Piráti součástí koalice Progresivní Česko? Musíme zastavit Babiše s komunisty, říká Peksa
Piráti by měli přemýšlet o tom, zda se nestát součástí koalice Progresivní Česko, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS jejich člen a bývalý europoslanec Mikuláš Peksa. Je zároveň jedním z devíti signatářů stejnojmenného manifestu, který má za cíl apelovat na spojování liberálních, progresivních levicově orientovaných stran. Podle Peksy by měla vzniknout protiváha ke konzervativnímu Spolu či ANO a konkurence ke komunistům a SOCDEM. Věří, že jeho postoj Piráty nerozklíží, nýbrž nakopne ke spolupráci.
Co je cílem iniciativy Progresivní Česko, jejíž vznik jste v úterý oznámili?
Máme snahu vytvořit novou politickou sílu, a protože nepochybně žádná politická síla nevznikne sama od sebe, tak je třeba vyvinout dlouhodobější snahu, propojení a pochopení lidí navzájem. Musí to být nějaký ideový proud ve společnosti, který je schopný komunikovat nové myšlenky. Není to jen o tom zapsat stranu do politického rejstříku a hotovo.
ČTĚTE TAKÉ: Další hádka u Pirátů. Peksa si zavařil iniciativou Progresivní Česko. Hrozí mu vyloučení?
Co se stranické příslušnosti týče, tak to vypadá na takový zvláštní mišmaš (Zelení, Pirát, bývalý člen SOCDEM, hnutí Budoucnost), tak je otázkou, na čem jste vůbec schopní se shodnout?
Nemyslím si, že by to byl úplně mišmaš, naopak mám pocit, že z hlediska české politické reality to dává velký smysl. Na současné politické scéně dominují konzervativní strany, které politický mainstream ovládly a my se společně snažíme najít protiváhu.
ANO a Spolu se obsahově neliší skoro v ničem
Jaké strany konkrétně myslíte?
Celý ideový proud kolem ODS, respektive koalice Spolu, potažmo vlády a na druhé straně konzervativní proud kolem ANO. Z hlediska evropské politiky jsou to totožné entity, strany se obsahově neliší skoro v ničem a z našeho pohledu je třeba najít alternativu a třetí cestu. V kontextu toho nedává smysl řešit nějaké relativně marginální ideové rozdíly, které mezi námi jsou. Pokud nechceme, aby nám vládli konzervativci, tak těch několik málo progresivců, kteří mezi námi jsou, by se nemělo dohadovat.
Mezi konzervativní strany řadíte tedy i STAN a Piráty, kteří donedávna také byli součástí vlády?
Piráti jsou jediná liberální strana a konečně z vlády odešli a já jsem za to jedině rád.
STAN se to tedy týká?
STAN je součástí evropských lidovců, tudíž konzervativní strany, tudíž zcela legitimně si označení konzervativní strana zaslouží.
Označil byste to tedy jako spojení levice?
Vyhýbáme se slovu levice, protože dělení na levici a pravici je za nás překonané.
Budete se snažit spojit se SOCDEM pod vedením Jany Maláčové nebo koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné?
Je pro nás naprosto jednoznačné, že nacionálně konzervativní socialisti, kteří neusilují o společenský pokrok, ale spíš o konzervování věcí, jsou pro nás stejným problémem jako babišovské ANO. Nedovedu si takovou spolupráci představit.
Jak si vás tedy představit máme? Jako nějakou Labour party?
Třeba Tomáš Petříček má asi k tomu, jak dělat politiku demokraticky, nekonzervativně, západoevropským způsobem podobně jako právě Labour party nejblíže.
Jak jsou na tom ostatní Piráti? Jdou do toho s vámi nebo je to vaše osobní iniciativa?
Progresivní Česko je koncipované ryze jako občanská iniciativa a startuje od lidí, kteří nemají žádnou funkci v politických stranách. Jako Mikuláš Peksa nemám od Pirátů žádný mandát k tomu, abych cokoliv doporučoval. Jsem prostě členem pirátské strany a každý Pirát je vysílač a pevně doufám, že najdeme pochopení, že nebudeme upadat do nějakých drobných partikulárních ideových rozdílů v situaci, kdy konzervativní síla dominuje české politice. Nepřišlo by mi to rozumné.
Piráti musí samozřejmě zvažovat všechny cesty. Dělat si tu nepřátelé z potenciálních spojenců je za mě prostě nesmysl
Sám jste i v rámci pirátské strany často kontroverzní. Nemůžete tím naopak Pirátům ve chvíli, kdy jsou nejednotní a hledají jednotu řekněme uvnitř sami sebe, naopak ještě ublížit a vrazit do strany další klín?
To si myslím, že opravdu nemůžu, protože jestli jsem v něčem konzistentní, tak je to v tom, že zastávám ideové postoje Pirátů tak, jak byla strana založena. Jsem ve straně hodně přes deset let a já své názory vnímám jako silně pirátské a považuji se za jádro Pirátů. Nemyslím si, že by to mělo Piráty jakýmkoliv způsobem rozklížit.
Měli by se Piráti tedy do iniciativy přidat?
Piráti, v situaci, v jaké se nacházejí, musí samozřejmě zvažovat všechny cesty a z mého pohledu postavit naše další fungování na lidech, kteří třeba nejsou stoprocentně Piráty, ale zároveň jsou v nějakém smyslu ideově blízko, mi dává smysl. S podobně nastavenými lidmi jsme spolupracovali v rámci Evropského parlamentu, když jsem byl europoslancem. Dělat si tu nepřátelé z potenciálních spojenců je za mě prostě nesmysl.
I mezi Piráty jsou ale tací, kteří spojování s levicí za šťastné nepovažují.
U Pirátů byli někteří, kteří vnímali pozitivně vstup do koalice s hnutím STAN.
Byla to většina, jinak byste do toho nešli.
Myslím, že historie dala za pravdu těm, kteří říkali, že to bude problém, protože se to jako problém ukázalo. Myslím si, že cesta najít si k současné vládě i současné opozici svou vlastní alternativu a spojence, se kterým bychom je byli schopní porazit, je to, co dává v tuto chvíli smysl.
Říkáte nechat stranou drobné ideové rozdíly. Vždyť vy jako Piráti se nejste často schopní shodnout ani na banálních věcech.
Jsme vždy schopní se domluvit.
Ale perete u toho špinavé prádlo na veřejnosti tak, jak to svého času uměla snad právě jen sociální demokracie.
Ne! U nás to funguje tak, že vidíte diskuzi, která k dohodě směřuje. To, že se o něčem diskutuje, je legitimní, tak to má v demokratické straně být. Jsme odlišní v tom, že do vnitřní demokratické diskuze necháme nahlédnout, a to, že diskuze v českém kulturním prostředí bývají divoké, je pravda. Vždy ale respektujeme její výsledek.
Paní Maláčová s paní Konečnou zařídili to, že někdo dodá hlasy pro vládu Andreje Babiše
Budete jako Progresivní Česko kandidovat do Sněmovny?
To nechci slibovat. Zatím usilujeme o propojení politických proudů, a jakým způsobem se to vyvine, závisí na jednotlivých aktérech, jak jsou v tom zapojeni.
Jak jinak byste ale chtěli být tou protiváhou, pokud nebudete kandidovat?
Nemůžeme vyloučit, že ve volbách nějaká taková progresivní síla skutečně bude kandidovat. Nutně to ale neznamená, že Progresivní Česko by musela být strana.
Jak by to tedy mohlo být?
Spolu nebo Stačilo! jsou strany?
Takže by to byla koalice?
No tak, kdo říká, že by nemohla být.
Takže by součástí této koalice mohli být i Piráti?
Nechci nikoho k ničemu navádět, závěr jste udělala vy, ale asi všichni vidíme, jak vypadají průzkumy veřejného mínění.
Měli by tedy Piráti na volebním fóru, které vás čeká, debatovat, zda být něčeho takového součástí?
Každý, kdo kandiduje na předsedu nebo do vedení strany, by měl jasně odpovědět na to, jaká je jeho vize, aby Piráti v roce 2025 měli dobrý výsledek.
Což znamená být vůbec ve Sněmovně nebo něco víc?
V minimální verzi tam samozřejmě být, ale taky by bylo příjemné, kdybychom se nedostali k tomu, že bude mít pan Babiš ústavní většinu nebo potenciální koaliční partnery. Paní Maláčová s paní Konečnou zařídili to, že někdo dodá hlasy pro vládu Andreje Babiše. Myslím, že sociální politiku v této zemi lze dělat i bez toho, aniž bychom roztleskávali Andreje Babiše, případně jeho ústavní většinu.
Myslíte si, že je po takovém druhu strany v Česku poptávka? Nejsme skutečně trochu konzervativnější?
Když se podívám na český a evropský parlament a těmi barvami, které jsou v EP, si obarvím ten český, tak mi prostě třetina pastelek zbyla. V této situaci mi nejrozumnější přijde všechny zbývající pastelky vzít a vybarvit s nimi nový politický proud. Česko vychází velmi konzervativně a monotematičtěji než třeba Maďarsko nebo Slovensko. U nás je to velká řada odstínů hnědé. Nemusíme být nutně jako Němci, docela by mi stačilo, kdybychom byli alespoň jako Poláci. Kdybychom byli nacionalističtí alespoň tak jako Poláci, tak už jsme vlastně liberální a progresivní země.
Věnuje se politickému dění na tuzemské scéně a tvoří rozhovory s tvářemi vrcholné politiky. Zaměřuje se na sociální témata, která jsou palčivá pro širokou veřejnost. Renáta studovala bohemistiku a historii-evropská studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Už při studiu od roku 2015 působila jako stážistka v redakci Echo24.cz. Od roku 2017 pracovala jako politická redaktorka na webu Novinky.cz.
