Čeští zemědělci s obavami sledují boj Slováků s nákazou slintavky a kulhavky
Situace ohledně šíření nákazy slintavky a kulhavky je závažná. V pátek odpoledne Státní veterinární správa (SVS) zakázala převážení krmiv a steliv pro hospodářská zvířata. Úřad má připravené i krizové plány v případě, že by v Česku vypuklo ohnisko nákazy. Mluvčí SVS Petr Majer pro CNN Prima NEWS popsal, co by to pro dané hospodářství a okolí znamenalo, a zmínil i ekonomické důsledky. Pokud by se situace vymkla z rukou, součástí přísnějších opatření může podle něj být omezení pohybu zboží i lidí. Jak se šíří nákaza slintavky a kulhavky?
„Krmivo či stelivo z oblastí s výskytem slintavky a kulhavky by mohlo být kontaminováno virem a představuje proto riziko možného zavlečení nákazy,“ sdělil v pátek zástupce mluvčího SVS Petr Majer.
ČTĚTE TAKÉ: Pražská zoo získala kriticky ohrožený druh strašilek. „Stromoví humři“ měří až 15 centimetrů
Správa rovněž zpřísnila pravidla pro provádění dezinfekce vozidel na hranicích. Nově budou veterináři spolu s celníky a policisty dezinfikovat a kontrolovat i vozidla nad 3,5 tuny, která jsou k přepravě zvířat, živočišných produktů nebo krmiv pro hospodářská zvířata, ale v danou chvíli je nepřevážejí.
Krizové plány jsou připraveny
Případné krizové plány má prý SVS připraveny. „Počítají s možností, že by se nákaza dostala na naše území, respektive by u nás vypuklo první ohnisko. Pohotovostní plány máme u všech dalších nákaz,“ sdělil Majer o den dříve pro CNN Prima NEWS.
V momentě, kdy úřady ohlásí vznik ohniska, jsou pro dané hospodářství zavedena opatření. „Poté bohužel musí být nařízeno utracení zvířat a následná likvidace těl. Následně je uzavřeno pásmo v okolí ohniska, v němž je zakázáno přemisťovat ostatní živá zvířata z této oblasti. Rovněž se dělají intenzivní kontroly v chovech,“ popsal mluvčí.
Připomněl, že virové onemocnění, které nejčastěji napadá sudokopytníky, u nás nebylo zachyceno od roku 1975. „Pokud by se situace horšila, budou se dále vymezovat pásma a příslušná opatření. To bych ale předbíhal a spekuloval,“ řekl s tím, že úřady dělají maximum, aby riziko přivlečení nákazy minimalizovaly.
Co by přineslo rozsáhlé šíření?
Důsledná kontrola a dezinfekce nákladních vozů na hranicích probíhá i na česko-rakouských hranicích. Majer mimo jiné poznamenal, že se zavíráním obchodů – ať už zemědělsky specializovaných či standardních – se v krizových plánech nepočítá.
„Rozšíření jakéhokoliv onemocnění tohoto druhu má výrazné dopady na ekonomiku, může způsobit velké finanční škody. Stačí si vzpomenout na rok 2001 ve Velké Británii, kdy šíření této nákazy napáchalo obrovské ztráty,“ zdůraznil mluvčí s tím, že to může ovlivnit i vývoj cen na pultech obchodů.
To, že by se kontroly na hranicích týkaly i osobních vozidel, zatím podle Majera není na stole. „Pokud se situace zhorší, může stát vyhlásit striktnější opatření. Šlo by hlavně o větší důraz na dezinfikování, týkat se to může i většího omezení pohybu zboží, případně i lidí. Do budoucna něco takového nelze vyloučit,“ uzavřel mluvčí. Možné dopady na vývoj cen popsal ve vysílání CNN Prima NEWS i agrární analytik Petr Havel.
Jak se onemocnění šíří?
Slintavka a kulhavka je jednou z nejnakažlivějších infekčních chorob. Virus se vylučuje slinami, močí, trusem a mlékem. Přenáší se kontaktem s nemocnými zvířaty, vzduchem i na povrchu člověka, nástrojů či dopravních prostředků. Na člověka je nepřenosná.
Nejvnímavější na infekci je skot, prasata či ovce. Nejdříve se u nich projevují symptomy jako horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva. „Následně se vyskytují vezikuly, tedy puchýřky vyplněné tekutinou v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze,“ informuje SVS na svých webových stránkách.
Nakazit se mohou i volně žijící zvířata. „Z tohoto pohledu je významný zejména africký buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský,“ vysvětlili zástupci úřadu.
„Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí jeden až 14 dní, nejčastěji bývá dva až šest dní,“ uvedli také.
V Evropě se v současnosti šíří na Slovensku a v Maďarsku, vytyčené ochranné pásmo zasahuje i na území Rakouska.
Vážná situace na hranicích
V současnosti platí zákaz přemísťování zvířat vnímavých k nákaze z Maďarska, Slovenska a části Rakouska do ČR. Zakázáno je také přemísťování zárodečných produktů a tepelně neopracovaných živočišných produktů z těchto zemí.
Vozidla nad 3,5 tuny určená pro přepravu zvířat nebo živočišných produktů mohou překračovat hranice ze Slovenska výhradně přes čtyři určené hraniční přechody, z Rakouska přes dva.
Opatření zavádějí zoologické zahrady i Lesy ČR
Ostravská zoologická zahrada přijímá další preventivní opatření, aby zamezila zavlečení slintavky a kulhavky. Lidé projdou u vstupu do zoo přes dezinfekční rohož. V zahradě zůstává uzavřená expozice Na Statku, kde jsou domácí zvířata, informovala mluvčí zoo Šárka Nováková.
„S ohledem na situaci kolem onemocnění je stále uzavřena celá expozice s domácími zvířaty Na Statku, platí přísný zákaz krmení všech zvířat v zoo. Lidé musejí dodržovat odstup kolem hrazení kopytníků,“ vysvětlila. Reagovala i zlínská zoo – zavřela průchozí expozici ovcí a koz v dětském koutku.
Lesy ČR kvůli riziku nákazy zakázaly vstup do všech svých sedmi obor v Jihomoravském kraji a jedné obory v Moravskoslezském kraji. Zároveň zvýší dohled nad zvěří ve všech 35 oborách, které mají po celé republice. Lidé se od pátku nedostanou ani do brněnské obory Holedná, kterou uzavřely Lesy města Brna.
Správa státních hmotných rezerv je připravena uvolnit například další speciální kontejnery na převoz uhynulých zvířat nebo dekontaminační brány. Na vybrané hraniční přechody se Slovenskem už nasadila dezinfekční rohože.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Léčil lidi s obezitou, sám bojoval s váhou. Za šest týdnů doktor sbíral tituly v kulturistice
