Výpověď z práce může zjemnit odstupné Zdroj: Profimedia.cz
Výpověď ze strany zaměstnavatele málokdy bývá vítaná záležitost. Většina lidí se dostává do situace, kdy si musí co nejrychleji sehnat nové zaměstnání a především výdělek. Zmírnit obavy z budoucnosti může případné odstupné. V jakém případě na něj má propuštěný zaměstnanec nárok a kdy na něj může zapomenout? Sepsali jsme vám to.
Na co si při podepisování výpovědi dát pozor, abyste měli nárok na odstupné? A v jaké výši ho lze požadovat a podle čeho se vypočítává? To jsou nejčastější dotazy, které v souvislosti s odstupným padají. Na všechny vám teď odpovíme.
Kdy vzniká nárok na odstupné?
Ve chvíli, kdy vás zaměstnavatel propouští, protože:
- zaměstnavatel anebo jeho část se ruší,
- zaměstnavatel anebo jeho část se přemisťuje,
- zaměstnanec se stane nadbytečným.
V případě posledního důvodu výpovědi hrají roli i další aspekty: „Stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách,“ píše web Státního úřadu inspekce práce. Při všech těchto důvodech rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele tedy vzniká nárok na odstupné.
Kdy na odstupné nedosáhnete?
Ne vždy zaměstnanec na vytoužené odstupné dosáhne. Pozor si dejte v případě, že po vás zaměstnavatel chce dohodu o rozvázání pracovního poměru. „Abyste v takovém případě totiž získali nárok na odstupné, musí být výslovně uvedené v písemné dohodě. Pokud v ní odstupné uvedeno není, ztrácíte na něj podpisem nárok,“ radí Finance.cz.
Na odstupné nemáte nárok také v případě, že dáte výpověď sami nebo že padáka dostanete ve zkušební době, případně vám končí smlouva na dobu určitou. A totéž platí v soukromém sektoru v případě odvolání z vedoucí pozice. To totiž samo o sobě neznamená rozvázání pracovního poměru.
Co určuje výši odstupného?
Rozhodující je vždy délka trvání pracovního poměru.
- Méně než jeden rok – jednonásobek průměrného výdělku.
- Alespoň jeden rok, ale méně než dva roky – dvojnásobek průměrného výdělku.
- Alespoň dva roky – trojnásobek průměrného výdělku.
Tak pravidla vyplácení odstupného stanovuje zákon. Nicméně existují případy, kdy jsou zaměstnavatelé k budoucím bývalým pracovníkům štědří a vyplatí jim vyšší odstupné, než jim ze zákona náleží.
Výpočet odstupného
Hlavní roli hraje průměrný měsíční výdělek. Jeho výši určují rozhodné období, hrubá mzda v něm dosažená a doba v něm odpracovaná. „Rozhodné období je za obvyklých okolností vždy bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí. Hrubá mzda zaměstnance je vždy mzda, která byla zaměstnanci zúčtována v předchozím kalendářním čtvrtletí. Do základu pro výpočet průměrného výdělku se zahrnují pouze ty částky, které jsou poskytovány za vykonanou práci,“ uvádějí stránky Státního úřadu inspekce práce.
Na vyplacení odstupného si zaměstnanec obvykle musí počkat do skončení pracovního poměru a nejbližšího výplatního termínu. Existuje ale i dohoda, kdy je možné vyplatit odstupné v den ukončení pracovního poměru, případně později.
