Nejdražší olympiáda v historii je minulostí. Vyplatil se Japoncům nehorázný účet za ni?

Účet za vůbec nejdražší olympiádu v dějinách? Připravit vše pro 17 dní dlouhou akci stálo 15,4 miliardy dolarů, což je pro lepší představu 332 miliard korun. Japonští pořadatelé původně kalkulovali s tím, že se jim aspoň část vrátí na vstupném. I ve chvíli, kdy svět začal počítat nakažené a oběti koronaviru a hry byly odsunuty na další rok, doufali, že něco na prodaných vstupenkách utrží.

Scénář zcela zaplnit stadiony a arény se postupem času zdál být nereálný, letos v březnu bylo rozhodnuto, že se do Tokia nepodívají zahraniční diváci. A na začátku července se o nemožnosti navštívit olympiádu v japonské metropoli, na kterou byl uvalen další lockdown, se zklamáním dozvěděli i místní. Tedy ti, co nepatřili mezi většinu, která si v pandemické době hry vůbec nepřála a protestovala pro nim.

Podle několik let starých predikcí měla v dlouhodobém měřítku olympiáda různými cestami zajistit 109 miliard dolarů, tedy 2,3 bilionu korun. Počítalo se především s tím, že zahraniční turisté, kteří přijedou do Tokia kvůli hrám, si destinaci oblíbí a budou se vracet a utrácet. Japonský ekonom Takahide Kjuči pro web Time řekl, že investice do zkvalitnění služeb ani tak nemusí přijít vniveč a mohou s odstupem návštěvníky přilákat.

Televizory šly na dračku

Nemalé peníze utratilo Japonsko na postavení či zrekonstruování sportovišť. To ostatně platí pro všechny někdejší hostitele olympijských her. V některých městech ale stadiony a areály dosloužily ve chvíli, kdy zhasl olympijský plamen. Například v Riu de Janeiru, kde se konala olympiáda před pěti lety, je k vidění hned několik „míst duchů“, která chátrají. To by v Tokiu hrozit nemělo. Navíc olympijská vesnice byla navržena tak, aby mohly být vnitřní prostory snadno zbourány a vzniknout nové byty. Stavební průmysl v zemi tedy v souvislosti s olympiádou netrpěl.

Určitým mikropozitivem, ze kterého se může nesměle radovat japonská ekonomika, je také zvýšený prodej televizorů. Tím, že i domácí fanoušci měli odepřený přístup na stadiony, si chtěli užít olympiádu doma v co nejlepší kvalitě. Jednou z nejžádanějších položek byly televizory OLED (Organic Light emitting-diode, pozn. red.) s pětašedesátipalcovou obrazovkou. Time uvádí, že během letošního července se prodej OLED televizí oproti loňsku zvýšil o 30 procent.

Uplynulé hry mohou být také pomocí třeba pro společnost Airweave. Na sociálních sítích totiž byly hitem křehké postele vyrobené z lepenky v olympijské vesnici a právě zmíněná firma do nich dodala matrace a další komponenty. Nezvyklý materiál měl zabránit tomu, aby si sportovci se sportovkyněmi – slušně řečeno – užívali. Společnost očekává, že velká pozornost může podpořit expanzi do zahraničí.

Skateboardingové šílenství

O kolik se v Japonsku zvýší díky olympiádě zájem o sport, lze těžko predikovat. Ale efekt skončené hry v tomto ohledu určitě mít budou, z čehož opět může profitovat ekonomika. V zemi je dlouhé dekády nesmírně populární hlavně judo, ale v poslední době se Japonci pobláznili do skateboardingu, který postupně prorůstá tamní kulturou. A olympiáda, na které toto odvětví zažilo premiéru, je popošťouchla, aby si jízdu na prkně ještě více oblíbili.

Vždyť v disciplíně street urvali mezi muži i ženami zlato japonští závodníci. V druhém případě se spíše hodí říct mezi dívkami, protože Momidži Nišijová triumfovala v tokijském Ariake Urban Parku v pouhých 13 letech. Druhým hrdinou byl Juto Horigome. A v kategorii park si mezi ženami dokonce všechny odstíny medailí rozebraly Japonky. Očekává se, že skateboarding by nově měl být sportovním králem.

Zároveň by událost v Tokiu měla být impulzem k tomu, aby se do sportování zapojilo daleko více žen. Nebyla to totiž jen Nišijová a její kolegyně, kdo v minulých týdnech zazářil. Na pódiu se Japonky objevily hned 33krát, což je většina z celkových a rekordních 58 medailí, které ukořistili domácí olympionici. Hodí se ještě dodat, že ženy braly 15 z 27 zlatých.

Úspěchy japonských sportovkyň mohou výhledově pomoct postavení všech žen v zemi, respektive jejich ekonomické situaci tím, že se sníží manko v porovnání s finančním ohodnocením mužů.

„Věřím, že to nejen povzbudí více žen ke sportování, ale doufám, že tyto olympioničky budou sloužit jako vzory, které japonským dívkám a ženám ukážou, že všechno je možné a bariéry se musí překonávat,“ řekla pro Time bývalá místopředsedkyně americké investiční banky Goldman Sachs Kathy Matsuiová.