Pětinásobný mistr světa se na olympiádu nevrátí. Skifař Ondřej Synek ukončil kariéru

„V září roku 1995 jsem přišel do loděnice v Brandýse, kde jsem začal veslovat jako třináctiletý. V září 1999 jsem přišel za trenérem Milanem Dolečkem do Dukly Praha, kde se mě ujal a začal se o mě starat. A v září 2021 bych chtěl oznámit, že končím pouť vrcholovým sportem a veslováním. Už nebudu závodit, už ze mě nebude sportovec,“ sdělil Synek.

„Bylo to krásné, bylo to dlouhé. Vyhýbala se mi různá zranění. S Milanem jsme toho prožili za 21 let hodně, je to můj druhý táta. Jsem rád, že se to povedlo, že moje kariéra byla úspěšná. Jako malý kluk jsem o tom nesnil,“ doplnil.

Synek ukončil kariéru i přesto, že se příští rok uskuteční mistrovství světa v Račicích. „Chuť předvést se doma byla. Můj předchůdce na skifu Václav Chalupa v Račicích na světovém šampionátu v roce 1993 startoval a vždy jsem mu záviděl, že tu šanci měl. Cítím ale, že můj čas nadešel. V nějaké roli se tam určitě objevím a závody si užiju i jinak,“ pokračoval Synek.

Rodák z Brandýsa nad Labem vstoupil do „velkého“ veslování na dvojskifu s Milanem Dolečkem mladším, s nímž získal na MS 2003 bronz. Po olympijských hrách v Aténách 2004 přesedl na skif a následně vedle pěti zlatých medailí na MS vybojoval tři stříbra a tři bronzy.

Na olympijských hrách byl dvakrát druhý (Peking 2008, Londýn 2012) a jednou třetí (Rio de Janeiro 2016). Vedle toho se Synek na skifu stal i čtyřikrát evropským šampionem, desetkrát byl vyhlášen nejlepším českým veslařem roku.

Jsem velký kluk, slzu jsem zamáčkl

Na tiskové konferenci jeho zastupující agentura připravila i krátké video mapující Synkovu úspěšnou kariéru. „Ze začátku, když jsem ho viděl, se mi chtělo trošku brečet. Jsem ale velký kluk, slzu jsem zamáčkl,“ pousmál se. Nyní se mu vždy vybaví dlouhá řada závodů a medailí. „S každou z nich je spojený nějaký příběh. Vždy, když se na ně podívám, vybavím si konkrétní závod. To je věc, kterou mi sport dal,“ podotkl Synek.

Hvězdný český veslař musel letos i kvůli zdravotním problémům oželet start na olympiádě v Tokiu. Lékaři mu v červnu diagnostikovali takzvaný syndrom nejasného snížení výkonu. Už tehdy začal přemýšlet nad koncem kariéry.

„Rozhodnutí nejet na olympiádu to hodně ovlivnilo. Cítil jsem, že toho mám hodně. Byl jsem unavený a přišly myšlenky na konec kariéry. Nechtěl jsem to ale uspěchat a nechal si na rozhodnutí celé léto. Vím ale, že můj čas nastal,“ vysvětloval.

S koncem kariéry je srozuměný a srovnaný. „Za 21 let jsem nevynechal jedinou sezonu, pořád jsem se připravoval naplno. I díky tomu jsem vydržel tak dlouho,“ pokračoval.

O své budoucnosti má jasno. V pátek nastupuje na Duklu jako vedoucí trenér veslování. „Nabídku jsem dostal poprvé už v roce 2013. Musel jsem splnit určitá kritéria, vystudovat vysokou školu a podobně. Už se na novou roli těším. Myslím, že mám sportu co dát. Věřím, že můžeme veslování posunout a vychovat nové Synky a Knapkové,“ uzavřel.