Peníze na účtu ztrácejí hodnotu, investice ale nejsou bez rizika. Jak se rozhodovat, radí ekonom
Podle hlavního ekonoma investiční skupiny DRFG Martina Slaného roste zájem o investiční fondy, akcie i nemovitosti. Zdroj: CNN Prima NEWS
Češi tradičně dávají přednost jistotě. Volné peníze proto dlouhá léta nechávali především na bankovních účtech, případně je ukládali do nemovitostí. Zkušenost s pandemií covidu a následnou vysokou inflací ale jejich přístup postupně mění. Stále větší část úspor směřuje do investičních fondů, akcií a dluhopisů. Jak se v možnostech vyznat a nepodlehnout příslibu rychlého zisku?
České domácnosti mají ke spoření tradičně blízko. Zásadní změnu v jejich chování přinesla pandemie covidu, kdy lidé kvůli omezeným možnostem utrácení začali vytvářet větší finanční rezervy. Ty pak ve velké míře zůstaly zachovány i po odeznění pandemie. Dalším impulzem se stala vysoká inflace, která ukázala, že peníze uložené na účtu mohou ztrácet kupní sílu. „To hlavní bylo, že vůbec začal běžný spotřebitel, běžná česká domácnost, o svých penězích takto přemýšlet,“ říká Martin Slaný, předseda dozorčí rady a hlavní ekonom investiční skupiny DRFG.
Zatímco dříve podle něj výrazná část úspor domácností ležela na běžných a dalších bankovních vkladech, postupně se prosazují i jiné finanční nástroje. Slaný v rozhovoru zmínil, že investiční fondy, akcie a dluhopisy dnes tvoří přibližně třetinu úspor domácností, zatímco kolem roku 2016 to bylo zhruba 17,2 procenta.
Bankovní vklady přesto zůstávají důležitou součástí finančních rezerv. Ne každý totiž může peníze dlouhodobě postrádat a ne každému vyhovuje kolísání hodnoty investic. Podle ekonoma je podstatné, aby si lidé nejprve ujasnili, k čemu mají jejich peníze v budoucnu sloužit.
Akcie nejsou pro každého
Jednou z nejčastějších otázek začínajících investorů je, zda se vyplatí nakupovat akcie. Jejich hodnota může výrazně kolísat a investor musí počítat také s možností ztráty. Zásadní roli proto hraje nejen očekávaný výnos, ale také doba, po kterou může člověk peníze nechat investované. „Vždycky platí taková trojčlenka: nejde jen o výnos samotný, ale také o riziko a délku investičního horizontu. Důležité je i to, v jaké fázi života se investor nachází,“ vysvětluje Slaný.
Člověk, který se blíží důchodu a bude peníze brzy potřebovat, má podle něj méně prostoru pro případné zotavení z výrazného poklesu trhu. U mladších investorů může být situace odlišná, protože mají zpravidla více času případné ztráty vyrovnat. Ani v takovém případě by však neměly všechny úspory směřovat do rizikových aktiv.
Jednou z možností, jak riziko rozložit, je kolektivní investování prostřednictvím fondů. Investor v takovém případě nemusí sám vybírat jednotlivé akcie nebo analyzovat konkrétní společnosti. Je však důležité rozumět tomu, do čeho fond investuje, jaké má náklady a za jakých podmínek lze peníze vybrat.
Výnos pět až šest procent?
Mezi investiční nástroje, které Slaný označuje za konzervativnější, řadí také nemovitostní fondy zaměřené především na komerční nemovitosti. Podle jeho vyjádření se výnosy některých takových fondů pohybují přibližně mezi pěti a šesti procenty po odečtení souvisejících nákladů.
Ani v tomto případě však nejde o garantovaný zisk. Hodnota investice a její výnos se mohou měnit podle situace na trhu, hospodaření fondu i vývoje cen nemovitostí. Označení „konzervativní“ proto neznamená, že investor nemůže prodělat.
U projektů spojených s výstavbou a developmentem se podle ekonoma mohou očekávané výnosy pohybovat výše, například v rozmezí pěti až deseti procent. S vyšším potenciálním zhodnocením ale přicházejí další rizika. Projekt mohou prodražit stavební materiál a práce, zkomplikovat se může povolovací řízení nebo se nemusí podařit prodat byty či komerční prostory za očekávanou cenu. „Výnos nemusí být nakonec tak vysoký,“ upozorňuje Slaný.
Zvláštní pozornost by podle něj měli investoři věnovat nabídkám, které slibují výnosy kolem 15 procent nebo ještě vyšší. Samotná výše slibovaného výnosu sice automaticky neznamená, že je investice špatná, měla by však vést k důkladnějšímu prověření produktu, jeho poskytovatele a možných rizik.
U firemních dluhopisů je například důležité zjistit, kdo si peníze půjčuje, na co je chce použít, jakou má finanční historii a zda je schopen závazky splácet. Vyšší úrok totiž sám o sobě nezaručuje, že investor dostane zpět vložené peníze.
Když akcie padají, nepanikařte
Výrazné poklesy na finančních trzích mohou investory vyděsit. Zvlášť pokud vidí, že hodnota jejich portfolia klesla o desítky procent. Podle Slaného je v takové chvíli důležité vrátit se k původnímu důvodu investice a posoudit, zda se změnily podmínky, na jejichž základě se člověk rozhodl peníze vložit.
Pokud investor drží široce rozloženou akciovou investici a jeho cílem je dlouhodobě budovat finanční rezervu například na stáří, může být krátkodobý pokles součástí cesty k dlouhodobému zhodnocení. To však neznamená, že se každá investice automaticky vrátí na původní hodnotu.
Jiná situace nastává, pokud se zásadně zhorší vyhlídky konkrétní společnosti nebo se ukáže, že její podnikání čelí vážným problémům. V takovém případě může být namístě investici přehodnotit, a to i za cenu ztráty. „Je důležité nepodlehnout panice a uvědomit si, s jakým cílem a účelem jsem do investování šel. Pokud ale dochází ke strukturálním změnám, které jsou pro danou firmu nepříznivé, je to samozřejmě něco jiného,“ vysvětluje ekonom.
Rozhodující je také dostupnost vlastních peněz. Kdo investuje prostředky, které může brzy potřebovat na bydlení, běžné výdaje nebo nečekané události, vystavuje se riziku, že bude nucen prodávat v nevhodnou chvíli. Právě proto by měla finanční rezerva zůstat oddělená od dlouhodobých investic.
Byt k pronájmu, nebo nemovitostní fond?
Nemovitosti dlouhodobě patří mezi oblíbené způsoby ukládání peněz v Česku. Mnoho lidí věří, že ceny bytů a domů budou postupně růst, a pořizují si proto další nemovitosti s cílem pronajímat je nebo později prodat se ziskem.
Taková investice ale není bez nákladů. Majitel musí najít nájemníka, řešit opravy, údržbu, případné neplacení nájemného i období, kdy je byt prázdný. Do celkového výnosu se promítají rovněž pořizovací cena, financování a další výdaje. „Ten nájemní výnos jako takový je relativně nízký. Primárním účelem řady těchto investic byla spekulace na kapitálový výnos, tedy na to, že cena nemovitosti poroste. Má to ale nemalé náklady, které by měl každý při svém investičním rozhodování vzít v potaz,“ říká Slaný.
Jako alternativu zmiňuje nemovitostní fondy, které investují například do kancelářských budov, logistických areálů nebo obchodních center. Investor tak nekupuje byt, ale získává podíl na komerčních nemovitostech, které by si sám koupit nemohl. Fond může navíc držet více nemovitostí, čímž rozkládá část rizika spojeného s jediným objektem.
Ani zde ale neplatí, že je výnos jistý. Před investicí je třeba prověřit strategii fondu, jeho náklady, likviditu i podmínky, za kterých lze podílové listy prodat.
Zlato a stříbro jako pojistka?
Vedle nemovitostí patří mezi oblíbená aktiva Čechů také zlato a v posledních letech i stříbro. Drahé kovy jsou často vnímány jako bezpečný přístav v době nejistoty, jejich cena ale rovněž kolísá a může reagovat na vývoj světové ekonomiky, geopolitické události i nákupy centrálních bank.
Podle Slaného mohou drahé kovy doplňovat investiční portfolio, neměly by však automaticky představovat jeho hlavní část. Nelze totiž spoléhat na to, že pokaždé, když akcie klesají, zlato nebo stříbro poroste. „Pořád platí: diverzifikovat, diverzifikovat a diverzifikovat,“ zdůrazňuje ekonom.
Základem investičního portfolia tak podle něj mohou být různé nástroje podle možností a cílů konkrétního člověka. Vedle spořicích účtů a bankovních vkladů lze uvažovat například o dluhopisech, akciích nebo fondech. Drahé kovy mohou být jednou z doplňkových složek, nikoli univerzálním řešením pro každého investora.
Kryptoměny, veteráni i sběratelské hodinky
Investovat lze také do kryptoměn, historických automobilů, sběratelských hodinek, vína nebo dalších alternativních aktiv. Některá z nich mohou v čase výrazně získat na hodnotě, jiná však mohou být obtížně prodejná a jejich cena závisí na úzkém okruhu zájemců.
Zatímco u široce rozloženého akciového indexu se investor může spolehnout na diverzifikaci mezi řadu společností, u veterána, sběratelského předmětu nebo archivního vína musí mít podstatně konkrétnější znalosti. Důležité je nejen vybrat správnou věc, ale také rozumět jejímu stavu, původu, údržbě a skutečné poptávce na trhu. „Pokud někdo uvažuje o investování do veteránů, hodinek, alkoholu nebo vína, musí mít o daném aktivu opravdu detailní znalosti,“ upozorňuje Slaný.
Zvláštní kapitolou jsou kryptoměny, jejichž hodnota může výrazně kolísat. Ekonom je vnímá také jako příležitost, při které se mohou mladí lidé učit zacházet s penězi a poznávat investiční riziko. Zároveň ale platí, že vložené prostředky mohou ztratit značnou část hodnoty, případně i téměř celou.
Neinvestovat do něčeho, čemu nerozumíte
Univerzální investiční recept neexistuje. To, co může dávat smysl mladému člověku s dlouhým investičním horizontem, nemusí být vhodné pro někoho, kdo se blíží důchodu nebo bude peníze potřebovat v blízké budoucnosti.
Před rozhodnutím je proto dobré zvážit několik základních otázek: Kdy budu peníze potřebovat? Jak velký pokles hodnoty dokážu ustát? Rozumím tomu, do čeho investuji? A mám dostatečnou rezervu pro nečekané výdaje? Podrobnosti najdete zde: https://www.drfg.cz/.
Zvláštní opatrnost je namístě u nabídek, které slibují mimořádně vysoké zhodnocení, ale nedokážou srozumitelně vysvětlit, odkud má výnos pocházet a jaká rizika investor podstupuje.
Při investování totiž nejde jen o to, kolik peněz člověk může vydělat. Stejně důležité je vědět, kolik může ztratit, na jak dlouho se svých peněz vzdá a zda případná ztráta neohrozí jeho běžný život.
