Podzemní univerzita v komunistickém Československu: Výstava v Brně ukáže její činnost
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Tajná policie se zajímala o zahraniční návštěvníky.
Počítače a tiskárny v Československu.
Moravské zemské muzeum v Brně Zdroj: profimedia.cz
Bylo to dobrodružství, které mělo hluboký smysl, vzpomínají zahraniční aktéři na činnost podzemní univerzity v komunistickém Československu. I přes značná rizika přednášeli v bytových seminářích, zprostředkovávali kontakt mezi intelektuály z obou stran železné opony a pomáhali dostat do nesvobodné země knihy či počítače a tiskárny. Do Brna se někteří vrátili díky nové výstavě o činnosti brněnské podzemní univerzity v 80. letech.
Jedním z hlavních zahraničních podporovatelů vzdělávacích aktivit v Československu se v 80. letech stal britský konzervativní filozof Roger Scruton. K cestám do nesvobodné země přesvědčil také svého kolegu Roberta Granta, jenž pak přednášel v Praze i Bratislavě. Tajná policie o nás věděla, vzpomíná Grant.
ČTĚTE TAKÉ: Škola v Brně pomůže lidem v těžké životní situaci. Nevydané obědy z jídelny zamíří potřebným
Před jedním odletem z Československa se Grant ocitl na letišti v malé místnosti bez oken, kde jej čekal výslech a důkladná prohlídka. „Nakonec mě nechali jít,“ uvedl Grant. Na otázky tajné policie si podle svých slov na místě vymyslel velmi důmyslné lživé odpovědi. Když pak po roce 1989 nahlédl do svého spisu, s pobavením zjistil, že si je komunistická Státní bezpečnost zaznamenala úplně špatně.
Jako tajný kurýr se v druhé polovině 80. let na kontaktech mezi Západem a Československem podílel Wolfgang Stock, syn uprchlíků z východního Německa, jenž tehdy studoval v Oxfordu. První cestu do Československa vnímal tak trochu jako dobrodružnou výpravu. Když se však setkal s filozofy a dalšími intelektuály, kteří pracovali v manuálních profesích, a viděl jejich kuráž, hluboce to na něj zapůsobilo. „Řekl jsem si, že v tom budu pokračovat, ať to stojí, co to stojí,“ řekl Stock.
Kvůli samizdatovým knihám disidenti naprogramovali editor s diakritikou
U jednoho z disidentů sledoval úmorné přepisování samizdatových knih na psacím stroji s průklepovým papírem. Část kopií byla sotva čitelná. „Uvědomil jsem si, že potřebují počítač a tiskárnu,“ řekl. Obojí se podařilo do Československa dostat, chyběl však ještě textový editor s českou diakritikou. Naprogramoval jej Jiří Zlatuška, pozdější rektor Masarykovy univerzity.
Nástup počítačů usnadnil i pašování různých textů přes hranice. Stock je vozil na šifrovaných disketách, což bylo mnohem bezpečnější než cokoli na papíře.
Na otázku, zda měl při výpravách do komunistického Československa strach, odpovídá Stock bez váhání, že samozřejmě ano. Všech pět nebo šest cest, které v 80. letech absolvoval, se však odehrálo bez komplikací, a to hlavně díky pečlivým konspiračním opatřením a velké opatrnosti. Vzpomíná například na situace, kdy jej český kontakt vyzvedl v hotelu a společně šli na brněnský hrad Špilberk. „Seděli jsme na svahu, zkontrolovali, jestli někdo neposlouchá v křoví, pak teprve jsem předal zprávy,“ řekl Stock.
Důležité bylo každé malé setkání
Kontakt mezi Západem a Československem zprostředkovávala také kanadsko-britská novinářka Nancy Durhamová. Do Československa začala jezdit poté, co už hranice nesměl překročit její partner, filozof William Newton-Smith, jenž předtím přednášel v bytových seminářích. Připomněla, že v době bez internetu, e-mailů či mobilních telefonů mělo každé setkání svůj smysl a význam, i když šlo třeba jen o rozhovor s malou skupinou lidí, předání knihy či vzkazu. „Zasévali jsme semínka, vytvářeli spojení a přátelství. Fungovalo to,“ řekla Durhamová.
Že to fungovalo, potvrzují i kurátorky brněnské výstavy. Lidé, kteří prošli podzemní univerzitou, ať už jako organizátoři, nebo jako studenti, se po roce 1989 podíleli na budování svobodného akademického prostředí, prosadili se jako vědci, umělci či politici. Na semináře v Brně docházeli také tři pozdější rektoři Masarykovy univerzity Milan Jelínek, Jiří Zlatuška a Petr Fiala, současný premiér za ODS. K organizátorům patřil také třeba pozdější rektor Janáčkovy akademie múzických umění Petr Oslzlý.
Působení podzemní univerzity lze připodobnit k „paprskům svobody“, což je také název nové brněnské výstavy, která dnes začíná v Moravském zemském muzeu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zákaz tepláků v brněnské škole. Absurdní nálepkování, zlobí se rodiče, jiní nařízení tleskají
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
