Peníze na běžném účtu ztrácejí hodnotu. Jak je zhodnotit a na co si dát pozor?
Výběr redakce
Nechat úspory ležet na běžném účtu, nebo je někam přesunout? Češi mají dnes na výběr z celé řady možností – od spořicích účtů přes termínované vklady až po investice. Zatímco spořicí účet nabízí především flexibilitu, termínovaný vklad může přinést zajímavější úrok výměnou za to, že se svých peněz na určitou dobu vzdáme. Jak vybrat správný produkt a proč nestačí sledovat jen číslo uvedené v reklamě?
Peníze, které leží dlouhé měsíce nebo roky na běžném účtu bez úročení, postupně ztrácejí svou reálnou hodnotu. Právě proto se vyplatí přemýšlet, co s volnými prostředky udělat.
Podle Kateřiny Bůžkové, vedoucí oddělení Domácích a institucionálních klientů VÚB banky, je důležité především vědět, na co peníze potřebujeme a kdy je budeme potřebovat.
„Aby úspory nebo peněžní prostředky a rezerva ležely na běžném účtu, není úplně optimální varianta. Ztrácí se tím reálná hodnota peněz. Klient by měl přemýšlet, na jakou potřebu a na jak dlouho peníze nebude potřebovat,“ vysvětluje.
Spořicí účet: peníze máte stále po ruce
Pro člověka, který chce mít finanční rezervu kdykoliv dostupnou, může být vhodným řešením spořicí účet. Jeho hlavní výhodou je právě flexibilita. „Spořicí účet je jednoduchý a flexibilní. Peníze můžete kdykoliv využít nebo vybrat“, říká Bůžková.
Spoření přitom podle ní není záležitostí jen lidí, kteří mají našetřené statisíce. Smysl má začít prakticky s jakoukoliv částkou. „Vyplatí se spořit určitě od jakékoliv částky. Když začnu pracovat a dostanu první výplatu, hned si dávám něco bokem, aby si člověk vytvořil rezervu,“ doporučuje.
Důvod je jednoduchý. Nečekané výdaje mohou přijít kdykoliv – od rozbitého spotřebiče přes ztrátu zaměstnání až po jiné nenadálé situace. Vlastní rezerva pak může znamenat, že člověk nemusí sahat po půjčce.
Úrok kolem čtyř procent zní dobře, ale pozor
Úrokové sazby na spořicích účtech se v současnosti podle Bůžkové pohybují kolem čtyř procent, některé nabídky se dostávají i výše. „Dnes se pohybujeme někde kolem 3,84 procenta. Viděla jsem na trhu i spořicí účty s úrokem přes čtyři procenta,“ uvádí. Právě vysoké číslo ale nemusí automaticky znamenat nejlepší nabídku.
Rozhodující mohou být podmínky, za kterých na inzerovaný úrok klient skutečně dosáhne. „Klienti by si měli dát pozor na to, co je napsáno malým písmem a jaké jsou další podmínky pro vedení spořicího účtu,“ upozorňuje Bůžková.
Banky mohou například zvýhodněnou sazbu omezit pouze na určitou část vkladu. Peníze nad stanovený limit už mohou být úročeny podstatně méně. „Může být omezená výše vkladu. Co už je nad nějakou hodnotu, třeba 500 tisíc nebo milion korun, může být úročeno nižším úrokem,“ vysvětluje.
Další podmínkou může být pravidelné používání platební karty, určitý počet plateb měsíčně nebo například pravidelné investování.
Máte větší úspory? Rozdělení může dávat smysl
Pokud člověk disponuje vyšší částkou, nemusí nutně všechno uložit na jeden účet. „Spořicích účtů může mít více a rozložit si částky tímto způsobem,“ říká Bůžková.
Rozdělení úspor ale není jen o tom, jak získat co nejvyšší úrok. Důležité je také rozdělit peníze podle toho, kdy je člověk bude potřebovat. Část může zůstat jako okamžitá rezerva na spořicím účtu, zatímco prostředky, které nebudou potřeba delší dobu, mohou být uloženy jiným způsobem.
Denní nebo měsíční úročení
Jedním z detailů, který může při porovnávání nabídek snadno uniknout, je způsob připisování úroků. U některých produktů se úrok připisuje denně, u jiných například měsíčně. Podle Bůžkové může být právě tento rozdíl důležitý především pro lidi, kteří chtějí mít k penězům průběžný přístup. „U denního úročení se vám každý den připisuje úrok z vkladu. Když si peníze uložíte a třeba je druhý den vyberete, o úrok nepřijdete,“ vysvětluje.
U produktu s měsíčním úročením může být situace odlišná. Pokud člověk peníze vybere dříve, může o úrok za dané období přijít. Proto nestačí porovnat pouze samotné procento. Důležité je podívat se i na pravidla jeho připisování a podmínky výběru.
Kdy se vyplatí termínovaný vklad
Pokud víte, že peníze několik měsíců nebo let nebudete potřebovat, přichází na řadu další možnost – termínovaný vklad.
Jeho princip je jednoduchý. Peníze uložíte na předem stanovenou dobu a za to získáte dohodnuté úročení. „Termínovaný vklad je něco, co počítá s tím, že ty prostředky teď hned nebo v nějaké dohledné době potřebovat nebudu. Uložím je na delší dobu a možná je úrok ještě o něco zajímavější,“ popisuje Bůžková.
Výhodou je tedy předvídatelnost. Nevýhodou je menší flexibilita. Pokud například víte, že peníze budete potřebovat za několik měsíců na auto, svatbu, studium nebo dovolenou, není vhodné automaticky je všechny zamknout na delší dobu. „Vytvářím si rezervu takovou, abych měla buď něco flexibilního, nebo zase něco uložím na delší období,“ říká Bůžková.
Stavební spoření už není jediná cesta
Stavební spoření, které bylo v minulosti mezi Čechy mimořádně populární, má stále své místo. Podle Bůžkové už ale nemusí být pro každého tak atraktivní jako dříve.
Důvodem je především menší flexibilita. „Už to asi není tak atraktivní produkt právě z hlediska flexibility. Pokud potřebuji peníze na nějakou věc, třeba na dovolenou, nákup auta nebo zahraniční studium, nové typy produktů mohou být flexibilnější,“ vysvětluje.
Na trhu je přitom celá řada dalších možností – od penzijního spoření přes konzervativní produkty až po investice, které mohou nabídnout vyšší potenciální výnos, ale zároveň nesou i vyšší riziko.
Investování není totéž co spoření
Právě tady je podle Bůžkové důležité rozlišovat mezi spořením a investováním. Spořicí účet je podle ní vhodný například pro člověka, který si teprve vytváří finanční rezervu a chce se naučit pravidelně odkládat peníze.
U investic je situace jiná. „U investic už jdeme do většího rizika a něco to vyžaduje. Člověk potřebuje znát detaily a sledovat své portfolio,“ říká. Proto doporučuje přemýšlet také o diverzifikaci – tedy nerozhodovat se automaticky pro jediný produkt nebo jedinou formu investování peněz.
Základní rezerva by měla být snadno dostupná. Peníze, které člověk nebude dlouho potřebovat, mohou mít jiný režim.
Na co Češi nejčastěji spoří
Motivace se liší podle věku i životní situace. Někdo si vytváří rezervu pro případ nenadálých výdajů, jiný spoří na konkrétní cíl.
Může jít například o dovolenou, nové auto, svatbu, studium nebo větší nákup. „Mladý člověk si chce něco dopřát. Rezerva může být i něco, o čem vím, že si za rok nebo za půl roku něco pořídím. Může to být dovolená, auto nebo třeba svatba,“ uvádí Bůžková.
U střední generace bývá motivace často praktičtější. Lidé už mají určité úspory, ale zároveň chtějí mít dostatečnou rezervu pro případ nemoci, ztráty zaměstnání nebo nečekaných výdajů. „Tahle generace už smýšlí trochu jinak. Možná nejde do tak velkého rizika, ale je ráda, že něco spoří. Když se něco rozbije, má kam sáhnout a nemusí si brát půjčku s vysokým úrokem,“ říká.
Jak často kontrolovat správné uložení peněz
Jednou peníze uložit a několik let se o ně nezajímat nemusí být ideální strategie. Podmínky na finančním trhu se mění a s nimi se mohou měnit také úrokové sazby. „Trh a vůbec doba jsou turbulentní. Určitě je vhodné sledovat trend, sledovat i podmínky ostatních bank a podle toho se rozhodovat,“ doporučuje Bůžková.
U konkrétního produktu je podle ní důležité sledovat především délku uložení peněz a okamžik, kdy se blíží konec sjednaného období. Tehdy může dávat smysl znovu porovnat aktuální nabídky.
Mladí mají všechno online
Spořicí účet nebo termínovaný vklad si dnes řada lidí dokáže založit kompletně online. U složitějších investic už může být situace jiná. „U spořicího účtu nebo termínovaného vkladu si dnes člověk, pokud tomu rozumí, může všechno vyřídit sám. U komplexnějších a rizikovějších investic už se samozřejmě vyžaduje nějaká předchozí diskuze s bankéřem,“ vysvětluje.
Rozhodovat by podle ní měl nejen věk, ale také zkušenosti, finanční situace, cíle a ochota podstoupit riziko.
Jednou nám bude o penězích radit AI
Finanční svět se rychle digitalizuje a nabízí se otázka, zda jednou nebude stačit napsat umělé inteligenci, aby sama vybrala nejlepší produkt a investovala naše peníze.
Bůžková je ale k takové představě zatím velmi skeptická. „Doufám, že ne. Doufám, že tam ještě nejsme, a doufám, že tam ještě dlouho nebudeme,“ říká.
Důvod je podle ní jednoduchý. Peníze jsou oblast, kde by člověk neměl úplně rezignovat na vlastní rozhodování. „Člověk by si měl zachovat svůj rozum a svoje rozhodnutí, jak se svými prostředky naložit. Je to o penězích a člověk nad tím musí přemýšlet. Měl by mít kolem sebe lidi nebo banku, která mu dobře poradí,“ dodává.
Základní pravidlo? Vědět, kdy budete peníze potřebovat
Ať už člověk zvolí spořicí účet, termínovaný vklad, stavební spoření nebo investici, základní otázka by měla být vždy stejná: Kdy budu tyto peníze potřebovat?
Pokud je potřebujete kdykoliv, je důležitá především dostupnost. Pokud víte, že na ně dlouho nesáhnete, můžete uvažovat o produktech s delší dobou uložení nebo investování.
A jedno pravidlo platí prakticky vždy: neporovnávejte jen úrok uvedený velkým písmem v reklamě. Čtěte také podmínky, limity, způsob úročení a případné sankce za předčasný výběr. Právě tam se totiž může skrývat rozdíl mezi skutečně výhodným produktem a nabídkou, která jen na první pohled vypadá atraktivně.
Marketingová komunikace VÚB, a.s. S investováním je spojené riziko. Hodnota investice může růst, stagnovat nebo klesat a není zaručena návratnost původně investované částky. Výkonnost v minulosti není spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti. Tento materiál nepředstavuje investiční poradenství, investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu konkrétního finančního nástroje. Uvedené informace mají obecnou povahu a nezohledňují individuální potřeby investorů. Více informací o investování a riziku naleznete na www.vub.cz.
