reklama

Když rozdíly mizí, 9. díl: Nemyslící stroje či obětavé společnice? Krávy a jejich (skrytý) svět

S každým novým dílem vidíme, že jiná zvířata jsou nám podobnější, než jsme si kdy dříve mysleli. Jsou inteligentní a společenská. Vytváří si mezi sebou silná pouta a dovedou si poradit i v těch nejsložitějších situacích. A co je možná nejdůležitější – ze všech sil se snaží vyhnout bolesti a utrpení.

reklama

S kravami nás pojí odvěké pouto. První zmínky o jejich domestikaci se objevují již v sedmém tisíciletí před naším letopočtem. Dá se říci, že tento druh jsme vlastně sami vyrobili – z původně posvátných zvířat jsme postupem času vyšlechtili téměř dokonalé stroje na maso a mléko. I přesto, že nás pojí více než devítitisíciletá historie, jsou pro nás krávy stále velkou neznámou. Naštěstí se to díky rostoucímu počtu vědeckých studií postupně mění, a my tak znovu objevujeme moudrost (a selský rozum) našich předků. Tedy to, že krávy jsou vysoce inteligentní bytosti s rozvinutou společenskou strukturou, skvělou pamětí a velkou láskou k hudbě.

Stejně jako u krkavcovitých i u krav můžeme říci, že právě jejich dobrá paměť z nich dělá ideální kamarády. V rámci stáda vytváří krávy menší skupinky spřízněných duší. Často mají i vlastního nejlepšího kamaráda či kamarádku, se kterými tráví nejvíce času. Pro nově příchozí jedince tak není snadné se do stáda ihned začlenit. Kraví stádo se vlastně tak trochu podobá střední škole – navázat nové přátelství v již zajetých skupinách není snadné. A stejně jako na střední škole se kráva může snadno octnout i na okraji. Třeba, když se rozhodne neuposlechnout vůdce stáda.

Každý jedinec dokáže rozpoznat i více než padesát členů stáda. Krávu, která stane v jejím čele, si volí podle jejích sociálních dovedností a inteligence. Taková kráva musí být zkušená, sebevědomá, zvídavá, ale i nesobecká a nesebestředná. Moderní chov ve velkochovech jim bohužel toto vše znemožňuje – krávy jsou často stěhovány. Zvykání si na nové prostředí ale zdaleka není tak strašné jako zvykání si na nové sousedy, a proto jsou častěji ve stresu a neustále musí bojovat o své místo.

Kráva skákající radostí

Přitom krávy jsou neuvěřitelně rozmanité bytosti. Těžko byste našly dvě se stejnou osobností. Některé krávy jsou nesmělé a plaché, jiné společenské a družné, další jsou horkokrevné a ctižádostivé. (Koho vám to jen připomíná?) Podobně jako vrány si velice dobře a dlouho pamatují, kdo se k nich zachoval hezky a kdo naopak ne. Jejich životy a myšlenky se vlastně zas tolik neliší od zvířat, se kterými sdílíme své domovy.

Kromě složité emoční inteligence ale krávy vládnou i vysoce rozmanitými kognitivními schopnostmi. Dokážou se třeba naučit zatáhnout za páčku, která ovládá vodní fontánku, nebo stlačit čudlík, díky kterému vypadává jídlo. Ale nejde jen o to, že by se krávy dokázaly naučit relativně snadným činnostem. Výzkumníci zjistili, že krávy se v řešení problémů a zapeklitých úloh dokonce vyžívají! Intelektuální výzvy a trocha mentálního rozptýlení v nich po nalezení vyvolá stejnou radost z úspěchu jako ve vás, když se vám podaří rozlousknout pořádný oříšek.

Chytrák ve stodole

Při jedné ze svých studií vědci zjistili, že krávy dokáží odhalit polohu předmětu pohybujícího se za plentou. Jejich prostorová inteligence by nás mohla zahanbit asi ze všeho nejvíc. Při jednom experimentu krávy získaly odměnu ve formě jídla, pokud se jim podařilo jen díky naslouchání zvuku prokličkovat bludištěm, na jehož konci se odměna skrývala. Pokusu se účastnilo pět býčků. Jednomu z nich se podařilo najít odměnu za méně než dvacet vteřin, a to hned v první den! Tři další testem prošli, i když o něco pomaleji, a zbylí dva se nacházeli jen kousek od vytouženého cíle. Studie tak prokázala, že i mezi kravami najdeme rozmanité inteligenční úrovně.

Krávy v mnohém připomínají slony či velryby. A zdaleka nejde jen o jejich velikost a námi (zcela nesmyslně) připisovanou neohrabanost. Tyto tři druhy spojuje mnohé – jde o silně společensky založené jedince, kteří prožívají vysoce emotivní životy. V jedné věci se však liší. Krávy mnoho lidí nevnímá jako vnímavé a inteligentní jedince, ale jen jako zdroj jakýchsi produktů. V mléčných chovech krávy většinou nedostanou příležitost ukázat, jak skvělými matkami jsou. Proč by také měly? Mléko jejich mláďat přeci slouží k prodeji a ne jako výživa. Zemědělci jsou si však jejich silných pout vědomi, a proto mláďata odebírají záhy po porodu, aby matka neměla šanci vznik pouta iniciovat. Mládě tak dříve přilne k péči člověka a zbytečně se nestresuje. Ale jeho matka? Může i dlouhé týdny naříkat a mládě hledat.

S kravami nás pojí dlouhá společná tisíciletí. Od kdysi posvátných zvířat jsme se dostali do bodu, kdy (nejen) tato inteligentní zvířata zavíráme do dlouhých hal bez světel a čerstvého vzduchu. Naštěstí pro ně (a snad i pro nás a tuto planetu) se vše mění. O inteligenci prasat jsme již psali v jednom z předchozích dílů. Bývalý farmář Bob Comis napsal před čtyřmi roky skvělý článek s názvem „Zázračné prase Esther je skutečně zázračné – ale to jsou i všechna ostatní prasata“. Dnes již ikonickou prasničku Esther (jejíž životní příhody můžete sledovat zde) v něm popisuje jako jedinečnou bytost s osobními zájmy, která by měla být ochraňována, jelikož disponuje emočními, psychologickými i intelektuálními dovednostmi. S jistotou dnes můžeme říct, že to samé platí o kravách.

„Během deseti let, co jsem se živil jako chovatel prasat, jsem prasata poznal stejně dobře, jako svého psa. Proto jsem toho nechal,“ dodává Comis. Možná si i krávy zaslouží, abychom o nich smýšleli lépe...

Tagy:

Hlavní zprávy

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká
Partie

Kuba: Leží na JIP a víme, že do dvou dnů zemřou. Neočkovaní podcenili covid jako Horká

Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) v Partii naléhavě apeloval na očkování a popsal tristní situaci v některých nemocnicích. „Jsme společnost, která musí každého, kdo onemocní, nakonec do nemocnice přijmout. Je tam strašná spousta lidí, kterým říkali, ať se nenechají očkovat. Teď tam leží, mají morfin a my víme, že do dvou dní zemřou,“ prohlásil. Příkladem podceňování problému je podle něj smrt zpěvačky Hany Horké, která odmítala vakcinaci.

Nečekaně zemřel kapelník skupiny Šlapeto. Slavnému hudebníkovi bylo 57 let
Kultura

Nečekaně zemřel kapelník skupiny Šlapeto. Slavnému hudebníkovi bylo 57 let

Ve věku 57 let zemřel hudebník z legendární kapely Šlapeto Radan Dolejš. O jeho úmrtí informovala na sociálních sítích zpěvačka a jeho kamarádka Eva Borská. Během svého života působil Dolejš také jako režisér a dramaturg. Jako scénárista například připravoval pro televizi Prima Slavnostní koncert k 65. narozeninám Karla Svobody či Královny muzikálů pro Kapku naděje v roce 2007.

Vědce děsí nová mutace omikronu. Měla by získat vlastní řecké písmeno, myslí si

Nová mutace omikronu vědce děsí. Subvarianta s označením BA.2, které se též přezdívá „skrytá verze omikronu“, je podle dostupných dat přenosnější. Odborníci se proto obávají, že by mohla vyvolat další vlny pandemie po celém světě, již nyní by v některých zemích mohla dominovat. Apelují tak na to, aby varianta získala vlastní písmeno z řecké abecedy.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama