
Výpověď bez důvodu? Návrat do časů roboty, říká Středula. Podle expertů pomůže zvýšit mzdy
Šlechtění zvířat je dost ošemetné téma, které má své odpůrce i zastánce. Dříve se šlechtili především psi, a to pro své povahové vlastnosti. Potřebovali jsme pracovní plemena, lovecká plemena a k tom šlo ruku v ruce šlechtění. Jenže dnes se plemena přetvářejí kvůli vzhledu a nutno podotknout, že většinou to vede spíš ke zdravotním problémům.
Veterináři začali u rybníku Velebil na Českobudějovicku likvidovat ptáky z několika hejn firmy Rybářství Nové Hrady, u nichž se prokázala ptačí chřipka. Jde o jediný šlechtitelský chov hus v Česku. Po žádosti chovatele vybrali veterináři 420 hus z několika linií, které zatím ušetří, aby zůstalo šlechtění zachované. Původně měli veterináři utratit 1 900 ptáků, informoval ředitel jihočeské veterinární správy František Kouba.
Šlechtění není jen o domácích mazlíčcích, týká se i hospodářských zvířat. Více mléka, více vajec, více masa – to všechno ideálně teď hned a za nízkou cenu. Jakou cenu ale platí samotná zvířata?
Dříve několik desítek vajec, dnes několik stovek. Dříve tisíc litrů mléka, dnes až dvanáct tisíc. A tak bychom mohli pokračovat dál. Šlechtění zvířat přišlo spolu s domestikací, v posledních letech se však toto téma dostává do popředí kvůli svědectvím o tom, co se děje za zdmi velkochovů. Zvířata šlechtěná pouze na vyšší produktivitu totiž mohou za větší množství vajec, mléka či masa platit svým zdravím.
Rok 2018 byl podle Českého hydrometeorologického ústavu nejteplejším rokem zaznamenaným od roku 1961. Tato skutečnost vyvolala řadu obav a diskuzí hlavně ze strany zemědělců, jejichž živobytí zcela závisí na dostatku vláhy. Letošní rok zatím nevypadá, že by přinášel změnu.