Kdyby chtělo lidstvo pokračovat v současném životním stylu a drancovalo by přírodní bohatství stále stejným tempem, potřebovalo by k uspokojení potřeb 1,8 planety Země. To znamená, že lidé žijí na dluh – za posledních třicet let využili celou třetinu celkových zdrojů na planetě. Co s tím?
Každým rokem člověk ukusuje z konečného množství nerostných surovin a zemědělské plochy. Lidstvo čím dál rychleji staví města, nové silnice, drancuje lesy, pole i oceány. Stále doufá, že se chybějící zdroje v budoucnu něčím nahradí. Je to správný přístup? Ano i ne.
Donekonečna takto lidé žít nemohou. Už nyní je jasné, že současný životní styl světa vyžaduje přírodní bohatství a užitnou plochu, která je ekvivalentem 1,8 planety Země. Pointa je v tom, že každý člověk na světě využívá přírodní bohatství v rozdílné míře.
Které země nejvíce drancují a kácejí lesy? Brazílie není zdaleka jediný hříšník
V minulém roce i přes pandemickou uzávěru lidstvo vykácelo 4,2 milionu hektarů pralesa a 25,8 milionu hektarů lesa celkem. Často propíraná Brazílie ale naneštěstí není jedinou zemí, kde stromy kvapně mizí ze zemského povrchu. Státy se přitom před pár dny na klimatickém summitu zavázaly, že s odlesňováním skončí do roku 2030. Kdo s tím bude mít největší problém?
Kdyby chtěl například každý žít jako Američan, lidstvo by potřebovalo planet pět. V případě, že by měl každý životní standard jako Češi, „stačily“ by nám Země tři. Vůbec nejvíce využívají globálního luxusu a nerostného bohatství v Kataru – kdyby mělo 7,9 miliardy lidí na planetě jejich potřeby, lidstvo by k životu potřebovalo 9,2 planety. Naopak populace složená výhradně z afrických Eritrejců by se spokojila s planetou třikrát menší než Země.
Pomalá regenerace Země
Problémem není ani tak samotná devastace zdrojů jako spíše rychlost tohoto procesu. Lidé si mohou dovolit kácet lesy a zabíjet zvířata v případě, že se příroda zvládá podobným tempem obnovovat. Jenže to se neděje. Lidstvo se tak může v budoucnu potýkat například s nedostatkem dřeva, ryb či zemědělské plochy.
Vrátíme se kvůli tomu do středověku? Určitě ne. Státy se v různé míře snaží i vzhledem k projevům klimatické změny tempo devastace planety zpomalovat. Odpovědí na kupící se problémy lidstva pak zpravidla bývají inovace.
Vše o Green Dealu: O co jde v klimatické dohodě, která budí vášně a může změnit Evropu?
Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal) letos budí vášně v celé unii. Zákonodárci Bruselu postupně schvalují jednotlivé části obrovského balíčku a budoucnosti se obávají nejen příznivci spalovacích motorů, ale i uhelné a jaderné energetiky. Co všechno se pod Zelenou dohodou skrývá a jak to může změnit Evropu?
Už během průmyslové revoluce a překotné těžby uhelných zdrojů se lidé báli, že uhlí brzy dojde. Až poté svět objevil jiné a efektivnější nástroje k výrobě elektřiny. Přibývalo jaderných, větrných i solárních elektráren. A tak svět stále dokola inovuje.
Klíčové vynálezy
Také na ubývající zemědělskou plochy už lidé našli řešení. Vertikální farmy – kdy zemědělci pěstují plodiny v lánech nad sebou – šetří místo i vodní zdroje. S odlesňováním chce zase svět v roce 2030 nadobro skončit. Zavázaly se k tomu Rusko i Brazílie, státy, které mají na globální deforestaci největší podíl.
Palčivým problémem lidstva je také zvyšující se objem odpadu. Také s ním ale vědci po celém světě bojují. Existují již stroje, které dokážou dostat smetí z mořské vody. Díky tomu by se mohl udržovat při životě i ekosystém oceánů.
Problémy tak nutí člověka k novým vynálezům a na řadu potíží už lidstvo recept našlo. Jedinou komplikací tak zůstává financování a globální nasazení takových projektů.