Počet uprchlých Ukrajinců v České republice oficiálně překročil 300 tisíc. Přesněji řečeno, jde o počet lidí, kterým ČR udělila dočasnou ochranu kvůli tamní válce. Dospělých žen je zhruba třikrát více než mužů, zároveň ženy a děti tvoří skoro 85 % uprchlíků. Víte ale, jakou ochranu Česko kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu poskytuje, kdo přesně na ni má nárok, proč Česko přijalo i uprchlíky z jiných zemí a v jakých obcích jsou přihlášeni? Sledujte naše denně aktualizované tabulky, mapy a další vizualizace.
Česká republika začala v průběhu války na Ukrajině poskytovat dočasnou ochranu lidem, kteří o ni v souvislosti s konfliktem požádali a splňují některou z následujících podmínek.
- Ukrajinští občané, kteří opustili Ukrajinu 24. února nebo později, tedy po začátku ruské invaze.
- Ukrajinští občané, kteří v ČR byli před začátkem války na krátkodobé návštěvě (nemají se kam vrátit, pozn. red.).
- Cizinci, kterým byla před začátkem války poskytnuta ochrana na Ukrajině a také těm, kteří do války měli na Ukrajině trvalý pobyt a podle českého zákona není možný jejich návrat kvůli hrozícímu nebezpečí.
- Rodinní příslušníci lidí z předchozích bodů (např. smíšené rodiny s různými státními příslušnostmi, pozn. red.), kteří na Ukrajině do války pobývali.
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Romští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze (31. 5.) Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Brno má dvě stanová městečka pro uprchlíky. Zdroj: CNN Prima NEWS
Brno má dvě stanová městečka pro uprchlíky. Zdroj: CNN Prima NEWS
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Zita Varodi (sedící) s vnukem utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor Vyšní Lhoty. Vězeňský dvůr obehnaný ostnatým drátem slouží jako hlavní korzo i dětské hřiště. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Zamřížovaná okna a v nich vyprané prádlo Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Nově příchozí, kteří právě prošli příjmem a dostávají první balíčky s jídlem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla se třemi dětmi z města Dnipr, k němuž se pomalu blíží okupační armáda. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, druhý břeh Dněpru už okupují ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, na druhém břehu Dněpru už jsou ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Stanislava Badžo (vpravo) utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Mezi běženci je spousta mimin. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Brána do areálu a v ní rodina Lakatošů z Užhorodu. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách, rodina z Mukačeva v Zakarpatské oblasti Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Stěhování ukrajinských uprchlíků z ubytovny v Plzni-Malesicích. Kraj se rozhodl poskytnout jim jiné ubytování kvůli nejasným vlastnickým poměrům. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Fronta ukrajinských uprchlíků před uprchlickým centrem na náměstí OSN v pražských Vysočanech (13. 6. Zdroj: Profimedia.cz
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Zita Varodi (sedící) s vnukem utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor Vyšní Lhoty. Vězeňský dvůr obehnaný ostnatým drátem slouží jako hlavní korzo i dětské hřiště. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Všední realita za ostnatým drátem, série momentek z každodenního života romských běženců z Ukrajiny. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Španělská studentka se snaží zabavit děti běženců. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Nově příchozí, kteří právě prošli příjmem a dostávají první balíčky s jídlem. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla se třemi dětmi z města Dnipr, k němuž se pomalu blíží okupační armáda. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, druhý břeh Dněpru už okupují ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Alexandrovna Matějová (vlevo) s matkou a dcerou. Rodina utekla z města Marhanec v Dněpropetrovské oblasti, na druhém břehu Dněpru už jsou ruští vojáci. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Kataryna Ponho (vpravo) utekla s dětmi z Dnipru, k němuž se blíží okupační armáda. Žena je negramotná, stejně jako třetina ukrajinských Romů. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Stanislava Badžo (vpravo) utekla z romské osady v obci Serednie v Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách. Brána do areálu a v ní rodina Lakatošů z Užhorodu. Zdroj: Ivan Motýl
Uprchlický tábor ve Vyšních Lhotách je obehnán ploty a žiletkovým drátem. Na snímku dvojčata Marie a Šalamon v péči matky a sestry. Rodina utekla ze Zakarpatské oblasti. Zdroj: Ivan Motýl
Podmínky mají samozřejmě další formální vymezení, podstatu ochrany ale vystihují tyto čtyři body. „Dočasná ochrana je speciálním pobytovým titulem,“ vysvětlilo pro CNN Prima NEWS ministerstvo vnitra s odkazem na různé typy pobytových oprávnění. S touto dočasnou ochranou u nás uprchlíci mohou žít maximálně do 31. března 2023. ČR tím poskytuje lidem postiženým válkou řadu služeb, jako je pojištění nebo volný vstup na trh práce.
Válka na Ukrajině
Speciální ochranu v souvislosti s válkou na Ukrajině v Evropské unii odstartovalo rozhodnutí Evropské komise 2022/382, v ČR byl následně schválen tzv. Lex Ukrajina, tedy zákon č. 65/2022.
Následující data o uprchlících v České republice jsou postavena právě na počtu udělených dočasných ochran lidem postiženým ukrajinsko-ruským konfliktem. Někteří váleční uprchlíci ještě o tento úřední úkon nepožádali, jejich reálný počet v Česku je tak pravděpodobně odlišný. Řada z nich se totiž na Ukrajinu už vrátila, stát ale jejich počty přesně nezná.
Mapa: Počty uprchlíků v obcích
Následující mapa zobrazuje jednotlivé obce České republiky vybarvené podle podílu ukrajinských uprchlíků na celkovém počtu obyvatel dotyčné vesnice či města. Jde o počty přihlášených lidí s poskytnutou dočasnou ochranou. Čistě žlutou barvu mají všechny obce, v nichž dle statistik ministerstva vnitra lidé s pobytovým oprávněním tvoří alespoň šest procent počtu lidí s trvalým bydlištěm, tedy v přepočtu nejméně 60 uprchlíků na 1000 obyvatel obce.
Z mapy jasně vyplývá, že takových obcí (nebo obcí, které se tomu blíží) je zřetelně více v Čechách než na Moravě, zejména v pohraničních oblastech západních a jižních Čech a také v Krkonoších. Zpravidla se jedná o menší vesnice s nízkou hustotou obyvatel, kde i malý počet uprchlíků představuje relativně velký podíl.
Při přejetí kurzorem myši přes mapu se zobrazí údaje pro jednotlivé obce.
Kompletní tabulka obcí
Tabulka níže zachycuje stejné údaje jako mapa obcí. V tabulce si ale snáze srovnáte údaje, můžete si rovněž seřadit obce podle celkového počtu nahlášených uprchlíků nebo jejich podílu na celkovém počtu obyvatel.
Zatímco celkový počet Ukrajinců s pobytovým oprávněním v souvislosti s válkou na Ukrajině je ne příliš překvapivě v Praze, v Brně a Plzni a obecně v krajských a dalších větších městech, mezi nejčastějšími obcemi, do kterých běženci míří, zaujme obec Vyšní Lhoty z okresu Frýdek-Místek.
Právě v této obci, ve které žije podle statistik ministerstva 857 lidí, je vůbec nejvíce uprchlíků na 1000 obyvatel. K 2. květnu jich bylo 2294, tedy skoro trojnásobek normální velikosti obce. Stojí tam totiž tzv. zařízení pro zajištění cizinců, někdejší kasárna. Toto zařízení již dříve sloužilo k ubytování cizinců v době, kdy přijížděli uprchlíci z válkou postižené Jugoslávie a před několika lety i běženci z Afriky.
Kliknutím na název sloupců tabulku srovnáte – dle abecedy, počtu uprchlíků či obyvatel nebo podle hustoty běženců v obcích.
Počty ukrajinských uprchlíků v okresech
Při pohledu na mapu okresů, která zachycuje stejnou statistiku jako mapa obcí, tedy podíl uprchlíků nahlášených v jednotlivých okresech vzhledem k počtu obyvatel, mizí zkreslení malých obcí s nízkou hustotou obyvatel a naopak vyčnívá Praha, Plzeň, okres Karlovy Vary a okres Tachov.
Na této mapě se mimo jiné projevuje i fakt, že uprchlíci z Ukrajiny často míří za svými příbuznými a známými, u nichž najdou zázemí. Ve většině okresů na mapě světleji vykreslených žilo více Ukrajinců už před válkou.
Počty uprchlíků v krajích
Stejný druh čísel, propsaných ovšem do celých krajů, vidíte na poslední ze tří map. Tady už se zcela jasně projevuje, že nejvíce Ukrajinců přišlo během války do Prahy a také tam nejčastěji zůstávali.
Kraje přesto potvrzují poznatek z mapy okresů, tedy že vzhledem k počtu obyvatel toho kterého regionu relativně hodně Ukrajinců míří do Karlovarského a také Plzeňského kraje.
Složení podle pohlaví a věku
Po migračních vlnách z Afriky a Asie v minulém desetiletí, kde většinu tvořili muži, řada lidí často zpochybňovala i složení uprchlíků z Ukrajiny. Následující vizualizace jasně ukazuje, že naprosto dominantně v Česku získávají ochranu ženy bez rozdílu věku a děti před osmnáctým rokem života.
Celkový počet dětí je zhruba stejný (o něco málo menší) jako je počet dospělých žen. Chlapců a dívek je přibližně stejně, naopak seniorek je cca třikrát víc než seniorů mužů. Přesto zaujme i počet dospělých mužů od 18 do 64 let. Těch je v době psaní článku téměř 50 tisíc, tedy zhruba 15 % všech uprchlíků, kterým ČR dala speciální pobytové oprávnění. Důvody vysvětlíme dále.
Při přejetí kurzorem se zobrazí data pro jednotlivé skupiny uprchlíků.
Kraje podle pohlaví a věku
V následujícím pruhovém grafu vidíte stejně definované skupiny dle pohlaví a věku jako v předchozí vizualizaci, ovšem rozdělené do jednotlivých krajů. Složení se mezi kraji nijak výrazně neliší, i když drobnější odchylky se najít dají.
Jak jsme již zmínili, navzdory tomu, že Ukrajina nepouští ze země dospělé muže schopné boje a naopak povolává muže ze zahraničí, počet dospělých mužů, kteří v Česku získali ochranu, dosahuje desetitisíců. Jaké jsou hlavní důvody?
- Věk: Ukrajina zakazuje opustit zemi mužům mezi 18 a 60 lety. České statistiky zachycují věkovou hranici mezi dospělým a seniorem až ve věku dovršených 65 let. Část ze skupiny dospělých tedy tvoří „starší“ dospělí.
- Rodina: Z Ukrajiny mohou legálně prchnout muži rodin s třemi a více dětmi, samoživitelé a také s postiženým či adoptovaným dítětem.
- Zdraví: Logickou výjimkou je pak zdravotní stav dotčených, ten musí umožňovat službu v armádě.
- Dočasná ochrana v souvislosti s válkou na Ukrajině se neuděluje jen Ukrajincům, ale všem dotčeným. Počty jiných národností, kterým ČR takovou ochranu poskytla, jsou ale pouze ve stovkách.
- Česko nekontroluje dodržování ukrajinských pravidel. „Povolávací rozkazy či zákaz opuštění země jsou záležitosti Ukrajiny a jejich dodržování není Českou republikou sledováno,“ uvedlo pro CNN Prima NEWS ministerstvo vnitra. Mohou tu tedy být i muži, kteří odmítají bránit zemi se zbraní v ruce, takovou statistiku ale české ministerstvo nevede.
- Ukrajinci se mohou vrátit. I uprchlíci s českým pobytovým oprávněním mohou z ČR vycestovat, případně se vrátit zpět na Ukrajinu a zapojit se do obrany země. Tyto údaje stát ale nemá a skutečné číslo uprchlíků, zejména mužů s dočasnou ochranou, kteří v ČR skutečně pobývají, je tedy nejasné a zřejmě nižší než zmíněný oficiální počet.
Uprchlíci z Ukrajiny v krajích dle věku nebo pohlaví
Následující pruhový graf ukazuje, že složení podle věku ani pohlaví nehraje mezi jednotlivými kraji velkou roli. Nápadnější odchylky dle věku lze najít snad jen v Karlovarském kraji, kde je ze všech regionů největší podíl seniorů, a v Plzeňském kraji, kde je relativně nejméně dětí. Rozdíly ale nejsou velké.
Podíly věkových skupin Ukrajinců podle pohlaví
Poslední graf zobrazuje složení jednotlivých věkových skupin (děti, dospělí do 65 let a senioři) podle zastoupení mužů a žen. Zobrazuje jasněji to, co jsme již mohli vyčíst z minulých grafů. Zatímco u dětí je poměr zcela vyrovnaný, u dospělých jednoznačně převažují ženy poměrem zhruba tři ku jedné.
Zajímavé je, že podobný poměr najdeme i mezi seniory, přestože u mužů tohoto věku žádná omezení vycestování z Ukrajiny neplatí. Tady se velkou měrou projevuje poměrně velký rozdíl mezi očekávanou délkou života mužů a žen na Ukrajině. Podle ukrajinských údajů za rok 2018 to u žen bylo 76,72 roku, zatímco u mužů pouze 66,69 roku.
Cizinci mezi uprchlíky
Dočasné ochraně poskytované českým státem na období od 24. února v souvislosti s válkou na Ukrajině se těší i občané jiných států. Netvoří však velkou skupinu, jedná se jen o několik desetin procent.
Osoby s udělenou dočasnou ochranou v období do 10. 4. 2022
Příslušnost | počet | podíl v procentech |
---|---|---|
Ukrajina | 278 356 | 99,68 % |
Rusko | 329 | 0,12 % |
Vietnam | 101 | 0,04 % |
Moldavsko | 66 | 0,02 % |
Ázerbájdžán | 57 | 0,02 % |
Bělorusko | 64 | 0,02 % |
Gruzie | 43 | 0,02 % |
Uzbekistán | 31 | 0,01 % |
Spojené státy | 29 | 0,01 % |
Arménie | 24 | 0,01 % |
ostatní | 146 | 0,05 % |
Celkem | 279 246 | 100 % |
zdroj: Ministerstvo vnitra České republiky