Odbory žádají růst platů až o 13 procent. S vládou se nedohodly, jednání má pokračovat
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Odbory požadují navýšení tarifních platů až o 13 procent.
Vláda nabízí růst o pět, hůř odměňovaným o sedm procent.
Jednání mají podle ministra Jurečky (KDU-ČSL) pokračovat.
Výběr redakce
Odbory dál požadují navýšení platových tarifů ve veřejném sektoru od ledna o sedm procent, hůř odměňovaným profesím pak o 13 procent. Případný nový návrh na přidání pevné částky odmítají. Novinářům to před úterním jednáním předáků se zástupci vlády řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Vláda na minulém jednání na začátku září nabídla růst tarifních platů o pět procent a hůř odměňovaným o sedm procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) po jednání oznámil, že vláda s odbory dohodu o růstu platů neuzavřela. Jednání má pokračovat, dodal.
„Co se nás týká, máme jasný návrh. Chceme přidání zaměstnancům veřejných služeb a státu o sedm procent plošně. Těm nejhůře odměňovaným o 13 procent... Už v současné chvíli je více než 100 tarifů pod úrovní zaručeného platu, což je naprosto nepřijatelné. Odměňování je tak strašné, že civilní zaměstnanci u některých bezpečnostních sborů mají 19 800 korun hrubého v průměru, což je pod 14 000 korunami čistého. Za to se opravdu nedá v České republice slušně přežít. Následně dostávají peníze v sociálních dávkách. To přece není cíl,“ uvedl Středula. Poukazuje na to, že minimální mzda by se měla od ledna zvednout téměř o osm procent. Podobně by podle něj měly růst i tarify.
ČTĚTE TAKÉ: Co po volbách se ztrátovou Českou poštou? Ve hře je dokončení transformace i privatizace
Premiér Petr Fiala (ODS) na začátku září po minulém jednání řekl, že požadavky odborů a možnosti rozpočtu jsou velmi rozdílné. Ministerstvo práce původně navrhlo navýšení tarifů o pět, nebo o sedm procent a pro hůř placené podle nejnižší platové tabulky případně ještě další buď čtyři procenta, nebo šest procent navíc.
Čtěte také
Předáci nejdřív požadovali desetiprocentní tarifní růst pro všechny. Po minulém jednání se pak přiklonili k nejvyšší variantě resortu práce - navýšení o sedm a o 13 procent. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se v červenci shodli na tom, že by hůř odměňované profese a lidé ve státní službě měli dostat přidáno víc než ostatní pracovníci veřejného sektoru.
„Bohužel se proslýchá, že vláda chce přijít ještě s horším návrhem než na posledním jednání... Věříme ale tomu, že může být cesta k dohodě a vláda je připravena přijít s nějakým návrhem, který je akceptovatelný i pro nás,“ řekl šéf ČMKOS.
Jurečka: Je třeba hledat kompromis
„Musíme to (kompromisní návrh) dopočítat z hlediska objemů peněz. Teď jdeme na vládu, tam to řekneme ostatním kolegům. Dohodli jsme se, že v tom jednání budeme pokračovat,“ uvedl ministr Jurečka po schůzce.
Podle podkladů k chystanému vládnímu nařízení by navýšení tarifů o devět procent pro hůř odměňované a o pět procent pro ostatní stálo celkem 31,65 miliardy korun. Státní rozpočet by vydal 19,46 miliardy korun, samosprávy 7,65 miliardy a zdravotní pojištění 4,54 miliardy korun.
Čtěte také
Vláda ve středu odborářům nabídla podle Jurečky pro hůř odměňované zaměstnance veřejných a státních služeb přidání o dva tisíce korun. „U lidí s nejnižšími tarify by to byl růst přes 13 procent ročně, s těmi nejvyššími kolem čtyř procent. Takto jsme to navrhli i pro zbývající přílohy nařízení vlády (ostatní platové tabulky) vyjma bezpečnostních sborů a vyjma školství, kde má dohoda jiné parametry,“ upřesnil ministr. Odbory pevné částky odmítly.
Jurečka řekl, že vláda se už minulý týden rozhodla posílit v navrhovaném rozpočtu sumu na platy. Proti letošku by částka měla být o 27 miliard korun vyšší, tedy o zhruba 9,4 procenta, uvedl. Už dřív řekl, že v pokladnách resortů to bylo původně něco přes 20 miliard.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Stát se vypořádal s největšími skupinami kupců bitcoinů. Dohromady jim vyplatil 44 milionů
