě letadel. A rovněž o jejich výzbroji. Zpoždění se mohlo prodloužit i kvůli Německu, které stále nechce poskytnout Ukrajině střely Taurus, které by mohl odpalovat právě Gripen.

Švédské stíhačky mohou využít střely vzduch–vzduch, vzduch–země, naváděné bomby a rakety. U starších stíhaček ze sovětské éry má ukrajinské letectvo problém s kompatibilitou s moderními západními zbraněmi.

„Žádný problém ale není kritický, a proto Gripeny nakonec na ukrajinském nebi s největší pravděpodobností uvidíme,“ uzavřela analýza. Jen by Švédsko s Ukrajinou určitě byly raději, kdyby diskuze o Gripenech už příště nebyla tak třaskavá.

Stíhačky vedle domácího Švédska využívá Česko, Maďarsko, Brazílie nebo Jihoafrická republika.

VIDEO: Útok na nemocnici zapadá do ruské mozaiky, tvrdí expert. Chtějí Ukrajinu učinit neobyvatelnou