Dynamika války na Ukrajině se za dlouhé měsíce bojů hned několikrát proměnila. Na začátku konfliktu bylo momentum na straně Ruska – armáda Moskvy na vrcholu invazního tažení ovládala četná území na jihu, severu i východě napadené země. Všechno ale změnila ukrajinská podzimní protiofenziva. Jaké části území teď ovládá ruská a kyjevská armáda zjistíte na mapě Ukrajiny.
Při pohledu na současné rozložení sil na Ukrajině člověk rychle zapomíná, jak velký kus území měli Rusové v minulosti pod kontrolou. Okupace de facto začala už 21. února 2022, kdy ruská vojska vtrhla do východní části Ukrajiny, kterou měli pod kontrolou proruské separatistické síly. Vladimir Putin invazi posvětil uznáním nezávislosti dvou samozvaných lidových republik – Doněcké a Luhanské.
Mapa Ukrajiny a území okupovaných Ruskem
Za opravdový začátek války se ale považuje 24. únor, kdy ruská armáda napadla Ukrajinu ze všech stran – východu, jihu i severu. A započal tím nejkrvavější konflikt na evropském kontinentu od druhé světové války. Tehdy Rusko sčítalo první okupační zisky. Armádě Moskvy se dařilo ukrajovat kusy ukrajinského území.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka na Ukrajině mohla zuřit až u slovenských hranic. Všechno to změnila jediná bitva
Obléhání Kyjeva
Nejsledovanějším faktorem úvodní části války byl ruský vpád z území Běloruska, který měl pro útočníka v ideálním případě skončit obsazením Kyjeva a kvapným převratem. Místem, kde se dost možná rozhodlo o dalším pokračování celé války, se stalo vojenské letiště Hostomel ležící severozápadně od hlavního města. Právě toto místo chtěli Rusové využít jako operační středisko pro následný bleskový vpád do Kyjeva.
Díky pohotové reakci ukrajinské armády se ale Rusům nepodařilo letiště zabrat tak rychle, jak se předpokládalo. Ukrajinci tak získali čas na zformování obrany Kyjeva. Hlavní město pak Rusové marně obléhali více než měsíc. Na konci března se k překvapení všech rozhodli z oblasti stáhnout.
Pád Chersonu a Mariupolu
Útočníkovi se ale mezitím dařilo jinde. Zvláště hladký byl z pohledu Kremlu postup na jihu. Díky ustáleným posádkám na Krymu se Rusku podařilo s minimálním úsilím dostat až k Chersonu, který se stal významným orientačním bodem celé války. Útočníkovi se podařilo postoupit také v Charkovské oblasti a ve stejné době bodoval i na jihovýchodě Ukrajiny.
Tam Rusko rozehrálo urputnou bitvu o strategické přístavní město Mariupol. Průmyslovou baštu Ukrajinci s vypětím sil bránili až do 20. května, kdy město padlo. Jeho obsazením Rusové kompletně propojili své pozice na Krymu s těmi na Donbasu, čímž vytvořili pevninský most, a dosáhli tak jednoho ze sekundárních cílů války.
Těžiště bojů se následně přesunulo na Donbas, kam se dostaly jednak ruské jednotky stažené od Kyjeva, ale také uvolněné síly Ukrajiny. Válečné léto roku 2022 se pak neslo ve znamení urputných bojů na východě země. A to až do září, kdy začala další fáze konfliktu. Tehdy se začala územní mapa opět dramaticky proměňovat.
Ukrajinský obrat
Ukrajina totiž s úderem podzimu spustila masivní protiofenzivu. Kyjevským jednotkám se s překvapivou rychlostí podařilo osvobodit výraznou část okupovaných oblastí, a to zejména na východě v Charkovské oblasti a později také na jihu země. Co Rusové dobývali půl roku, zvládli Ukrajinci vyčistit za pár dní. Symbolický konec podzimní protiofenzivy přišel v listopadu, kdy vojáci Kyjeva znovu vkročili do osvobozeného Chersonu.
Pak přišla zima a do relativního chladu upadla i válka na Ukrajině. V epicentrum táhlých bojů na Donbasu se proměnil ukrajinský Bachmut, relativně malé městečko, které se Rusové snaží marně dobýt již několik měsíců. V této snaze armáda Moskvy pokračovala i začátkem roku 2023, kdy se začaly množit spekulace o další ruské ofenzivě.
