Kuchyň je plná nebezpečných plastů. Ať už jde o houbičky na mytí nádobí, o části příborů, mixéry a další spotřebiče či dokonce krájecí prkénka. Na první pohled užitečné nástroje se stávají nenápadným zabijákem. Při sekání, šlehání, škrábání nebo i ohřívání se do jídla dostávají drobné částečky umělé hmoty. Mikroplasty se poté hromadí v těle a mohou vyústit ve vážné zdravotní problémy.
Průměrný Američan zkonzumuje během jednoho roku zhruba 39 tisíc až 52 tisíc částic mikroplastů. Pocházejí především z mořských ryb, také se objevují v pivu, medu a dalších potravinách. K produkci mikroplastů ale dochází i při lidské činnosti v kuchyni.
ČTĚTE TAKÉ: Časté noční chození na záchod? Urolog popsal, co lidem sabotuje spánek a kdy se mít na pozoru
V minulém roce se američtí vědci zaměřili na to, kolik částic umělé hmoty vznikne při používání plastů během přípravy jídla. Ve výzkumu zjistili, že je to zhruba dva až pět tisíc částic.
Mikroplasty jsou miniaturní kousky o velikosti menší než pět milimetrů. Vznikají přímo výrobou, jako to platí v případě kosmetických přípravků, ale také degradací předmětů jako jsou plastové lahve, hračky nebo krabičky na jídlo.
„Mikroplasty se uvolňují v množství, které je daleko za hranicí lidské představivosti,“ řekl čínský vědec Lei Qin pro magazín Scientific American. Časopis dále uvádí odhad, podle kterého se každý rok do životního prostředí uvolní 10 až 40 milionů tun mikroplastů. To je asi dvakrát až šestkrát více, než váží Velká pyramida v Gíze.
Mikroplasty se hromadí a způsobují zdravotní potíže
Drobné částečky se hromadí v těle a postupně se usazují v lidských orgánech. Množství o velikosti vrchovaté lžičky může být v mozku, v žaludku nebo v plicích. Podle vědců mají drobné kousky umělé hmoty na svědomí zvýšené riziko mrtvice, demence nebo mohou způsobit zánětlivá střevní onemocnění.
„Jsme teprve na začátku, ale přibývá důkazů, že vystavení mikroplastům souvisí se záněty, ischemickou chorobou srdeční a neurodegenerativním postižením,“ řekl chemik John Boland z Trinity College v irském Dublinu.
Věda se už roky zabývá průzkumem, kolik mikroplastů se do lidského těla dostane z mořských plodů nebo pitné vody. Výzkumnice Amy Lusherová ale upozorňuje, že až v nedávné době se odborníci začali věnovat i původu z předmětů, které lidstvo používá každý den.
Proto Lusherová, která se zabývá studiem mikroplastů v Norském institutu pro výzkum vody, po nastěhování ke svému partnerovi vyhodila většinu plastového nádobí v domácnosti. Nahradila ho nádobím ze skla, dřeva či nerezové oceli.
Kterých plastových výrobků se zbavit?
Staré předměty mají tendenci uvolňovat více plastu, upozornila vědkyně. Nejde jen o porcování potravin na plastových prkénkách na krájení. Velké množství částic se uvolňuje při tření kovu o plast, což platí především v případě mixérů. Vědci v Austrálii zjistili, že při přípravě oblíbeného koktejlu margarita se do něj během půl minuty uvolnily miliardy plastových částic.
K dalšímu uvolňování dochází i při umývání nádobí houbičkou. Odborníci sice uklidňují, že se drobné částice odstraní při důkladném opláchnutí, jenže mikroplasty tím zcela nezmizí. Pouze se přesunou do odpadních vod, kde se hromadí a později si najdou jinou cestu do lidského těla.
K produkci mikroplastů napomáhá i ohřívání plastových nádob. Studie zveřejněná v časopise Analyst uvádí, že z jednorázových plastových kelímků naplněných vodou o teplotě 95 °C se uvolnilo o 50 % více mikroplastů než z kelímků naplněných chladnější vodou o teplotě 50 °C.
U ohřevu ale platí, že s každým dalším použitím se snižuje množství uvolněných plastů. Při nákupu rychlovarné konvice s částmi z umělé hmoty se proto před prvním použitím doporučuje v ní několikrát vodu převařit a poté vylít.
Vědci dále nabízí několik tipů, jak snížit riziko vzniku mikroplastů. Zásadní je zbavit se plastových prkének na krájení a místo nich si pořídit dřevěná, plastové krabičky na jídlo radí vyměnit za skleněné. Dále doporučují se zbavit plastové rychlovarné konvice a používat výrobek z nerezové oceli.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bouřlivý Istanbul očima Čecha: Zátarasy, ozbrojená policie, ramadán a pomalý internet
