Generální ředitel ČT Jan Souček pro zaměstnance chystá seznam pravidel, o kterých nehodlá diskutovat. Dokument dostal vznešený název Charta pracovníka. Někteří zaměstnanci ale diskutovat chtějí, bojí se, že vedení televize pro ně připravilo klasický náhubek. Situaci by šlo přejít s tím, že ostatním novinářům může být přece jedno, co se děje na Kavčích horách. Když je ale omezována svoboda slova, jsou novináři na jedné lodi.
Generální ředitel ČT Jan Souček se z usměvavého manažera mění v urputného bojovníka. Bojuje za to, aby přes koncesionářské poplatky vytáhl více peněz z peněženek občanů, bojuje za svůj názor, že taneční estráda s Markem Ebenem má veřejnoprávní přínos, bojuje se svými zaměstnanci.
Komentáře a glosy
Texty zveřejňované v rubrice Názory se nemusí ztotožňovat s postoji redakce CNN Prima NEWS. Jedná se o autorské komentáře redaktorů a externích přispěvatelů.
Z České televize již zmizeli zkušení novináři Marek Wollner a Nora Fridrichová. Wollner skončil po vzájemné dohodě, kdy jeho podivný odchod podtrhlo nařčení z bossingu a obtěžování žen. Nora Fridrichová se pak dozvěděla, že svůj publicistický pořad vedla špatně a navíc s novináři od bulváru rozebírala svůj vztah s Wollnerem. To, že Fridrichová veřejně propírala tzv. masturbační kauzu, bral Souček jako poslední kapku.
O odchodu z Kavčích hor uvažují i jiní zkušení novináři. Takový Václav Moravec se v rozhovorech pro komerční média netají svým přístupem, že buď bude po jeho, nebo z ČT odejde. Další nedořešenou záležitostí je polozmizení Jakuba Železného, který se přestal objevovat před kamerou. Další novináři se netají tím, že styl Jana Součka se jim nelíbí a mlčet nebudou. Podobné podhoubí není pro Kavčí hory novum, mnohým se vybaví televizní krize na přelomu let 2000 a 2001, kdy novináři odmítli příchod Jany Bobošíkové a pomocí spacáků a spřátelených politiků vysílání paralyzovali.
ČTĚTE TAKÉ: Nezvyšujme televizní poplatky, vyzývá část členů ODS. Vláda je nejednotná, komentuje to Nacher
Do rozjitřené epochy plné emocí přichází Jan Souček s Chartou pracovníka. Dokument měl být neveřejný, ale nespokojení novináři ho pustili ven. Souček je přesvědčený, že rozevlátou smečku svých podřízených je nutné umravnit, zaměstnanci ČT hovoří o omezení svobody slova, náhubkové chartě, bičíku na nepohodlné tváře...
KOMENTÁŘ: Šéf ČT straší armagedonem, televiznímu Otesánkovi by ale stačil důkladný audit
Generální ředitel ČT Jan Souček dál tlačí na zvýšení koncesionářských poplatků a začal hrozit, že pokud do natažené veřejnoprávní ruky nebudou přisypány další miliony, bude muset televize začít škrtat. Jistě, peníze navíc se hodí každému subjektu, ČT ale v první řadě potřebuje nezávislý hloubkový audit.
Dokument novinářům nařizuje, jak se mají chovat na sociálních sítích, s kým mohou mluvit, zda smí komunikovat s jinými novináři, co mohou olajkovat na Facebooku. Novináři si také při pohybu ve veřejném prostoru mají dávat pozor na ironii a sarkasmus, mají si prostě dávat pozor na pusu, méně bádat nad stavem současného světa a více makat.
Souček na setkání se zaměstnanci rázně uvedl, že o obsahu dokumentu se diskutovat nebude „Interní normy nevznikají plebiscitem, to je zodpovědnost managementu. Jako nedává smysl hlasovat v referendu o daních, tak nedává smysl hlasovat v referendu o interních normách,“ cituje generálního ředitele web Seznam Zprávy a přidává také hlas nespokojených novinářů.
„Netransparentní a chaotická příprava tzv. Charty pracovníka ze strany vedení ČT bohužel nahrává důvodným obavám našich kolegyň a kolegů, zejména ve zpravodajství, že se jedná o náhubek pro nepohodlné a návod k autocenzuře pro ostatní,“ uvedli jménem svých kolegů Pavla Kubálková a Ondřej Černý, kteří se také ptají, proč musí vznikat další dokument, když už nyní musí zaměstnanci dodržovat Kodex ČT.
Vedení ČT nechce chartu veřejně rozebírat
Nelze se kolegům z ČT divit, že se ptají. Český člověk je holt naučen, že když mu vrchnost něco představí s tím, že je to pro jeho dobro, tak se raději přeptá, jak to dobro bude v praxi vypadat. Takové nařízené dobro totiž často sklouzne k vynucené totalitě a to je pak stav, kdy už se za nepříjemné otázky trestá.
Vedení ČT nechce kontroverzní chartu veřejně rozebírat a přes tiskovou mluvčí Vendulu Krejčovou vzkázalo, že dokument je ve fázi vzniku. Veřejnost tak zatím nezná ani škálu trestů, jak vedení zatočí s těmi, kteří si náhubek nenasadí.
KOMENTÁŘ: Ředitel Českého rozhlasu Zavoral si hraje na soudce aneb Kdo je tady gangster
Chceš-li soupeře pošpinit, dej mu nálepku. Nazvi ho třeba lumpem, monstrem či gangsterem. Kdo se takového verbálního útoku dopustí, tak věří, že překlopí sympatie veřejnosti na svou stranu hřiště. Kdo by čekal, že k takovému manévru sáhne i generální ředitel Českého rozhlasu... Je to nízké, je to za hranou, ale není to jediné, co kolem Českého rozhlasu nevoní.
S novináři je to jako s policisty či kněžími, to není rozvoz housek, kdy máte v 15 hodin padla a na práci nemyslíte. Policista, kněz i novinář ze svých rolí nevyskočí, novinář je novinářem i po odchodu z redakce a ptát se na nepříjemné věci je jeho naturel. Elitní novinář se ptá a nenechá se zastrašit. Ptá se na sociálních sítích, ptá se na akcích, kam je pozván, ptá se kolegů od konkurence a ptá se také svého vedení, co se zamýšlí a co se chystá.
V České televizi vždy pracovala žurnalistická elita. Alespoň tak to prezentovali předchozí ředitelé, tak to prezentoval při příchodu na Kavčí hory i Jan Souček. V ČT pracuje elita, děláme nejlepší práci, proto nám pošlete další peníze formou poplatků, ať tady tu elitu udržíme a dál děláme ten nejelitnější obsah. To byla mantra, kterou vždy opakovali všichni ředitelé, kteří si kdy sedli do velícího křesla.
Pavla Kubálková a Ondřej Černý elitními novináři jsou. Elita se pozná podle toho, že odmítá náhubek a nehodlá sedět v koutě a čekat. Průměr jen brblá nad cigárkem, ale před bičem vrchnosti nakonec poklekne. Další týdny ukážou, kolika elitními novináři ještě ČT disponuje.