Piráti

Které politické strany a hnutí jsou pro voliče nejméně přijatelné? K nejméně oblíbeným nadále patří komunisté. Hned za nimi jsou další neparlamentní strany, jako jsou Trikolora či PRO. Nově se mezi nimi ovšem zařadili i Piráti, ukazuje exkluzivní průzkum agentury STEM pro CNN Prima NEWS. Z dat též vyplynuly další voličské preference – ženy, senioři a lidé bez maturity se například více přiklánějí k opozičnímu hnutí ANO, kterému se daří oslovovat i mladé. Ti ovšem zároveň většinou vyjadřují podporu vládním stranám.

Od soboty, kdy byl Zdeněk Hřib zvolen novým předsedou Pirátů, stranu opustilo hned několik členů, kteří spadali do frakce neoficiálně označované jako renesance. Po 14 letech ze strany vystoupil někdejší europoslanec a bývalý první místopředseda strany Marcel Kolaja. Nemalá část členské základny má problém s novým balíkem reforem „Nová pirátská vlna“, který se Hřibovi na víkendovém celostátním fóru povedlo prosadit.

Požádala jsem o ukončení členství, uvedla bývalá místopředsedkyně strany Jana Michailidu na protest proti zvolení Zdeňka Hřiba do čela Pirátů. A následují ji i další. Členská základna si vybrala směr, který je s mojí další účastí neslučitelný, uvedla k tomu na sociální síti X. Hřib vyhrál souboj o předsednické křeslo s výzvou, aby se Piráti reformovali a stali se silnou středovou stranou.

Ostrá slova si neodpustila předsedkyně KSČM Kateřina Konečná poté, co Piráti zvolili do svého čela náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Politika, který přebírá pirátské kormidlo po patnáctileté éře Ivana Bartoše, označila za papaláše. Kritizovala i Hřibovy vize, že se Piráti posunou více do středu politického spektra. „Rádi přivítáme ‚komoušské‘ vysídlence po stranické zabíjačce,“ napsala na síti X v sobotu odpoledne.

Zdeněk Hřib je jedním z nejviditelnějších a zároveň nejkonfliktnějších Pirátů. Jeho osoba už na voliče v Praze přestala fungovat. Tak nového předsedu Pirátské strany hodnotí komentátoři na sociálních sítích. Někteří si také z náměstka pražského primátora dělají legraci – kritizují Hřibovo politické působení v hlavním městě.

Jen pár minut poté, co byl zvolen předsedou Pirátů, musí Zdeněk Hřib odpovídat na ostré dotazy některých odpůrců z vlastní strany. Ti jsou očividně nespokojeni s jeho vizí, pomocí níž chce reformovat a posílit Piráty. Během celostátního fóra v Praze Hřib mimo jiné čelil i nařčením, že likviduje vnitrostranickou demokracii i že z Pirátů dělá novou TOP 09.

Piráti si na Celostátním fóru zvolili nového šéfa, je jím Zdeněk Hřib. Ve funkci vystřídá Ivana Bartoše, který stranu vedl mezi roky 2009 až 2014 a poté opět v letech 2016 až 2024. Na post předsedy rezignoval po neúspěchu v podzimních krajských a senátních volbách. Hřib ve druhém kole porazil někdejšího senátora Lukáše Wagenknechta. Náměstek pražského primátora chce Piráty „vycentrovat“, tedy posunout zleva více do liberálního středu.

Piráti si na sobotním celostátním fóru volí nového předsedu, jehož úkolem bude dostat stranu z hluboké krize a udělat vše pro to, aby uskupení uspělo ve sněmovních volbách v roce 2025. Do druhého kola postoupili náměstek pražského primátora Zdeněk Hřib s 511 hlasy a někdejší senátor Lukáš Wagenknecht s 494 hlasy. Členové si později odpoledne zvolí také nové místopředsedy.

Pár hlasitých aktivistů nám natíralo logo narudo, chci otočit kormidlo vpravo, říká jeden z kandidátů na předsedu Pirátů Štěpán Štrébl. Ten stál mimo jiné za úspěšnou kampaní Pirátů, která jim v roce 2017 poprvé otevřela dveře do Sněmovny. Českou republiku považuje za byrokraticky paralyzované místo, nevhodné k podnikání, rušil by úřady a škrtal regulace. O tom, zda uspěje a Piráti se vydají více směrem doprava, rozhodne pirátské fórum v sobotu. Skončí tak dlouholetá éra Ivana Bartoše, který již funkci neobhajuje.

Již v sobotu si Piráti zvolí nového předsedu, jehož úkolem bude dostat stranu z hluboké krize a udělat vše pro to, aby uskupení uspělo ve sněmovních volbách 2025. Mezi šesti kandidáty figurují například Lukáš Wagenknecht, Zdeněk Hřib či Adéla Šípová. Jejich recepty na záchranu Pirátské strany se poměrně dost liší.

Piráti by se měli vrátit do roku 2017, kdy byli efektivní, organizovaní a atraktivní. Na stranickém fóru to napsal Mikuláš Ferjenčík. Podle známé tváře Pirátů a někdejšího poslance je nyní strana značně rozdělená, přičemž nemá shodu ani na základních cílech. „Jak se proboha chceme shodnout na tom, kam vést tuto zemi? Salónní levičáctví je cesta do politického hrobu,“ nebral si Ferjenčík servítky.

Musíme vymyslet, jakou formou lidi přesvědčit, že vláda nepromarnila čtyři roky. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl europoslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Někdejší starosta Prahy 6 se mimo jiné rozpovídal o odchodu Miroslava Kalouska z TOP 09. Konec otce zakladatele ve straně ho mrzí. Vyříkal si s Lubomírem Zaorálkem spor, který vedli letos v březnu? Chybí mu Piráti ve vládě? A jak Kolář vzpomíná na odstranění sochy maršála Koněva z Bubenče?