Velká odpadková skvrna z plastového odpadu v Tichém oceánu by mohla mít pro životní prostředí ještě mnohem horší následky, než se doposud zdálo. O důsledcích mikroplastů v atmosféře, které tato skvrna produkuje, píše americká CNN. Malé plastové částice se totiž dostávají do ovzduší, a mohou tak přispívat ke zrychlování globálního oteplování.
Žena, která si šla na Filipínách zaplavat do moře, zažila momenty hrůzy. Zčistajasna k ní připlaval žralok obrovský. Na videu, které nyní koluje po sociálních sítích, je dokonce vidět, že došlo k letmému kontaktu, píše web Daily Mail.
Žraloci by mohli být v budoucnu bezzubí, uvádějí vědci v nové studii, o níž informuje britský web The Guardian. Důvodem je podle nich okyselování oceánů – pH mořské vody by totiž mohlo do roku 2300 prudce klesnout. Jeden z autorů studie ovšem míní, že se žraloci zřejmě dokážou nakonec této změně přizpůsobit.
Jedovaté řasy u jihoaustralského pobřeží představují přírodní katastrofu, uvedl v úterý podle stanice BBC premiér státu Jižní Austrálie Peter Malinauskas. Řasy berou z vody kyslík a ničí tak podmořský život. Za jejich přemnožením stojí vysoké teploty a znečištění oceánů.
Přestaňme močit do moře, vyzývá švédská vědkyně Anna Björnová z Vědeckého centra Baltského moře ve stockholmském muzeu Skansen. Podle ní je pro mořskou vodu příliš obtížné se s močí vypořádat. Mimo jiné totiž obsahuje řadu živin podporujících růst takzvaných vláknitých řas, což je podle vědkyně špatná zpráva pro ostatní řasy a jiné mořské organismy.
Perutýn žoldnéř, ryba s jedovatými ostny, se podle dat Splitského institutu oceánografie a rybářství stal trvalým obyvatelem Jaderského moře. Je zdravotním rizikem nejen pro člověka, ale může ohrozit i původní druhy ryb. Původně tropické rybě nevadí nízké teploty ani mělčiny, varují vědci.
Na odlehlé pláži Ocean Beach v Tasmánii objevila jedna z místních obyvatelek během venčení tajuplného živočicha. Šlo o hlístouna červenohřívého, kterému se též přezdívá „ryba soudného dne“, neboť když se tento živočich výjimečně objeví na souši, jedná se podle pověry o předzvěst přírodní katastrofy.
Pobřežní vody Jaderského moře u Itálie – a částečně i u chorvatské Istrie – změnily na satelitních snímcích barvu. Z tmavě modré mořské vody se stala nazelenalá. Na zvláštní zbarvení upozornila na svém Facebooku meteorologická služba Copernicus, podle níž za změnou stojí přemnožení mořských řas.
Chorvatskému rybáři se v neděli podařilo nedaleko od pobřeží Kvarnerského zálivu natočit žraloka, informoval deník Kleine Zeitung. Podle mořského biologa Pera Ugarkoviće se jednalo o druh, který nepředstavuje žádné nebezpečí.
Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.
Členské státy OSN v pondělí schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo 15 let. Schválení ocenil generální tajemník António Guterres, Rusko vyjádřilo výhrady navzdory přijetí konsensem.
Kdyby chtělo lidstvo pokračovat v současném životním stylu a drancovalo by přírodní bohatství stále stejným tempem, potřebovalo by k uspokojení potřeb 1,8 planety Země. To znamená, že lidé žijí na dluh – za posledních třicet let využili celou třetinu celkových zdrojů na planetě. Co s tím?
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
lajk
prima-living
