Je Česko připravené na slučování škol? Ministerstvo láká na nový program, odbory jsou skeptické
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ministerstvo školství spouští program, který má pomoci se slučováním škol.
Co má slučování přinést?
Odbory kritizují: Efektivitu to nepřinese.
Jak se mohou školy připravit na zákonné změny?
Školy, které plánují slučování, se nyní mohou přihlásit ke speciálnímu podpůrnému programu. Ministerstvo školství (MŠMT) nabízí odbornou pomoc během náročného administrativního procesu, který je součástí dlouhodobého záměru resortu. Představitelé Českomoravského odborového svazu pracovníků školství však namítají, že program nezohledňuje podmínky regionů. Obávají se, že kýžené zefektivnění to nepřinese.
Program má pomoci v nastaveném trendu ve školství, který je zaměřen na zefektivnění agendy a rozvoj menších vzdělávacích zařízení. Nový projekt VIP Slučování má pomoci s náročným procesem jak zřizovatelům (tedy krajům a obcím), tak samotným školám, informoval resort v tiskové zprávě.
K TÉMATU: Revoluce v českém školství. Resort spustil největší projekt k nasazení AI ve třídách
Ředitelka odboru podpory škol a zřizovatelů MŠMT Martina Běťáková připomněla, že slučování může být pro vedení škol velmi náročným procesem. Zaměstnanci resortu tak pomohou se všemi fázemi této přeměny, čímž mají zajistit, aby sloučení neproběhlo na úkor kvality vzdělávání.
„Cílem slučování totiž není ušetřit, ale profesionalizovat a zefektivnit správu škol, aby učitelé a ředitelé měli více času na kvalitní pedagogickou práci,“ sdělila rovněž Beťáková. Představitelé ministerstva rovněž zdůrazňují, že primárním cílem programu není rušení školských zařízení, ale zkvalitnění jejich vedení.
Čtěte také
Plán slučování je jen akademický, ozývají se odbory
Podle vyjádření Českomoravského odborového svazu pracovníků školství (ČMOS) vychází celý koncept slučování jen z „ekonomické analýzy efektivity škol dle velikosti“. Odborový svaz ho tak vnímá jako příliš akademický. „Nezohledňuje totiž podmínky regionů. Počet 180 žáků je jen jakýsi odhad,“ uvedli na dotaz redakce předseda ČMOS František Dobšík a místopředsedkyně Markéta Seidlová.
Připomeňme, že součástí novely školského zákona je i bod týkající se slučování. Obce s více než dvěma školami budou muset zařízení sloučit pod jedno vedení, což se týká mateřských, základních i středních škol, a to do konce roku 2028. Jednat se bude o zařízení, která za poslední tři roky do tohoto limitu alespoň jednou nezaznamenala zmíněných 180 žáků. Podle analýzy PAQ Research tato změna zasáhne skoro 2 100 škol.
Čtěte také
Slučování spočívá především v centralizaci vedení. Podle Dobšíka a Seidlové přesuny agendy pod jedno vedení nejvíce zasáhnou mateřské školy. Ty se spojí buď s jinými školkami, nebo budou nově spadat pod správu základní školy. „Z praktického hlediska se ušetří za plat ředitele a možná účetní. Co bude s dosavadními řediteli po sloučení? Degradují se na zástupce ředitele s nižším platovým ohodnocením?“ upozorňují zástupci ČMOS.
Nový ředitel tak prý bude mít velmi náročnou práci. „Pedagogickým lídrem – jak se od něho očekává – určitě nebude. Možnost, že by učitelé přišli o místa, připadá v úvahu jen v případě rušení. Jelikož panuje nedostatek v této oblasti, náhradu by stejně našli,“ ubezpečují.
Jak mohou školy řešit nové povinnosti?
Předseda a místopředsedkyně odborového svazu připomínají zkušenosti se slučováním středních škol. Nové vedení musí často přebíhat mezi budovami, výjimkou prý není ani přesouvání mezi městy a obcemi na jednotlivá působiště. Takový scénář může čekat i ředitele základních a mateřských škol.
Dobšík se Seidlovou proto nechápou, v čem za těchto podmínek spočívá slibované zefektivnění. „Sloučená velká škola nutně nebude kvalitnější. Naopak se ztratí individuální přístup k žákům, může se zhoršit klima školy,“ dodávají.
Čtěte také
Na tyto rozsáhlé organizační změny se zaměřili i výzkumníci z PAQ Research. Mimo jiné budou zřizovatelé povinni financovat nepedagogické pracovníky, a to už od ledna 2026. Týká se to profesí školníka, kuchařek či hospodářů. Analytici tak nabízejí několik řešení, jak tyto zákonné úpravy přijmout.
Větší zřizovatelé mohou založit příspěvkovou organizaci či příslušnou právnickou osobu, které by zajišťovaly část pracovní náplně zmíněných pozic. Další možností je vznik „superředitelství“, které by spravovalo veškerou agendu. Řešením může být i takzvané svazkování, kdy se ze skupiny obcí stane jednotný zřizovatel.
Program napomáhající slučování škol je bezplatný, dosud se do něj přihlásilo 24 zřizovatelů. Ředitelům nabízí příslušnou metodiku, konzultace s odborníky z ministerstva či přístup k nástrojům a tematickým dokumentům.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Školní svačiny? Nejčastěji rohlík se šunkou, ale i zelenina. Expert radí, co dětem prospěje
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
