Jen díky včelám můžeme sklízet plodiny z polí.
Víte, co mají společného entomologové, neurologové a technologové? Všem jim nedá spát včelí zrak! Pochopení, jak funguje zrak a s ním spojené procesy v mozku včel, by totiž nemuselo změnit jen způsob, jakým na zrak nahlížíme, ale mohlo by pomoci při výzkumu opylování či rozvoji kamerových technologií.
Víte, co mají společného entomologové, neurologové a technologové? Všem jim nedá spát včelí zrak! Pochopení, jak funguje zrak a s ním spojené procesy v mozku včel, by totiž nemuselo změnit jen způsob, jakým na zrak nahlížíme, ale mohlo by pomoci při výzkumu opylování či rozvoji kamerových technologií.
Ve spoustě vědeckých oborů jsou včely považovány za jeden z klíčových druhů této planety. Uvádí se, že jsou pro ekosystémy natolik důležité, že bez nich by přirozený svět zkolaboval. A zřejmě by zkolaboval i ten náš, jelikož až 90 procent zemědělských plodin spoléhá na opylování hmyzem. Není pochyb o tom, že včely jsou v opylování mistry. Ale co je jejich tajnou zbraní?
Je to jejich zrak.
S tisíci očí namísto pouhých dvou totiž svět vypadá úplně jinak. Včely sice mají na první pohled oči dvě stejně jako my, ale podobně jako u dalších zástupců třídy hmyzu jsou jejich oči složené. Co to znamená? Každé včelí oko se skládá z tisíců „oček“, která se mohou samostatně natáčet bez ohledu na zbytek. U dělnic jich najdeme více než šest tisíc, u trubců téměř devět tisíc. Včela nevidí tak ostře jako my, ale její zrak se skládá z mozaiky těchto oček. Včelí zrak by se dal připodobnit ke sledování několika televizních obrazovek zároveň.
Malá, ale důležitá. Včely potřebujeme my i příroda.
Malá, ale důležitá. Včely potřebujeme my i příroda.
Kromě těchto dvou složených očí najdeme na vrcholu hlavy včely i tři jednoduché oči. Ty však nevnímají obraz, ale slouží jako světelné senzory. Díky nim včela vždy ví, kde přesně se nachází slunce, i když je pod mrakem.
Již před více než sty lety prokázal vědec Karl von Frisch, že včely vidí „v barvě“. Největší rozdíl mezi naším a včelím zrakem však spočívá ve vnímání ultrafialového světla. Usnadňuje jim hledání nektaru na květinách. Nektar některých rostlin, například slunečnic, je dokonce viditelný jen pod ultrafialovým světlem. (Ultrafialové světlo mohou vidět i někteří lidé. Obvykle k tomu dochází po narušení čočky či operaci zákalu. Tomuto stavu se říká afakie a po oční operaci jím trpěl například Claude Monet – proto na malbách z tohoto období najdeme hluboké fialové a modré odstíny.)
Navzdory všem těmto „superschopnostem“ se včely na zrak spoléhají nejméně ze všech svých smyslů. Většinu svého života totiž stráví v přítmí úlu, kde se řídí spíše hmatem a čichem.
Vendula Hlavová
