Odbory žádají růst platů až o 13 procent. S vládou se nedohodly, jednání má pokračovat
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Odbory požadují navýšení tarifních platů až o 13 procent.
Vláda nabízí růst o pět, hůř odměňovaným o sedm procent.
Jednání mají podle ministra Jurečky (KDU-ČSL) pokračovat.
Výběr redakce
Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před úterním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že vláda s odbory dohodu o růstu platů neuzavřela. Jednání má pokračovat, dodal.
„Co se nás týká, máme jasný návrh. Chceme přidání zaměstnancům veřejných služeb a státu o sedm procent plošně. Těm nejhůře odměňovaným o 13 procent... Už v současné chvíli je více než 100 tarifů pod úrovní zaručeného platu, což je naprosto nepřijatelné. Odměňování je tak strašné, že civilní zaměstnanci u některých bezpečnostních sborů mají 19 800 korun hrubého v průměru, což je pod 14 000 korunami čistého. Za to se opravdu nedá v České republice slušně přežít. Následně dostávají peníze v sociálních dávkách. To přece není cíl,“ uvedl Středula. Poukazuje na to, že minimální mzda by se měla od ledna zvednout téměř o osm procent. Podobně by podle něj měly růst i tarify.
ČTĚTE TAKÉ: Co po volbách se ztrátovou Českou poštou? Ve hře je dokončení transformace i privatizace
Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku září po minulém jednání řekl, že požadavky odborů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné. Ministerstvo práce původně navrhlo navýšení tarifů o pět, nebo o sedm procent a pro hůř placené podle nejnižší platové tabulky případně ještě další buď čtyři procenta, nebo šest procent navíc.
Čtěte také
Předáci nejdřív požadovali desetiprocentní tarifní růst pro všechny. Po minulém jednání se pak přiklonili k nejvyšší variantě resortu práce - navýšení o sedm a o 13 procent. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červenci shodli na tom, že by hůř odměňované profese a lidé ve státní službě měli dostat přidáno víc než ostatní pracovníci veřejného sektoru.
„Bohužel se proslýchá, že vláda chce přijít ještě s horším návrhem než na posledním jednání... Věříme ale tomu, že může být cesta k dohodě a vláda je připravena přijít s nějakým návrhem, který je akceptovatelný i pro nás,“ řekl šéf ČMKOS.
Dohoda nemusí být uzavřena za každou cenu
Na dotaz upřesnil, že případný nový návrh počítá s přidáním pevných částek do tarifů - hůře odměňovaným dva tisíce korun a ostatním 1 700 korun. Podle Středuly odboráři nemusí ve středu s kabinetem uzavřít dohodu za každou cenu, po volbách by pak jednali s novými poslanci o posílení sumy na platy v projednávaném rozpočtu a s novou vládou o úpravě nařízení o platech.
Čtěte také
Na přidání o sedm a 13 procent by bylo podle podkladů k vládnímu předpisu potřeba 45,1 miliardy korun. Zvýšení tarifů o pět procent všem by stálo 23,5 miliardy korun. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) novinářům už dřív řekl, že v navrhovaných rozpočtech resortů je něco přes 20 miliard korun.
Podle informačního systému o průměrném výdělku průměrný plat loni činil 49 049 korun hrubého. Meziročně vzrostl o 3,4 procenta. Tarif tvořil 61 procent příjmu, zbytek byly odměny, příplatky a náhrady. Ve veřejném sektoru pracovalo 675 100 lidí.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Stát se vypořádal s největšími skupinami kupců bitcoinů. Dohromady jim vyplatil 44 milionů
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
