Očima dětí: Hospodářská zvířata si zaslouží soucit a rovné zacházení

Výzkum sledoval postoj k různým druhům zvířat u skupiny dětí od devíti do jedenácti let, dospělých ve věku od osmnácti do jednadvaceti let a starších mužů i žen. Děti ve studii vyjadřovaly názor, že s hospodářskými zvířaty by mělo být zacházeno stejně jako s lidmi. Konzumace živočišných produktů jim proto přišla mnohem méně morálně přijatelná než oběma skupinám dospělých.

Ani děti však nepovažovaly všechna zvířata za sobě rovná – k psům bychom se podle nich měli chovat lépe než k prasatům, zároveň ale ne hůře než k lidem. I dospělí stavěli psy na vyšší pozici než prasata – podle nich bychom se k psům měli chovat stejně jako lidem, ale k prasatům ne. Studie tak podle vědců zdůrazňuje důležitý aspekt lidské mysli, který popisují jako morální akrobacii, tedy to, že jsou lidé schopni zastávat morální pozice, které se navzájem vylučují, a aplikovat dvojité standardy.

Součástí studie byly úkoly, ve kterých měli zúčastnění kategorizovat obrázky zvířat do skupin „jídlo“, „mazlíček“ či „předmět“. Výzkumníci se ptali, jak je s danými zvířaty zacházeno a jak by s nimi mělo být zacházeno. „Vztah lidí ke zvířatům je plný etických dvojitých standardů. Některá zvířata patří mezi milované domácí společníky, zatímco jiná držíme ve velkochovech kvůli ekonomickému zisku,“ vysvětluje vedoucí studie Luke McGuire z Univerzity v Exeteru a dodává: „Zdá se, že během dospívání dojde k něčemu, co zkomplikuje naši ranou lásku ke zvířatům a kvůli čemu se u nás rozvine větší speciesismus.“

Termín speciesismus označuje druhovou nadřazenou, tedy diskriminaci jednoho živočišného druhu jiným. Objevil se v sedmdesátých letech, kdy ho poprvé použil britský psycholog Richard Ryder k popisu předsudků vůči zvířatům. Věnoval se mu i australský filosof Peter Singer ve své knize Osvobození zvířat.

Ani u dospělých však odpor k ubližování zvířatům nevymizí zcela – dospělí, kteří se studie zúčastnili, uváděli, že konzumace masa je podle nich mnohem méně morálně přijatelná než konzumace jiných živočišných produktů, například mléka či vajec. Autoři studie se domnívají, že jejich závěry mohou pomoci v boji s klimatickou změnou, jehož součástí je i přechod k rostlinné stravě. „Pokud chceme, aby se lidé z environmentálních důvodů stravovali více rostlinně, musíme současný systém nějak narušit. Například pokud by děti jedly ve škole více rostlinných jídel, což by bylo v souladu s jejich morálními hodnotami, a bylo by tak možno snížit normalizaci hodnot dospělých v této studii.“