Nejdražší olympiáda v historii je minulostí. Vyplatil se Japoncům nehorázný účet za ni? Zdroj: Profimedia.cz
Olympijský oheň v Tokiu před týdnem zhasl a sportovní svátek byl u konce. Jak se na něj bude za pár let vzpomínat? Češi si vybaví třeba řádícího Lukáše Krpálka na tatami, Italové senzační triumfy svých sprinterů, ale všichni po světě budou mít japonské hry zafixované jako ty odložené, pandemické, bez diváků a neuvěřitelně drahé. Není to nejlepší vizitka, ale – samozřejmě vedle výkonů olympioniků – lze najít určitá pozitiva.
Účet za vůbec nejdražší olympiádu v dějinách? Připravit vše pro 17 dní dlouhou akci stálo 15,4 miliardy dolarů, což je pro lepší představu 332 miliard korun. Japonští pořadatelé původně kalkulovali s tím, že se jim aspoň část vrátí na vstupném. I ve chvíli, kdy svět začal počítat nakažené a oběti koronaviru a hry byly odsunuty na další rok, doufali, že něco na prodaných vstupenkách utrží.
Olympiáda v Tokiu skončila, nyní přišel čas na bolestivé vyúčtování. Ačkoliv se olympijské hry běžně dostávají „přes“ budget, u Japonska se na výsledném čísle výrazně podepsala nejen pandemie koronaviru. Oficiální výše výdajů byla stanovena na 15 miliard dolarů, podle expertů to ale bude o 10 miliard více. Co se stalo, že Tokio nakonec hostilo nejdražší letní olympiádu, kterou budou Japonci splácet několik následujících let?
Scénář zcela zaplnit stadiony a arény se postupem času zdál být nereálný, letos v březnu bylo rozhodnuto, že se do Tokia nepodívají zahraniční diváci. A na začátku července se o nemožnosti navštívit olympiádu v japonské metropoli, na kterou byl uvalen další lockdown, se zklamáním dozvěděli i místní. Tedy ti, co nepatřili mezi většinu, která si v pandemické době hry vůbec nepřála a protestovala pro nim.
Podle několik let starých predikcí měla v dlouhodobém měřítku olympiáda různými cestami zajistit 109 miliard dolarů, tedy 2,3 bilionu korun. Počítalo se především s tím, že zahraniční turisté, kteří přijedou do Tokia kvůli hrám, si destinaci oblíbí a budou se vracet a utrácet. Japonský ekonom Takahide Kjuči pro web Time řekl, že investice do zkvalitnění služeb ani tak nemusí přijít vniveč a mohou s odstupem návštěvníky přilákat.
Nemalé peníze utratilo Japonsko na postavení či zrekonstruování sportovišť. To ostatně platí pro všechny někdejší hostitele olympijských her. V některých městech ale stadiony a areály dosloužily ve chvíli, kdy zhasl olympijský plamen. Například v Riu de Janeiru, kde se konala olympiáda před pěti lety, je k vidění hned několik „míst duchů“, která chátrají. To by v Tokiu hrozit nemělo. Navíc olympijská vesnice byla navržena tak, aby mohly být vnitřní prostory snadno zbourány a vzniknout nové byty. Stavební průmysl v zemi tedy v souvislosti s olympiádou netrpěl.
Právě skončená olympiáda v Tokiu přinesla mnoho mimořádných příběhů, se spoustou z nich se pojí neméně silná fotografie. Redakce CNN Prima NEWS vybrala do galerie dvacet pozoruhodných obrázků, podle kterých si možná taky budete letošní hry pamatovat.
Určitým mikropozitivem, ze kterého se může nesměle radovat japonská ekonomika, je také zvýšený prodej televizorů. Tím, že i domácí fanoušci měli odepřený přístup na stadiony, si chtěli užít olympiádu doma v co nejlepší kvalitě. Jednou z nejžádanějších položek byly televizory OLED (Organic Light emitting-diode, pozn. red.) s pětašedesátipalcovou obrazovkou. Time uvádí, že během letošního července se prodej OLED televizí oproti loňsku zvýšil o 30 procent.
Uplynulé hry mohou být také pomocí třeba pro společnost Airweave. Na sociálních sítích totiž byly hitem křehké postele vyrobené z lepenky v olympijské vesnici a právě zmíněná firma do nich dodala matrace a další komponenty. Nezvyklý materiál měl zabránit tomu, aby si sportovci se sportovkyněmi – slušně řečeno – užívali. Společnost očekává, že velká pozornost může podpořit expanzi do zahraničí.
O kolik se v Japonsku zvýší díky olympiádě zájem o sport, lze těžko predikovat. Ale efekt skončené hry v tomto ohledu určitě mít budou, z čehož opět může profitovat ekonomika. V zemi je dlouhé dekády nesmírně populární hlavně judo, ale v poslední době se Japonci pobláznili do skateboardingu, který postupně prorůstá tamní kulturou. A olympiáda, na které toto odvětví zažilo premiéru, je popošťouchla, aby si jízdu na prkně ještě více oblíbili.
Vždyť v disciplíně street urvali mezi muži i ženami zlato japonští závodníci. V druhém případě se spíše hodí říct mezi dívkami, protože Momidži Nišijová triumfovala v tokijském Ariake Urban Parku v pouhých 13 letech. Druhým hrdinou byl Juto Horigome. A v kategorii park si mezi ženami dokonce všechny odstíny medailí rozebraly Japonky. Očekává se, že skateboarding by nově měl být sportovním králem.
Momidži Nišijová se stala ve 13 letech olympijskou vítězkou. Zdroj: Profimedia.cz
Momidži Nišijová se stala ve 13 letech olympijskou vítězkou. Zdroj: Profimedia.cz
Zároveň by událost v Tokiu měla být impulzem k tomu, aby se do sportování zapojilo daleko více žen. Nebyla to totiž jen Nišijová a její kolegyně, kdo v minulých týdnech zazářil. Na pódiu se Japonky objevily hned 33krát, což je většina z celkových a rekordních 58 medailí, které ukořistili domácí olympionici. Hodí se ještě dodat, že ženy braly 15 z 27 zlatých.
Úspěchy japonských sportovkyň mohou výhledově pomoct postavení všech žen v zemi, respektive jejich ekonomické situaci tím, že se sníží manko v porovnání s finančním ohodnocením mužů.
„Věřím, že to nejen povzbudí více žen ke sportování, ale doufám, že tyto olympioničky budou sloužit jako vzory, které japonským dívkám a ženám ukážou, že všechno je možné a bariéry se musí překonávat,“ řekla pro Time bývalá místopředsedkyně americké investiční banky Goldman Sachs Kathy Matsuiová.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
