Baltské moře u Lübecku Zdroj: THOMAS MULLER / DPA / dpa Picture-Alliance via AFP / Profimedia
Přestaňme močit do moře, vyzývá švédská vědkyně Anna Björnová z Vědeckého centra Baltského moře ve stockholmském muzeu Skansen. Podle ní je pro mořskou vodu příliš obtížné se s močí vypořádat. Mimo jiné totiž obsahuje řadu živin podporujících růst takzvaných vláknitých řas, což je podle vědkyně špatná zpráva pro ostatní řasy a jiné mořské organismy.
Když příroda zavolá při koupání v moři, ne každý se obtěžuje vstáváním z vody. Podle švédské bioložky ale takové chování škodí životnímu prostředí. „Asi jeden litr lidské moči zvyšuje růst a množství vláknitých řas o pět až sedm kilogramů. Dochází tedy k obrovskému růstu. Takto výživná je naše moč,“ popsala Björnová pro Sveriges Radio.
ČTĚTE TAKÉ: Extrémní déšť pustoší Jižní Koreu. Kvůli záplavám a sesuvům půdy umírají lidé po celé zemi
Příliš velké množství vláknitých řas podle expertky škodí chaluhám, a tím i celému ekosystému. „Vláknité řasy rostou na hnědých chaluhách. Tím jim brání v rozmnožování, růstu, přístupu ke slunečnímu světlu a ve vstřebávání živin z vody,“ uvedla Björnová.
Podle odbornice je moč pro mořskou vodu těžko zpracovatelná. „Když se dostane do oceánu nebo do moře, je pro vodu příliš obtížné se o ni postarat. Je tedy lepší močit za stromem nebo v křoví, protože vegetace na souši je schopna se o tyto živiny postarat mnohem lépe než oceán,“ dodala.
Močení v moři je zakázáno v některých oblastech na jihu Evropy. Od loňského roku to platí na 25 plážích v okolí Málagy, a to pod pokutou 750 eur (přes 18 tisíc korun), informuje Euronews. Stejnou částku po lidech vymáhá policie v okolí města Vigo na severu Španělska, a to za „fyziologické vyprázdnění na pláži nebo v moři“.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Mrazivé poslední foto Baumgartnera: Jako předtucha, píší média. Zkolaboval ve vzduchu
