Rohlík jako časovaná bomba? Přešlechtěná pšenice nám ničí střeva, varují experti
Za posledních 150 let prošla pšenice pokročilým šlechtěním a podle některých expertů obsahuje daleko více lepku. Ten může způsobovat trávicí potíže i těm, kteří na něj nemají alergii nebo netrpí celiakií. Při časté konzumaci potravin s pšeničnou moukou se tak mohou objevit nadýmání i záněty.
Těstoviny, rohlíky nebo chleba. Jedí se prakticky denně. Podle některých výživových poradců je ale problém v tom, že jsou z přešlechtěné pšenice.
ČTĚTE TAKÉ: Čokoláda jako elixír mládí? Zpomaluje stárnutí, našli jsme klíčovou spojitost, tvrdí vědci.
„Má lepší vlastnosti. Lépe pruží a lépe se s ní peče. Ale všechno tohle je na úkor vašeho zdraví, protože nejsme evolučně zvyklí na tolik lepku,“ varuje pro CNN Prima NEWS výživový poradce František Mrkáček.
Proces šlechtění přibližuje Václav Dvořáček, vedoucí týmu kvality z Výzkumného ústavu rostlinné výroby (VÚRV). „V případě šlechtění šlo o to, že jsme se snažili změnit jeho elasticitu. Cílem není zvyšovat obsah lepku. V některých studiích se obecně hovoří, že lepek je prozánětlivý i pro zdravého člověka,“ podotýká.
Přílišné množství lepku může způsobit mikrozáněty, varuje odborník
„Někomu bude vadit dvakrát denně, někomu naopak nebude vadit ani čtyřikrát denně. Ale když má střevo moc lepku, vznikají v něm mikrozáněty, které pak spouštějí třeba syndrom propustného střeva. Může to dojít až k alergiím nebo intolerancím,“ tvrdí výživový poradce Mrkáček. „Jsme vystaveni spoustě stresu, užíváme antibiotika, mění se mikrobiom střeva a to všechno jsou faktory, které mohou ovlivnit danou senzitivitu,“ upřesňuje vedoucí týmu kvality rostlinné produkce Dvořáček.
Čtěte také
Existují ale dva poddruhy pšenice – špalda a kamut, které podle odborníků nejsou tolik vyšlechtěné, a proto mohou být pro tělo lépe stravitelné. Podle některých studií ale samotný lepek neškodí tolik jako další přidané látky v pečivu. „Často tam bývá přidaný cukr nebo glukózo-fruktózový sirup nebo průmyslově zpracované oleje, které mohou být prozánětlivé. Některé emulgátory můžou narušovat střevní bariéru,“ uvádí molekulární biolog František Knobloch.
U pečiva platí povinné uvedení složení. „Pro spotřebitele musí být dostupná informace o složení. Optimální je, když se nachází v bezprostřední blízkosti – ideálně na regálovém štítku,“ připomíná Pavel Kopřiva, tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce.
Podle odborníků platí, že pečivo by mělo být z celozrnné mouky a kvásku. Naopak by nemělo obsahovat cukr, karamel ani stabilizátory. Platí, že čím méně ingrediencí, tím lépe.
