Obce nedostanou peníze na povinnou kastraci koček. Smůlu mají nejspíš i oznamovatelé týrání
Jednou z největších změn, kterou by měla přinést novelizace zákona o ochraně zvířat, je zavedení povinnosti pro obce zajistit kastraci toulavých koček. Ve výboru pro životní prostředí v úterý došlo k odmítnutí všech návrhů opozičních poslanců a poslankyň, které by v této věci zajistily finanční pomoc samosprávám. Rozhodne ovšem finální kolo hlasování ve Sněmovně. Výbor nedoporučil ani návrh Karla Dvořáka (STAN) na posílení právní ochrany osob, které nahlásí případné týrání zvířete. K názorovému střetu představitelů koalice došlo kvůli navrhovanému zrušení omráčení zvířat u rituálních porážek.
Podle novely by měly obce novou povinnost zajistit kastraci opuštěných a toulavých koček bez pána – v rámci programů by je příslušní odborníci odchytli, provedli sterilizaci a následně zvířata vypustili zpět. Z organizací sdružujících samosprávné celky se již na samém začátku projednávání ozýval hlasitý nesouhlas.
ČTĚTE TAKÉ: Klempíř odvolá exšéfa ČT z nového postu. Dvořák odmítl seškrtat podporu na polovinu
„V této úpravě se skrývá řada úskalí, tak abychom se nedočkali toho, že budeme pouze svážet odpady, svítit a kastrovat kočky,“ stěžovala si na začátku září během jednání výboru členka předsednictva Svazu měst a obcí Olga Dočkalová.
Starostové proto přišli s pozměňovacími návrhy, jimiž na tuto situaci reagovali. Novou povinnost pro obce označily předkladatelky návrhu a současně členky výboru Zdena Kašparová a Jana Krutáková (obě STAN) za „zcela neakceptovatelnou“ část novely. Čelním představitelům vlády, kteří jsou pod legislativou podepsaní, vyčetly, že neproběhla dostatečná odborná diskuze se zainteresovanými subjekty – novelizace totiž byla podána jako poslanecký, nikoliv vládní návrh zákona.
Čtěte také
Podle dvojice opozičních poslankyň – a rovněž třetího předkladatele, poslance Karla Dvořáka (STAN) – není v dokumentu vyjasněno, jak se má prokazovat, zda kočka někomu patří. Novela také podle nich trpí „řadou procesních nejasností s jistou mírou rizika budoucích (soudních) sporů“. Poslankyně mají na mysli případy, kdy zástupci samosprávy zvíře vykastrují v domnění, že je opuštěné, a majitel dá posléze celý případ k soudu.
Soudní tahanice kvůli chybě při kastrování nebude proplácet ministerstvo
Krutáková a Kašparová rovněž poukazují na to, že novela nově zavádí, že pokud někdo ohlásí opuštěné zvíře, ale nepřivlastní si ho, přechází nalezený tvor do vlastnictví samosprávy. „Nalezeným zvířetem může být nejen běžný ‚domácí mazlíček‘, ale také hospodářská zvířata (koně, krávy, ovce atd.) nebo dokonce zvířata exotická (pavouci, hadi, tygři atp.). Není tedy možné tíži vlastnictví přenášet opět na obce bez jakékoliv předchozí debaty s adresáty dané změny,“ stojí v pozměňovacím návrhu, který jde proti takovému opatření.
Kašparová navrhovala, aby v případě omylu při kastraci kočky uhradilo celkovou náhradu škody (a související soudní výlohy) za danou obec ministerstvo životního prostředí. Od místopředsedy výboru Jana Bureše (ODS) pak přišel návrh na to, aby kastrační programy obcí hradil plně stát přes resort zemědělství. Podle něj totiž může jít o nemalý zásah do obecních kas zvláště u menších samospráv.
Všechny popsané návrhy obdržely během úterního projednávání v rámci výboru nedoporučující stanovisko. Neznamená to ovšem, že by o těchto úpravách bylo již rozhodnuto. Vyhodnocením poslaneckého orgánu se poslanci přímo neřídí, nicméně představuje zásadní hledisko vzhledem k rozhodování zákonodárců. Je tak vysoce pravděpodobné, že vládní poslanecké kluby pro nedoporučené „pozměňováky“ z řad opozice ruku nezvednou. Samosprávy se tedy s největší pravděpodobností musí připravit na novou povinnost a na ni navázané výdaje. Stvrdí to až finální hlasování v dolní komoře Parlamentu.
Výbor odmítl i silnější právní ochranu pro oznamovatele týrání
Předkladatelé novely zákona o ochraně zvířat si od povinného kastrování slibují, že zamezí nekontrolovatelnému rozšiřování populace opuštěných koček a s tím spojenému utrpení těchto zvířat.
Čtěte také
Výborem neprošel s kladným stanoviskem ani návrh poslance Dvořáka na posílení právní ochrany lidí, kteří ohlásí možné týrání zvířat. Zákonodárce nastiňuje situaci, kdy je oznamovatelem například soused chovatele. Návrh měl zamezit tomu, aby bylo možné nahlédnutím do spisů zjistit totožnost této osoby. „Vyloučení z nahlížení se přitom uplatní pouze v rozsahu nezbytném k ochraně totožnosti podatele podnětu, aby nebyl bezdůvodně omezen přístup účastníků řízení k ostatním částem spisové dokumentace,“ stojí rovněž v úpravě.
Převážná většina návrhů skončila podle vzorce „opoziční návrh = nedoporučující“. Projevila se ovšem i rozdílnost postojů mezi zpravodajkou sněmovního tisku Monikou Hubíkovou (ANO) a jeho předkladatelkou Lucií Šafránkovou (SPD), tedy dvou poslankyň z koaličních klubů.
Zatímco Hubíková z pozice zpravodajky odmítla pozměňovací návrh na celoplošné rozšíření kamer na jatkách, který předložil místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil, Šafránková tuto změnu doporučila. I přesto obdržel Pospíšilův návrh nedoporučující stanovisko.
„Důsledně“ nedoporučující stanovisko ke zrušení omráčení před rituální porážkou
Obě poslankyně se ovšem v rámci svých pozic vymezily proti návrhu zákonodárce Davida Pražáka (ANO), který chtěl vyjmout ze zákona povinnost omráčit zvíře elektrickým proudem před takzvanou rituální porážkou – ta je zpravidla založena na výrazně bolestnějším způsobu usmrcení zvířete. Pražák to odůvodňuje tím, že v Česku dosud žádný provozovatel nepožádal o povolení porážet zvířata metodami, které jsou vázány na náboženské vyznání. Opatření tudíž považuje za nevyužité.
Návrh odmítly obě Pražákovy koaliční kolegyně. „Důrazně nedoporučující,“ sdělila na jednání dokonce Šafránková, když se jí předsedkyně výboru Berenika Peštová (ANO) zeptala na stanovisko předkladatelů.
Čtěte také
Na druhou stranu Pražák prosadil návrh, který výbor schválil a který by měl zajistit, že odebrané týrané zvíře nebude muset během řízení čekat v útulku, pokud si ho bude chtít osvojit nová rodina. Rovněž nebude nutné vracet tvora zpět majiteli, který je podezřelý z týrání, kvůli tomu, že případ stále probíhá.
Členové a členky výboru se rovněž vyslovili také proti „pozměňováku“ Matěje Gregora z motoristického klubu. Ten kritizoval rozšíření pravomocí policie v podobě možnosti vniknout do obydlí, jestliže je ve hře závažné podezření na týrání zvířete. Již při sněmovním projednávání varoval před možným zneužitím takového nástroje a hovořil o tom, že policisté mají v takových případech již dostatečný aparát.
Doporučující stanovisko si mimo jiné nevysloužilo ani zakotvení nové policejní specializace na potírání kriminality spojené se zvířaty a přírodou, s nímž přišla členka pirátského klubu Gabriela Svárovská. Podporu nezískal ani její návrh na krácení dotací pro takzvaný welfare, tedy celkovou životní pohodu hospodářských zvířat, jestliže se prokáže závažné či opakující se týrání v daném chovu.
Novela teď zamíří do Sněmovny do třetího čtení. Vládní představitelé ji podali v souvislosti s medializovanými případy týrání domácích zvířat. Kromě nových povinností navrhují zpřísnění trestů pro takto motivované trestné činy.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Zfanatizovaný dav, řekl Vondráček o demonstrantech. Bojíte se reakce lidí, vmetla mu Šebelová
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
