Ochranu proti padlí proveďte včas Zdroj: Jan Kopřiva
Padlí je choroba způsobovaná mikroskopickými houbami. Je velmi hojně rozšířená a napadá široké spektrum pokojových, polních, skleníkových, balkónových i zahradních plodin. Existuje mnoho specifických druhů padlí, které většinou nese název podle nejčastěji poškozované rostliny. Přítomnost padlí je typická bílým povlakem téměř na všech částech rostlin, počínaje stébly travin, přes listy ovocných stromů, plody ovoce a zeleniny, až po padlí na poupatech růží.
Americké padlí angreštové
Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae) způsobuje na plodech, na dřevě vrcholových letorostů, na řapících a na nervatuře listů angreštů, ale i rybízů (zejména rybízu černého) a kříženců rybízů s angreštem bílé povlaky, které postupně hnědnou a vytvářejí se na nich drobné tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se, někdy se vlivem vytváření adventivních pupenů i rozvětvují a často odumírají. Listy na těchto letorostech jsou malé, deformované a většinou časem opadávají. Napadené plody zastavují růst, zůstávají tvrdé, jsou nevzhledné, nechutné a často též opadávají. U černého rybízu dochází k projevům napadení především na vegetačních vrcholech letorostů, a to většinou až v průběhu sklizně nebo po sklizni.
Napadené rostliny vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají, a proto mají sníženou odolnost vůči mrazům. Příbuzná choroba – evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) – je v poslední letech méně častá a vyskytuje se zejména u značně zanedbaných rostlin (nedostatečná výživa a závlaha, zastíněné lokality). Toto padlí napadá především listy. V oblastech s pravidelným výskytem tohoto padlí provádíme první ošetření angreštu již před květem. Základní ošetření je však po odkvětu, kdy podle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5 až 10 dní přípravkem Discus nebo Bioton. Černý rybíz ošetřujeme před sklizní (pozor na ochranné lhůty) a po sklizni.
Padlí na angreštu vytváří bílý povlak, který postupně tmavne Zdroj: Jan Kopřiva
Padlí na okrasných rostlinách
Padlí na okrasných rostlinách je bohužel na postupu. Objevuje se na růžích, petúniích, cíniích, plaménku a celé řadě dalších rostlin. Na listech se tvoří plísňový povlak, skvrny jsou nejprve žlutohnědé, později šedočerné a mají méně paprsčité, „rozpité“ okraje. Tato choroba se nejsilněji šíří koncem léta při velkých teplotních výkyvech. Napadené části rostlin se vyplatí odstřihnout a růže přihnojit draslíkem. Především je nutné vybírat vždy stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu. Při silném napadení je namístě ošetření rostlin přípravkem Discus nebo Ortiva.
Ani azalky nejsou ušetřeny atakem padlí Zdroj: Jan Kopřiva
Padlí révové
Padlí révové (Uncinula nestor) vytváří na letorostech, listech, květenstvích a hroznech bělavé moučnaté povlaky podhoubí parazitické houby. Postižená pletiva šednou a dochází k jejich deformacím. Květenství sprchávají a mladé bobule zasychají, praskají a dochází k jejich vyhřeznutí. Letorosty jsou kratší s tmavými skvrnami. Houba přezimuje myceliem v pupenech. Na jaře prorůstá nové letorosty a je zdrojem konidií, které se dále šíří. Mycelium odolává mrazům pouze do –16 °C. První konidie se tvoří od doby 4 týdnů po vyrašení. Choroba se nejvíce šíří za vyšších teplot (24–28 °C) a vyšší relativní vlhkosti (70–95 %). Nejmasivnější je šíření infekce v průběhu července.
U porostů s pravidelným výskytem padlí je třeba začít s ochranou již ve fázi 5 až 6 listů a do květu provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik. Po odkvětu se provádí ošetření v závislosti na podmínkách šíření a náchylnosti odrůd v intervalech 7 až 14 dnů až do fáze zaměkání. Doporučují se přípravky Discus, Talent nebo Bioton.
Napadené bobule zasychají a praskají Zdroj: Jan Kopřiva
Padlí na jabloních
Původcem padlí jabloní je houba Podosphaera leucotricha. Škodí více v sušších a teplejších oblastech. Vyskytuje se převážně jen v konidiovém stadiu (Oidium farinosum). Mycelium tvoří bílé povlaky na napadených částech stromů a do hostitelských buněk vniká haustoriemi. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně primárně napadeny („pomoučeny“) již při rašení. K většímu výskytu takto napadených květních a listových růžic dochází ve druhé polovině května. Tyto růžice bývají zdrojem pro sekundární infekce, k nimž dochází při vyšších teplotách (nad 20 °C). Napadené listy jsou menší a opadávají.
Napadené letorosty mají malé přírůstky a zasychají. Na napadených plodech se objevuje nápadná síťová rzivost, která bývá patrná až do sklizně. Jsou značné rozdíly v odrůdové citlivosti jabloní k padlí. K nejnáchylnějším odrůdám patří Jonathan, Idared, Coxova reneta. Ochrana proti padlí je velmi náročná. Výskyt padlí významně omezuje mráz v době vegetačního klidu (teploty pod –20 °C), který ničí přezimující mycelium. Sekundární šíření padlí lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromů („pomoučené“ listové a květní růžice) v květnu až červnu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7–10 dnů od fenofáze „zelené poupě“ až do poloviny července přípravky Discus nebo Talent.
