Ochraňte své rostliny proti padlí včas

Americké padlí angreštové

Americké padlí angreštové (Sphaerotheca mors-uvae) způsobuje na plodech, na dřevě vrcholových letorostů, na řapících a na nervatuře listů angreštů, ale i rybízů (zejména rybízu černého) a kříženců rybízů s angreštem bílé povlaky, které postupně hnědnou a vytvářejí se na nich drobné tmavé pohlavní plodničky. Napadené letorosty zaostávají v růstu, deformují se, někdy se vlivem vytváření adventivních pupenů i rozvětvují a často odumírají. Listy na těchto letorostech jsou malé, deformované a většinou časem opadávají. Napadené plody zastavují růst, zůstávají tvrdé, jsou nevzhledné, nechutné a často též opadávají. U černého rybízu dochází k projevům napadení především na vegetačních vrcholech letorostů, a to většinou až v průběhu sklizně nebo po sklizni.

Napadené rostliny vlivem dodatečného obrůstání nedostatečně vyzrávají, a proto mají sníženou odolnost vůči mrazům. Příbuzná choroba – evropské padlí angreštové (Microsphaera grossulariae) – je v poslední letech méně častá a vyskytuje se zejména u značně zanedbaných rostlin (nedostatečná výživa a závlaha, zastíněné lokality). Toto padlí napadá především listy. V oblastech s pravidelným výskytem tohoto padlí provádíme první ošetření angreštu již před květem. Základní ošetření je však po odkvětu, kdy podle podmínek ošetřujeme dvakrát až třikrát v intervalech 5 až 10 dní přípravkem Discus nebo Bioton. Černý rybíz ošetřujeme před sklizní (pozor na ochranné lhůty) a po sklizni.

Padlí na okrasných rostlinách

Padlí na okrasných rostlinách je bohužel na postupu. Objevuje se na růžích, petúniích, cíniích, plaménku a celé řadě dalších rostlin. Na listech se tvoří plísňový povlak, skvrny jsou nejprve žlutohnědé, později šedočerné a mají méně paprsčité, „rozpité“ okraje. Tato choroba se nejsilněji šíří koncem léta při velkých teplotních výkyvech. Napadené části rostlin se vyplatí odstřihnout  a růže přihnojit draslíkem. Především je nutné vybírat vždy stanoviště s dostatečným prouděním vzduchu. Při silném napadení je namístě ošetření rostlin přípravkem Discus nebo Ortiva.

Padlí révové

Padlí révové (Uncinula nestor) vytváří na letorostech, listech, květenstvích a hroznech bělavé moučnaté povlaky podhoubí parazitické houby. Postižená pletiva šednou a dochází k jejich deformacím. Květenství sprchávají a mladé bobule zasychají, praskají a dochází k jejich vyhřeznutí. Letorosty jsou kratší s tmavými skvrnami. Houba přezimuje myceliem v pupenech. Na jaře prorůstá nové letorosty a je zdrojem konidií, které se dále šíří. Mycelium odolává mrazům pouze do –16 °C. První konidie se tvoří od doby 4 týdnů po vyrašení. Choroba se nejvíce šíří za vyšších teplot (24–28 °C) a vyšší relativní vlhkosti (70–95 %). Nejmasivnější je šíření infekce v průběhu července.

U porostů s pravidelným výskytem padlí je třeba začít s ochranou již ve fázi 5 až 6 listů a do květu provést dvě ošetření. U středně náchylných porostů se doporučuje těsně před květem jeden postřik. Po odkvětu se provádí ošetření v závislosti na podmínkách šíření a náchylnosti odrůd v intervalech 7 až 14 dnů až do fáze zaměkání. Doporučují se přípravky Discus, Talent nebo Bioton.

Padlí na jabloních

Původcem padlí jabloní je houba Podosphaera leucotricha. Škodí více v sušších a teplejších oblastech. Vyskytuje se převážně jen v konidiovém stadiu (Oidium farinosum). Mycelium tvoří bílé povlaky na napadených částech stromů a do hostitelských buněk vniká haustoriemi. Padlí přezimuje ve formě mycelia v listových a květních pupenech jabloní. Z nich vyrostlé listy nebo květy bývají silně primárně napadeny („pomoučeny“) již při rašení. K většímu výskytu takto napadených květních a listových růžic dochází ve druhé polovině května. Tyto růžice bývají zdrojem pro sekundární infekce, k nimž dochází při vyšších teplotách (nad 20 °C). Napadené listy jsou menší a opadávají.

Napadené letorosty mají malé přírůstky a zasychají. Na napadených plodech se objevuje nápadná síťová rzivost, která bývá patrná až do sklizně. Jsou značné rozdíly v odrůdové citlivosti jabloní k padlí. K nejnáchylnějším odrůdám patří Jonathan, Idared, Coxova reneta. Ochrana proti padlí je velmi náročná. Výskyt padlí významně omezuje mráz v době vegetačního klidu (teploty pod –20 °C), který ničí přezimující mycelium. Sekundární šíření padlí lze omezit mechanickým odstraňováním primárně napadených částí stromů („pomoučené“ listové a květní růžice) v květnu až červnu. Chemická ochrana vyžaduje pravidelná fungicidní ošetření v intervalu 7–10 dnů od fenofáze „zelené poupě“ až do poloviny července přípravky Discus nebo Talent.