Pavel: Konec války na Ukrajině? Těžký kompromis s dopady na Česko. Zmínil i program nové vlády
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Vývoj jednání o míru na Ukrajině směřuje k těžkému kompromisu, řekl Pavel.
Prezident také kritizoval programové prohlášení vznikající vlády.
Pokud se rýsují nějaké vyhlídky na konec války na Ukrajině, tak nikoli ve prospěch napadené země, ale směřují k těžkému kompromisu. Bude mít pravděpodobně zásadní dopad na celou Evropu, řekl při úterním zahájení velitelského shromáždění české armády v Praze prezident Petr Pavel. V projevu se vyjádřil také k programu vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů.
Problémy podle hlavy státu přetrvávají v bezpečnostních vztazích v Evropě. „Bezpečnost na Ukrajině je podmnožinou evropské bezpečnosti,“ řekl Pavel.
ČTĚTE TAKÉ: Masivní útok na Kyjev. Zemřelo nejméně šest lidí. Zůstaňte v krytech, vyzývá Kličko
Považuje za důležité s Ruskem hovořit o bezpečnosti od Severního ledového oceánu až po Černé moře či o obnovení smluv, které chránily bezpečnost evropských občanů. Jinak podle něj lze dříve či později očekávat další konfrontace.
Pavel také podotkl, že Rusko nemá zájem na mírové koexistenci, o čemž je podle něj důležité hovořit uvnitř společnosti.
Pavel kritizoval programové prohlášení
Programové prohlášení vznikající koalice ANO, SPD a Motoristů podle Pavla naštěstí neobsahuje úvahy o referendu o odchodu z Evropské unie a Severoatlantické aliance (NATO), nezmiňuje ale Rusko jako hrozbu či spojeneckou odpovědnost a vůli naplňovat spojenecké závazky.
„Každá změna vedení, i ve vedení státu, ve vládě, je příležitostí k nějakým změnám. V tomto případě si nejsem jist, že podmínky jsou nastaveny úplně vhodně,“ poznamenal prezident.
Čtěte také
V programovém prohlášení mu chybí také zmínka o tom, že svoji bezpečnost Česko zajišťuje především v systému kolektivní bezpečnosti. „To na nás klade určité nároky, mimo jiné i na to, jak je strukturována armáda, jaké úkoly plní,“ poznamenal.
Minulý týden se dostal do médií osmadvacetibodový plán pro ukončení války, který po konzultacích s ruskými činiteli připravily Spojené státy. Počítá mimo jiné s tím, že Ukrajina přijde o značnou část území, včetně oblastí, které Moskva nedokázala vojensky obsadit.
Posun po jednání v Ženevě?
Dále navrhuje, že Ukrajina početně omezí svou armádu maximálně na 600 tisíc vojáků a zaváže se, že nevstoupí do NATO. Mnozí upozorňovali na to, že tyto návrhy jednoznačně vycházely vstříc Rusku a že jejich přijetí by znamenalo pro Ukrajinu kapitulaci.
V pondělí Bílý dům oznámil, že delegace Spojených států a Ukrajiny při nedělním jednání v Ženevě zpřesnily návrhy ohledně možného ukončení rusko-ukrajinské války. Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Serhij Kyslycja, který se ženevských jednání také zúčastnil, podle Reuters řekl, že delegace vypracovaly značně revidovaný mírový plán.
Pavel v pondělí na tiskové konferenci řekl, že jednání v Ženevě přinášejí mnohem více pozitivní atmosféry, pohledy se sjednocují. Plán podle něj musí respektovat mezinárodní normy a pravidla, neměl by vést k popření základních principů bezpečnostní architektury.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Evropa otočila Trumpův plán naruby. Větší armáda, členství v NATO i cesta ke ztraceným územím