oceány

Přestaňme močit do moře, vyzývá švédská vědkyně Anna Björnová z Vědeckého centra Baltského moře ve stockholmském muzeu Skansen. Podle ní je pro mořskou vodu příliš obtížné se s močí vypořádat. Mimo jiné totiž obsahuje řadu živin podporujících růst takzvaných vláknitých řas, což je podle vědkyně špatná zpráva pro ostatní řasy a jiné mořské organismy.

Perutýn žoldnéř, ryba s jedovatými ostny, se podle dat Splitského institutu oceánografie a rybářství stal trvalým obyvatelem Jaderského moře. Je zdravotním rizikem nejen pro člověka, ale může ohrozit i původní druhy ryb. Původně tropické rybě nevadí nízké teploty ani mělčiny, varují vědci.

Na odlehlé pláži Ocean Beach v Tasmánii objevila jedna z místních obyvatelek během venčení tajuplného živočicha. Šlo o hlístouna červenohřívého, kterému se též přezdívá „ryba soudného dne“, neboť když se tento živočich výjimečně objeví na souši, jedná se podle pověry o předzvěst přírodní katastrofy.

Pobřežní vody Jaderského moře u Itálie – a částečně i u chorvatské Istrie – změnily na satelitních snímcích barvu. Z tmavě modré mořské vody se stala nazelenalá. Na zvláštní zbarvení upozornila na svém Facebooku meteorologická služba Copernicus, podle níž za změnou stojí přemnožení mořských řas.

Chorvatskému rybáři se v neděli podařilo nedaleko od pobřeží Kvarnerského zálivu natočit žraloka, informoval deník Kleine Zeitung. Podle mořského biologa Pera Ugarkoviće se jednalo o druh, který nepředstavuje žádné nebezpečí.

Světové oceány čelí podle deníku The Guardian hned trojité hrozbě: Extrémnímu oteplování, úbytku kyslíku a okyselování. Klimatologové varují, že změny v oceánech mohou způsobit vymírání mořských živočichů či zhoršit dopady hurikánů.

Členské státy OSN v pondělí schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo 15 let. Schválení ocenil generální tajemník António Guterres, Rusko vyjádřilo výhrady navzdory přijetí konsensem.

Kdyby chtělo lidstvo pokračovat v současném životním stylu a drancovalo by přírodní bohatství stále stejným tempem, potřebovalo by k uspokojení potřeb 1,8 planety Země. To znamená, že lidé žijí na dluh – za posledních třicet let využili celou třetinu celkových zdrojů na planetě. Co s tím?

Největší ledová kra známá pod názvem A-68 se posouvá k ostrovu Jižní Georgie, britskému zámořskému území v jižním Atlantském oceánu. Podle portálu BBC existuje možnost, že ledový kolos, který je podobně velký jako Moravskoslezský kraj, uvízne u pobřeží ostrova o přibližně stejné velikosti. V tom případě by mohl vážně ohrozit tamní tučňáky a tuleně.

Vědci pracující ve vodách u pobřeží Nového Skotska v Kanadě odchytili obrovského žraloka bílého, který váží 1606 kilogramů a měří přes pět metrů. „Královně oceánu“, 50leté samici dali jméno Nukumi.

Hladiny světových oceánů se od roku 1880 v průměru zvedly o 23 centimetrů. Faktory jako tání ledovců, rozpouštění ledových příkrovů a globální oteplování způsobily, že je v současné době tempo růstu hladin oceánů zhruba 3,2 milimetru za rok. Jak proti tomu bojovat? A které státy by bez včasné reakce mohly brzy zmizet z mapy?

Chirurgické roušky, rukavice, pytle a obleky. Výroba ochranných pomůcek na světě výrazně zvýšila produkci plastů a dalšího odpadu. Lidé si stěžují na nepořádek v ulicích a experti se bojí, že globální snaha o redukci plastů přijde kvůli pandemii vniveč.