reklama

Kolosální účet za olympiádu v Tokiu. Proč se letošní letní hry tak prodražily?

Olympiáda v Tokiu skončila, nyní přišel čas na bolestivé vyúčtování. Ačkoliv se olympijské hry běžně dostávají „přes“ budget, u Japonska se na výsledném čísle výrazně podepsala nejen pandemie koronaviru. Oficiální výše výdajů byla stanovena na 15 miliard dolarů, podle expertů to ale bude o 10 miliard více. Co se stalo, že Tokio nakonec hostilo nejdražší letní olympiádu, kterou budou Japonci splácet několik následujících let?

reklama

Oficiálně má olympiáda v Tokiu stát i s odkladem 15,4 miliardy dolarů (zhruba 332 miliard korun), tedy dvakrát více, než se původně odhadovalo v roce 2013. Největší částku zřejmě zaplatí organizační výbor (6,7 miliardy dolarů), obdobnou částkou pak přispěje metropole Tokio (6,6 miliardy dolarů). Japonská vláda přislíbila finanční injekci ve výši 2,1 miliardy dolarů. Největší výdajovou položku zabraly provozní náklady.

Japonští auditoři i analytici ale odhadují celkovou účtenku za olympijské hry na mnohem vyšší částku, která se točí okolo 25 miliard dolarů (cca 540 miliard korun). Výsledný rozdíl tak nejspíše připadne na japonské daňové poplatníky.

Odlišné přístupy v počítání nákladů vyplývají z toho, že některé statistiky vypouštějí přípravné výstavby a rekonstrukce v infrastruktuře. Špatně uchopitelnou položkou se stal tzv. neviditelný ušlý zisk, například ten v cestovním ruchu.

Kvůli zavřeným hranicím museli podnikatelé a firmy očekávaný „největší příval zahraničních turistů za poslední desetiletí" s hořkostí oželet, ačkoliv investovali nemalé peníze do „neolympijských“ renovací.

„MOV se zoufale snaží ukázat co nejnižší náklady spojené s hrami, aby se o pořádání her v budoucnu ucházelo více měst. Olympijské výdaje proto bývají podceňované,“ řekl agentuře Kjódó sportovní specialita Júdži Nakamura z Univerzity Ucunomija. „Obávám se, že nakonec zaplatíme nemalé náklady za hry, aniž bychom dostali podrobnější vysvětlení," dodal.

Čím dál dražší stadiony

Nejdražší samostatnou položkou byl bez debat Nový národní stadion, kde se odehrál zahajovací a závěrečný ceremoniál společně s několika sportovními disciplínami. Původní verze, kterou navrhla dnes již zesnulá architektka Zaha Hadidová, výrazně přeskočila budget na dvě miliardy dolarů (zhruba 43 miliard korun). Proto Japonci radši později kývli na návrh domácího architekta Kenga Kumy, který počítal s náklady ve výši 1,4 miliardy dolarů.

Stavbu nejen ústředního stadionu ale doprovázela řada kontroverzní a kritických ohlasů – ke konci výstavby totiž bylo jasné, že drtivá většina z 43 olympijských dějišť stanovený rozpočet překročí.

Druhou nejdražší stavbou se stalo plavecké centrum v Tokiu – stálo 520 milionů dolarů (přes 11 miliard korun). Rekonstrukce se dočkalo také gymnastické centrum Ariake Arena, místo původních 81 milionů dolarů se ale výsledná cena vyšplhala na 200 milionů dolarů (4,3 miliardy korun).

Hostitelská země totiž narazila na rostoucí ceny stavebnin. „Nedostatky a zdražování v oblasti stavebního průmyslu se proto výrazně odrazily i na ceně výstavby stadionů. Navíc značná část materiálů musela být importována, i to ovlivnilo výši výdajů a původní konstrukční plány,“ vysvětlila redakci Sajuri Širaiová, ekonomka z prestižní Univerzity Keió v Tokiu.

Panovaly také obavy, zda se budou využívat všechna nová drahá sportoviště – například dráha pro vodní slalom, který nemá v Japonsku příliš historii.

Ticho na tribunách

Třebaže hlavní stadion dokáže pojmout téměř 70 tisíc lidí, ani po roce čekání nepřivítal žádného návštěvníka z řad veřejnosti, japonské či zahraniční. I tak se celkově prodalo téměř pět milionů lístků na různé olympijské turnaje včetně těch, které se konaly mimo stadiony – například jachtařské závody v Enošimě, maraton v Sapporu či lezení v tokijské Odaibě.

Některé již prodané vstupenky se pak vázaly i na doprovodné festivaly a události, celkově měly přinést do olympijské pokladny až 816 milionů dolarů (necelých 18 miliard korun). Toto číslo se v praxi bude nyní blížit nule, k refundacím by mělo dojít až po paralympiádě.

Ztráta by ale v praxi mohla být ještě vyšší, kdyby se nepočítala jen výše hodnoty prodaných lístků, ale i ušlé zisky, které by plynuly ze zahraničních návštěvníků, prodeje občerstvení a merchandise přímo na sportovních dějištích.

Drahý roční odklad

Roční odklad olympijských her v Tokiu stál necelé tři miliardy dolarů (bezmála 65 miliard korun). Nejdražší položkou byly pronájmy a údržba stadionů, drobnou část výdajů spolkla i na chvíli zmrazená propagace události. V některých případech se vyplácely zálohy a pojistky za změnu partnerských a sponzorských smluv, které se musely ve většině případů upravit či prodloužit.

Pronájmy ale v tomto ohledu byly nejspíše nejmarkantnějším výdajem. Původní plány počítaly s tím, že nově postavená olympijská vesnice o 21 budovách bude v pronájmu na měsíc či dva, následně by se dané byty prodaly širší veřejnosti. Ze dvou měsíců pronájmu se ale stal jeden celý rok a výdaje se vyšplhaly ke dvěma miliardám dolarů (přes 42 miliard korun)!

Nemovitosti se navíc musely udržovat po celou dobu i přesto, že nebyly v průběhu roku při čekání na olympiádu nijak využity, upozornila dále Širaiová redakci CNN Prima NEWS. Do čeho odklad nezasáhl, byla loga a reklamní předměty. Olympiáda se i po odkladu prodávala veřejnosti jako Tokyo 2020.

Covidová opatření během olympiády

Malá, ale stále významná část olympijských výdajů stojí na bezpečnostních opatřeních, která souvisejí se šířením koronaviru. Jde o položky, které by se za normálních okolností na turnaji vůbec neobjevily – PCR i antigenní testovací sady, armáda zdravotníků a sestřiček či laboratoře na vyhodnocování výsledků. Všichni museli být každý den k dispozici.

Brigádníci i dobrovolníci v rouškách pak museli neustále čistit prostory dezinfekcí, i to jsou další specifické náklady na provoz během pandemie. Širaiová dodala, že finální účtenka, která by reflektovala jen pandemická opatření během konání soutěží, bude známa nejspíše až po skončení paralympiády.

Původně se na olympiádu přihlásilo okolo 80 tisíc dobrovolníků, mnozí z nich plánovali do Japonska přiletět. Desítky tisíc z nich ale nakonec museli svou přítomnost na stadionech oželet kvůli zavřeným hranicím i tomu, že by se neměli na místě o koho starat.

Reklama a sponzoring

Firmy po celém světě už vloni musely opětovně projednat nové reklamní a sponzorské smlouvy kvůli odkladu olympiády. Měsíce před startem události se pak znovu vrátily k jednacímu stolu kvůli absenci diváků na stadionech. Samotná reklama související s olympiádou bývá extrémně drahá, proto mnohým nedávalo smysl investovat do inzerce, kterou vlastně lidé uvidí maximálně v televizi.

Jen v Japonsku zaplatilo okolo 60 tamějších společností za sponzorování her částku přesahující tři miliardy dolarů (necelých 65 miliard korun), následně za odklad zaplatily 200 milionů dolarů.

S kartami ale zamíchala i slábnoucí podpora olympiády mezi lidmi – řada velikánů včetně automobilky Toyota se proto rozhodla, že nebude třeba vysílat své olympijské reklamy, aby se nestala terčem zloby veřejnosti. Panasonic zase výrazně ubral na prezentaci přímo na stadionech, kde měl mít odpočinkové zóny se svými produkty.

Pojištění

Celkové pojistné náklady na olympijské hry by se podle ratingové agentury Fitch mohly pohybovat okolo 2,5 miliardy dolarů (necelých 54 miliard korun). Olympiáda bývá pojištěná u firem jako Lloyd‘s of London, Beazley či Tokio Marine Kiln. Dodala, že kdyby se olympijské hry nakonec zrušily, šlo by o jednu z největších pojistných událostí za posledních roky.

Vedlejší investice a ušlý zisk

Olympiáda se pořádá v Tokiu podruhé. První hry odstartovaly v roce 1964 a pro Japonce představovaly symbolický zlom k lepšímu. Vláda chtěla něco podobného zopakovat, proto v roce 2013 – pár let po ničivém tsunami a havárii jaderné elektrárně ve Fukušimě – požádala o možnost znovu hostit sportovní událost.

Hry měly nakopnout už tak rychle rostoucí cestovní ruch. Ročně navštívilo Japonsko přes 30 milionů zahraničních návštěvníků, kteří podle Reuters jen v roce 2019 utratili za nákupy a služby okolo 43,6 miliardy dolarů (928 miliard korun).

Pro místní bylo pořádání olympiády signálem pro masivní investice do infrastruktury, výstavby hotelů, rozšíření podniků a oprav památek po celé zemi. Počítalo se s tím, že se návštěvníci po hrách vydají do dalších koutů Japonska, přičemž nejvíce peněz se protočilo v Tokiu, dále pak v turistické významné Ósace a Kjótu, kde ubytovací kapacity v posledních letech navíc přestaly pomalu stačit.

Lze jen těžko odhadnout, jak velká finanční díra vznikla kvůli absenci diváků na stadionech a zavřeným hranicím, jelikož se tento „neviditelný ušlý zisk“ špatně kalkuluje. Je ale jasné, že se Japoncům peníze investované do olympiády jednoduše nevrátí. Aby toho nebylo málo, šíření koronaviru a s tím související restrikce nadále zemi sužují.

Daňoví poplatníci se tak podle expertů dostali do situace, v níž budou roky splácet dluh za olympijské hry, na které se nemohli jít ani podívat, natož aby na rozdíl od MOV dostali šanci si během nich cokoliv přivydělat.

Tagy:
Japonsko Tokio olympiáda olympijské hry dluhy Mezinárodní olympijský výbor sport Letní olympijské hry v Tokiu 2021

Hlavní zprávy

Exkluzivní průzkum: Drtivá většina Čechů se bojí o důchody. Na řešení se neshodnou
Ekonomika

Exkluzivní průzkum: Drtivá většina Čechů se bojí o důchody. Na řešení se neshodnou

Důchodový systém je ve špatném stavu a je potřeba to urychleně napravit, myslí si valná většina Čechů napříč ideologickým spektrem. Dvě třetiny dospělých si na důchod spoří. V souvislosti s penzijní reformou by lidé nejčastěji souhlasili s výraznější změnou daní, u dalších možných řešení už se ale neshodnou a dochází ke generačnímu střetu, ukázal exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS.

Klíčový povolební hráč. Prezident Miloš Zeman slaví své 77. narozeniny

Prezident republiky Miloš Zeman v úterý slaví své 77. narozeniny. Dvakrát zvolená hlava státu vykonává svou funkci od roku 2013, třebaže v posledních letech nešetřil řadou kontroverzních výroků. V uplynulých dnech se dostal do mediálního prostoru také kvůli své hospitalizaci v Ústřední vojenské nemocnici, kde mu bylo diagnostikováno vyčerpání a dehydratace. Odtamtud byl propuštěn minulou středu a tento týden stihl podepsat několik zákonů.

Sledujte předvolební debatu Speciál 360°: Jak se staví k migraci ODS a Piráti?

Hrozí Evropě další velká migrační vlna? Jak se na ni připravit? A nakolik je dění v Afghánistánu bezpečnostním rizikem pro západní svět? To vše bude tématem další předvolební superdebaty na CNN Prima NEWS. Tentokrát budou ve speciálu 360°: Hlas lidu diskutovat Jana Černochová (ODS), Jan Lipavský (Piráti), Robert Šlachta (Přísaha) a Libor Vondráček (Trikolora Svobodní Soukromníci). Debatu můžete sledovat 29. září od 20:15 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. Ani v tomto případě nebude chybět divácká anketa.

reklama

Domácí zpravodajství

Pěstování ředkviček, tři toalety a Babišovy drahoty. Lídři perlili v superdebatě

Lídři osmi nejvýraznějších stran a hnutí se střetli ve speciální předvolební debatě Česko hledá premiéra. Diskuze na CNN Prima NEWS se neobešla bez slovních střetů, osočování z přešlapů a prapodivných analogií. Šéf hnutí ANO Andrej Babiš mával s obálkou časopisu a vykřikoval, kde že je jeho oponent Ivan Bartoš od Pirátů. Předseda hnutí STAN na oplátku připomněl premiérovi „pěstování ředkviček“, lídr koalice Spolu Petr Fiala (ODS) zase korupční skandály z řad ANO. Výběr hlášek z nedělní superdebaty si můžete přečíst níže.

Lituju, že jsem ji nezachránila: Sestra policistky popsala šikanu, která vedla k sebevraždě

Případ sebevraždy jedenatřicetileté policistky Kristýny Litomerické, která skočila z 11. patra poslední den své mise ve Varšavě, stále budí řadu otázek. Podle její sestry Markéry Šubrtové neměla Kristýna sebevražedné sklony, byla energická, veselá a všem se snažila pomoct. Uvedla to v exkluzivním rozhovoru pro CNN Prima NEWS. V něm dále popisuje, co přesně si se sestrou před osudným okamžikem psala a proč podle ní policie selhala. Detailně líčí i šikanu ze strany kolegů na misi, která dospěla až do intimních detailů, jež měly pravděpodobně k sebevraždě vést.

reklama