pšenice

Přestože z ukrajinských přístavů po několikaměsíční blokádě vypluly lodě s obřími zásobami obilí a jeho ceny díky tomu klesly, může jít jen o dočasnou úlevu. Co totiž nestihla napáchat válka na Ukrajině, pravděpodobně dokončí mimořádná sucha, která letos zasáhla oblasti, v nichž se pšenice, ječmen nebo žito pěstují. Neúroda dorazila do Spojených států, Francie nebo Číny.

Cena pšenice na světových trzích klesá. Jeden bušl (27,2 kg) se ráno v Asii prodával zhruba za 8,50 dolarů (208 korun). Důvodem jsou obavy z globální recese, která by podle analytiků patrně snížila celkovou poptávku, i pokračující vývoz ukrajinského obilí podle dohody vyjednané za účasti OSN v létě v Istanbulu. Cena je tak blízko hodnot před únorovou invazí ruských vojsk na Ukrajinu.

Diplomatické tahanice Ukrajiny, Ruska, Turecka a OSN vyústily v pátek v podepsání smlouvy, kterou se Moskva zavázala, že odblokuje klíčový ukrajinský přístav Oděsa, dále Čornomorsk a Južne. Z míst tak budou moci po ukončení blokády odplout lodě s pšenicí, na které zoufale čekají zejména v Africe.

Mnohé domácnosti už pocítily zdražování potravin a musí přemýšlet, co do svého nákupního košíku nakonec hodí. Jenže může být ještě hůř. Výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů ČR Bohumil Hlavatý v pořadu 360° na CNN Prima NEWS upozornil, že například do ceny chleba se ještě raketový nárůst cen energií definitivně nepromítl.

Válka zastavila lodní dopravu z ukrajinských přístavů a zablokovala desítky milionů tun pšenice a kukuřice, kubíky slunečnicového oleje a dalších zemědělských komodit. Co hodlá dělat Západ, jaké podmínky si diktuje Rusko a proč se problémy s obilím týkají Česka jen zprostředkovaně?

Druhá nejlidnatější země světa přitvrzuje svou exportní zemědělskou politiku. Indie krátce po zákazu vývozu pšenice přistoupila také k výraznému omezení exportu cukru. Tamní farmáři mohou do zahraničí během letošní cukrové sezóny dodat nejvýše deset milionů tun sladidla. Jeho ceny proto začaly šplhat vzhůru. Jak dopadne zákaz exportu indického cukru na Česko?

Připravme se, že chleba bude zdražovat i nadále. Mouka, ze které se chléb vyrábí, je totiž ještě z loňské sklizně, kdy byly nižší náklady. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl agrární analytik Petr Havel. Podle bývalého prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby stát nezajišťuje potravinovou bezpečnost.

Ruská armáda pokračuje v blokádě ukrajinských přístavů a omezuje námořní zásobování Ukrajiny, stejně jako export kyjevských surovin. Nejvíce to svět pocítí na cenách pšenice. Moskva je ochotná uvolnit blokádu pouze v případě, že Západ ukončí protiruské sankce. Rusko tak dělá z jídla škodolibý trumf, který má rozhodnout patovou válku.

Současná napjatá situace na komoditním trhu se ještě více komplikuje. Indie, významný producent pšenice, totiž zakázal kvůli vlně veder vyvážet obilovinu za hranice. Společně s blokádou Černého moře tento krok způsobí další růst cen. Na svých peněženkách to pocítí i Češi.

Válka na Ukrajině těžce dopadá také na peněženky českých občanů. Lidem se prodražují základní potraviny, jako jsou pečivo, máslo či olej. Ekonomové varují, že se situace pravděpodobně nezlepší ani v budoucnu. Například bochník chleba by v příštím roce mohl stát až 70 korun a kostka másla 85 korun. Lidé proto již začínají na nákupech potravin šetřit.

I přestože jsme v pěstování pšenice soběstační, přichází její rapidní zdražování. Důvodem je velká poptávka obchodníků ze severní Afriky a Blízkého východu. Skupují naši pšenici a ženou cenu nahoru. I proto by Svazy pekařů i zemědělců chtěly po vládě, aby kontrolovala vývoz obilí mimo EU.

Cena zemního plynu na středoevropské burze se během několika dní po ruské invazi na Ukrajinu téměř zdvojnásobila. Přestože dodávky komodity z Ruska do Evropské unie nebyly prakticky nijak narušeny. Podle České národní banky se můžeme během nadcházejících měsíců těšit na mírné zlevnění. Od drahého plynu si ale neodpočineme na dlouho.