Boj o státní úředníky: Platy dosáhly nového „minima“, odborníci ve škrtech spásu nevidí

Téměř půl milionu lidí je placeno ze státního rozpočtu, ovšem jen 15 procent z tohoto počtu tvoří státní úředníci, o jejichž postech se vedou dlouhodobě diskuse mezi politiky. Vyplývá to z aktualizované interaktivní aplikace think-tanku IDEA při Ekonomickém ústavu Akademie věd ČR. V minulém roce tak dosáhly platy těchto úředníků ve srovnání s průměrnou mzdou nových minim, klesá i konkurenceschopnost. Škrty by ovšem podle autorů nového výzkumu nepřinesly výrazné peníze navíc do státní kasy. O tom je přesvědčen i člen Národní ekonomické rady vlády Petr Janský.

Ze státního rozpočtu je placeno téměř půl milionu lidí, z toho se 75 tisíc lidí řadí mezi státní úředníky. Výzkumníci think-tanku IDEA upozorňují, že vzhledem k tomu, jak je státní správa ožehavým tématem, není podíl těchto úředníků na celku nijak zásadní (mírně nad 15 procent celkového objemu).

ČTĚTE TAKÉ: Poslední šance na lepší příspěvek na bydlení. Nárok má hodně lidí, co je potřeba?

Možné škrty u této podmnožiny státních zaměstnanců by tak podle nich nepřinesly zásadní množství ušetřených prostředků z celkového rozpočtu – podobná očekávání jsou prý „značně nadsazená“. „Počty státních úředníků od roku 2011, od kterého lze čísla srovnávat, kolísaly mezi 71 a 79 tisíci. K poklesům došlo po roce 2010 a pak v roce 2021 v rámci snah o konsolidaci veřejných financí,“ přibližuje situaci spoluautor studie Daniel Münich, který je i současně členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Kromě státních úředníků je řeč i o sborech.

Zaměstnanců na úřadech kleslo, ministerstva se drží

V loňském roce zaměstnanců státu mírně přibylo. V meziročním srovnání se jedná o navýšení asi o tři tisíce lidí. Přesto však klesl počet lidí v sektoru neústřední správy, tedy například na úřadech práce či financí. Počty na ministerstvech zůstávají podle nejnovějších dat stejné.

Nárůst je patrný u regionálního školství, kde bylo nově zaměstnáno asi pět tisíc lidí. Přesto nejde o výrazné navýšení, jelikož příspěvkové organizace resortů a úřadů zastřešují na 290 tisíc lidí. Celkové rozložení počtu zaměstnanců či výdajů na platy si můžete prohlédnout prostřednictvím této aplikace.

Pokles platů od roku 2019

Reálné platy všech státních úředníků v roce 2024 stagnovaly, ovšem na ministerstvech klesly, a to již pátým rokem za sebou. „Průměrné relativní platy státních úředníků, tedy v poměru k průměrné mzdě v ekonomice, klesají už od roku 2019. V roce 2024 dosáhly nových minim, zejména v neústřední správě a u ostatních ústředních orgánů. Konkurenceschopnost platů v těchto sektorech tedy delší dobu klesá a v roce 2024 byla nejnižší za poslední dvě dekády,“ shrnují autoři výzkumu.

Na nejvíce peněz si přišli zaměstnanci ministerstev s průměrným platem 59 tisíc korun hrubého, na opačném konci žebříčku jsou zaměstnanci neústřední státní správy. Tato srovnání však podle autorů nereflektují „rozdíly v kvalifikačních požadavcích, vzdělání, věku, regionu a dalších“.

Razantně nižší výdaje kvůli inflaci a konsolidaci

Výdaje na platy státních zaměstnanců se v minulém roce vyšplhaly na 265 miliard korun, tedy 11,8 procenta státního rozpočtu a 3,3 procenta HDP. V případě diskutovaných státních úředníků jde o 43,5 miliardy korun, z čehož na provoz ministerstev šlo 16 miliard korun. „Laická očekávání, že úspory v těchto segmentech mohou výrazně přispět ke konsolidaci veřejných výdajů, jsou tedy přehnaně optimistická,“ tvrdí výzkumníci think-tanku.

VIDEO: Ostrá hádka o důchody v Partii. Juchelka nastínil plán ANO. Smutný příběh, protestoval Pospíšil

Rovněž připomínají, že nominální výdaje v oblasti platů státních úředníků v posledních dvaceti letech rostly. V období 2012–2019 se totiž navyšovaly počty zaměstnanců. Reálné výdaje během dvaceti let kolísaly až do roku 2021, kdy zaznamenaly prudký pokles, jehož hlavním jmenovatelem byla inflace a snaha o konsolidaci výdajů ze státní kasy. „V roce 2024 tak výdaje byly v reálném vyjádření na podobné úrovni jako v roce 2009,“ uzavírají autoři studie.

Agendy potřebují kvalitní odborníky, říká k výdajům ekonom

O redukci státní správy na úrovni úředníků jednala v minulosti i vláda. Od 1. ledna 2024 například ubylo 2636 těchto míst, premiér Petr Fiala (ODS) hovořil v listopadu 2023 o tom, že jde o „největší snížení počtu úředníků od platnosti služebního zákona, tedy minimálně od roku 2015“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se v loňském listopadu na České televizi nechal slyšet, že možností, jak mohou růst platy státních zaměstnanců, by bylo snížení jejich počtu. Ekonom a člen NERV Petr Janský upozornil v rozhovoru pro Hospodářské noviny, že se v ožehavé debatě o škrtání zaměňují státní zaměstnanci a konkrétní úředníci.

Situace kolem těchto úředníků je podle něj stabilní. „Naopak rostou očekávání od státu, jenže stát bez zaměstnanců nemůže fungovat. Když se podíváme na poslední roky, relativně dobře se staráme o velké množství uprchlíků z Ukrajiny, nějak jsme zvládli energetickou krizi, narůstá množství agendy s řešením dalších krizí včetně té klimatické,“ řekl na konci minulého roku.

Lidé podle něj vnímají, že se stát musí věnovat těmto agendám, ale současně si neuvědomují, že je k tomu potřeba zajistit odborníky. „Jestliže zvyšujeme počet věcí, které chceme, aby stát řešil lépe, tak na to potřebujeme více lidí, nebo aby ti lidé byli výkonnější,“ upozornil s tím, že po diskuzi o efektivitě jednotlivých agend navrhovatelé přísných škrtů plány nakonec zpravidla mírnili.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Přechod automobilek na Green Deal je smutný, říká Šustr. Proč by měl stát znárodnit ČEZ?

Tagy: