Britské ministerstvo obrany vydalo nové varování před možnou eskalací intenzity a násilí v oblasti Černého moře. Po odstoupení Ruska od obilné iniciativy varují Britové před možnými útoky na civilní lodě v dané oblasti. Důsledky takového činu by podle náměstka amerického ministra zahraničí Vedanta Patela byly velmi vážné, protože bez ukrajinského obilí se dostanou některé země do velkých problémů. Navíc by mohlo dojít k eskalaci konfliktu. Informovala o tom ukrajinská agentura Unian. USA pošlou Ukrajině miniaturní průzkumné drony Hornet a další zbraně. EU poskytla dalších 1,5 miliardy eur z dlouhodobé finanční pomoci. Ruští poslanci zvýšili horní věkovou hranici pro službu v armádě. Od začátku války se stalo terčem útoků přes 260 ruských obcí, spočítal ruský portál.
V jižní části Černého moře byla podle informací britského ministerstva obrany nasazena moderní korveta Sergej Kotov, která hlídá námořní cestu mezi Bosporem a Oděsou. „Existuje reálná možnost, že se stane součástí operační skupiny, která má zachytit obchodní plavidla, o nichž se Rusko domnívá, že míří na Ukrajinu,“ píše ministerstvo na svém Twitteru s tím, že po odstoupení Ruska od černomořské obilné dohody se opět obnovila hrozba zvýšení intenzity a rozsahu násilí v oblasti.
Moskva může v rámci eskalace svých snah o zničení vývozu potravin z Ukrajiny začít podle britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho podnikat útoky na civilní plavidla. „Na toto nehorázné chování upozorníme Radu bezpečnosti OSN. Rusko by mělo přestat držet celosvětové dodávky potravin jako rukojmí a vrátit se k dohodě,“ apeloval pro web SkyNews Cleverly.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na Kerčský most budeme útočit znovu, zní z Ukrajiny. Ministr řekl, kdy země vstoupí do NATO
Případný útok by podle mluvčího amerického ministerstva zahraničí Vedanta Patela značně zkomplikoval situaci v zemích závislých na dodávkách ukrajinského obilí a potravin, které vzhledem k omezeným alternativám nemají moc možností. „Jsem přesvědčen, že dotčeným zemím se nebude reagovat snadno, pokud Rusko na tyto lodě zaútočí,“ uvedl na tiskové konferenci Patel. „Myslím si, že země, které se na dohodě podílely, by případný útok na jejich lodě nevzaly s nadšením,“ zmínil další možnou eskalaci.
Americká administrativa posílá Ukrajině další armádní pomoc ve výši až 400 milionů dolarů (8,7 miliardy korun), včetně munice a malých průzkumných dronů Black Hornet norské výroby. Uvedla to agentura AP s odvoláním na nejmenované americké představitele.
V novém balíku pomoci jsou podle informací AP střely pro raketomety HIMARS nebo systém protivzdušné obrany NASAMS či přenosné protiletadlové komplety Stinger a protitankové komplety Javelin a další zbraně. Součástí pomoci mají být také průzkumné nanodrony Hornet, které jsou využívány hlavně pro shromažďování zpravodajských informací, měří na délku zhruba 17 centimetrů a váží 33 gramů. Ukrajina je v minulosti dostala už od Británie a Norska.
Evropská unie poslala Ukrajině dalších 1,5 miliardy eur (přes 35 miliard Kč) z programu dlouhodobé finanční podpory země, která se brání ruské agresi. Informovala o tom Evropská komise (EK). Podle její předsedkyně Ursuly von der Leyenové dostane Kyjev v příštích třech měsících celkem 4,5 miliardy eur.
Válka na Ukrajině
Ruští poslanci ve třetím, závěrečném čtení přijali zákon, podle kterého budou k povinné vojenské službě do ruské armády od počátku příštího roku rukovat muži od 18 do 30 let, oznámily tiskové agentury. Až dosud byla horní věková hranice stanovena na 27 let. Agentura AFP tento krok spojila se skutečností, že válka Ruska proti Ukrajině trvá již osmnáctý měsíc.
Od začátku ruského vpádu na Ukrajinu loni v únoru čelilo ostřelování nebo jiným útokům také nejméně 266 měst a obcí v Rusku. S tímto závěrem přišel ruský nezávislý portál Vjorstka, který zkoumal útoky na ruská města v prvních 500 dnech ruské invaze na Ukrajinu. Válka, kterou ruský prezident Vladimir Putin vysvětluje mimo jiné potřebou „ochránit“ lidi na ukrajinském Donbasu, se tak podle tohoto internetového média stala reálným nebezpečím i pro občany Putinovy vlastní země.
