Jednu z nejkrásnějších památek navrhl kružítkem. Poznejte Santiniho dílo plné záhad

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře

CNN_Domácí: ZELENA HORA

Mystické místo ze seznamu UNESCO je plné záhad, skrytých symbolů a kódů, ve kterých si geniální tvůrce barokní gotiky, Jan Blažej Santini Aichl, doslova liboval. Řeč je o unikátním kostele svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře ve Žďáru nad Sázavou. Letos slaví tři sta let od vysvěcení.

„Místo se jmenovalo původně Černá hora, a protože je vysoko nad bývalým areálem kláštera, tak opat Vejmluva rozhodl, že zde bude mimořádná stavba, která bude korunou nad krajem. Vlastně takovou hvězdou mezi hvězdami, jak se píše v původních barokních rukopisech,“ začíná svůj výklad v pořadu Prima Česko Stanislav Růžička, předseda spolku Putování za Santinim.

A září dodnes. I když od let 1719 až 1722 uběhlo hodně času, dokonalá harmonie tvarů stále překvapuje. Santini do svého posledního výtvoru vložil celoživotní zkušenosti.

Dílo geniálního architekta se vymyká představám o tom, jak by církevní stavby měly obecně vypadat. Nutí nás přemýšlet, skrývá v sobě tajemství, čísla i šifry. Samotný kostel je postaven na půdorysu pěticípé hvězdy, podotýká Stanislav Růžička. „Což je samozřejmě hodně mimořádné, ale má to svoji logiku, neboť pět bylo ran kristových, pět hvězd zázračně se objevilo na místech, kde byl Jan z Nepomuku hozen do Vltavy z Karlova mostu a zároveň je pět žehnajících prstů božské ruky. Všechno Santini maloval pomocí kružítka, je to zvláštní, když si uvědomíme, že jenom obvod ambitů je takřka půl kilometru,“ vykládá.

Dechberoucí je i krásný výhled na zámek i přilehlý rybník. A po stovkách let se sem vrátily i ovce.„Jednak pastevectví, ovce a beránci souvisí s křesťanskou symbolikou, ale také dokresluje malebnost venkova. Spousta lidí si pod venkovem představí nějakou zelenou louku a na ní bílé ovce,“ říká jejich chovatel Milan Daďourek s tím, že věčně hladové ovčí stádo zároveň upravuje porost do ideální podoby, aby Zelená hora byla stále zelenou.

Chundelaté sekačky jsou tak jen dalším z důvodů, proč sem vyrazit třeba pro pár fotek do rodinného alba. „Znamená to určitou pokoru a úctu k tomu dílu vlastnímu, které Santini před 300 lety vytvořil, protože je to opravdu fenomenální stavba. Je to určitě hrdost, protože když se řekne Žďár nad Sázavou, tak mnoha lidem vyskočí kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře,“ říká Martin Mrkos, starosta Žďáru nad Sázavou.

Pokud milujete záhady, tak jste v areálu s geometrickou dokonalostí správně. Radíme dívat se k nebi a všímat si detailů, hodiny můžete bádat a luštit. Celý rok navíc bude ve znamení oslav. 300 let je prostě 300 let. A nakonec pohled z výšky je tak nějak nejvýmluvnější. Co myslíte? Podařilo se Santinimu vytvořit hvězdu mezi hvězdami?

Tagy:
ovce Žďár nad Sázavou Česko Jan Nepomucký Světové dědictví UNESCO Kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře Stanislav Růžička Milan Daďourek barokní gotika Martin Mrkos