Odkaz svatého Václava a nadčasové hodnoty, které přetrvávají dodnes
 
            
            
                                Výběr redakce
 
    I po více než tisíci letech zůstává svatý Václav symbolem české státnosti, moudrosti a víry. Jeho příběh není jen součástí školních učebnic, ale živým odkazem, který promlouvá i k dnešní generaci.
Přestože se svatý Václav narodil v 10. století, jeho jméno a odkaz zůstávají hluboce zakořeněné v české společnosti. Historické prameny ho popisují jako vzdělaného a spravedlivého vládce, který usiloval o mír a stál na straně slabších.
„Svatý Václav je pro mě symbolem české státnosti, něco vlasteneckého. Každý by ho měl znát,“ říká jedna ze studentek gymnázia, která se o postavě svatého knížete učila od svých učitelů dějepisu. Její spolužačka dodává, že v ní Václav vyvolává obraz „dobrého člověka“ a panovníka, který se snažil dělat správné věci.
Vládce s duší i rozumem
Ředitel Českého královského institutu Zdeněk Prázdný připomíná, že svatý Václav byl na svou dobu výjimečně vzdělaným vládcem. „Byl panovníkem, který hájil zájmy české země a staral se o své poddané. Hovořil několika jazyky, dbal o chudé a nemocné a čerpal z odkazu své babičky, svaté Ludmily,“ vysvětluje.
Historik a politolog Pavel Fabini doplňuje, že právě Ludmilina výchova v křesťanském duchu formovala Václavovu osobnost i jeho vládu. „Václav se silně ztotožnil s křesťanskými hodnotami a snažil se je šířit dál. Jeho vláda, přestože nebyla dlouhá, byla v mnoha ohledech příkladná,“ říká.
Smrt zahalená tajemstvím
Legenda praví, že svatý Václav zemřel 28. září ve Staré Boleslavi, kde ho měl zabít jeho bratr Boleslav. „Podle svatováclavských legend jeho tělo leželo před kostelíkem svatých Kosmy a Damiána, kde ho do roucha zahalila matka Drahomíra,“ přibližuje Gabriel Rijad Mulamuhič, kancléř Kolegiální kapituly ve Staré Boleslavi.
Václavovy ostatky byly následně převezeny do rotundy svatého Víta na Pražském hradě. Právě tam, později v chrámu svatého Víta, spočinula i jeho lebka. „Na oltáři odpočívala lebka svatého Václava, na kterou otec vlasti Karel IV. položil korunu,“ připomíná kardinál Dominik Duka.
Král, který spojoval
Ačkoliv svatý Václav vládl před více než tisíciletím, jeho jméno se vrací i v současných debatách. Český královský institut například otevírá diskuzi o tom, jak by dnes vypadala monarchie.
„Moderní monarchie by byla demokratická, založená na třech pilířích – zákonodárné, soudní a výkonné moci. Změnila by se pouze hlava státu, která by nebyla volena, ale dědičná. Zatímco volba rozděluje, panovník by mohl sjednocovat,“ vysvětluje Zdeněk Prázdný.
Podle něj lidé na myšlenku krále či královny často reagují překvapivě otevřeně. „Když se zeptáte, zda by chtěli panovníka jako byla královna Alžběta, mnozí odpovídají, že ano. Je vidět, že myšlenka monarchie není veřejnosti úplně cizí,“ dodává.
S určitou nostalgií o tomto tématu mluví i Dominik Duka: „Tradice není jen dívání se dopředu, ale také život s tím, co bylo. A monarchie v historii často odvedly velký díl práce.“
 
         
         
         
         
         
         
         
         
                            