Olomouc má v sobě víc než jen jedno město. Bývala vojenskou i náboženskou baštou. Část hanácké metropole byla také zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Přes Ztracenou k baroku a socialistickému realismu
„Jmenoval se Petr Chmelík, ale my jsme ho znali pod přezdívkou Koloděj. Nastěhoval se do malé uličky vedoucí na Horní náměstí v Olomouci s poměrně výstižným názvem Ztracená. Ulička nemá ani 200 metrů, ale Koloděj se v ní dokonale ztratil. Přestal komunikovat, prostě zmizel. Ale vždycky, když jsem v Olomouci, tak si ji projdu a zavzpomínám. Je sice krátká, ale hezká,“ vzpomíná místní rodák Marek Pilch na dávného kamaráda a uličku, kterou stojí za to navštívit. Vede totiž mezi náměstím, které zdobí barokní sloup Svaté trojice, a ulicí Denisova, v níž je umělecký protipól v podobě Muzea moderního umění. Jakmile vyjdete na Horní náměstí, okamžitě zaregistruje dvě dominanty. Celých 35 metrů vysoký barokní sloup a budovu radnice. Oba mají za sebou zajímavou historii.
Morový sloup
Mezi lety 1713 a 1715 dopadla na české země poslední velká morová rána, která doznívala na Moravě a ve Slezsku až do roku 1716. Hned v prvním roce, kdy epidemie propukla, zemřelo v Olomouci kolem dvou tisíc osob. A ještě o tři léta později ležely ve slezských kaplích nepohřbené oběti moru. Morové sloupy bylo stavěny jako poděkování za to, že utrpení skončilo, a vyjadřovalo naději, že se už nikdy nevrátí.
Sloup Nejsvětější trojice v sobě skrývá malou kapli Zdroj: Topi Pigula
Sloup Nejsvětější trojice v sobě skrývá malou kapli Zdroj: Topi Pigula
Sloup Nejsvětější Trojice měl také připomínat slávu a velikost katolické církve, což dokládá i malá kaple, která je jeho součástí. Všichni, kdo se podíleli na jeho stavbě, která probíhala v letech 1716 až 1756, byli rodáci z Olomouce. Sloup je natolik významný, že byl v roce 2000 zapsán na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.
Sovětský granát způsobil přestavbu orloje
Jen o pár desítek metrů dál se nachází unikát ze zcela jiného období. Olomoucký orloj, který je součástí severní zdi radnice, pochází z 15. století, ovšem obrovské postavy chemika se zkumavkou a dělníka s montérským klíčem jasně ukazují na dobu reálného socialismu. Z původní historické podoby orloje, tedy jeho figurální výzdoby, se nezachovalo v podstatě nic. Současná výzdoba vznikla v letech 1947 až 1955, a na její reálně socialistické podobě se zásadním způsobem podílel malíř Karel Svolinský.
Orloj v duchu socialistického realismu Zdroj: Topi Pigula
Orloj v duchu socialistického realismu Zdroj: Topi Pigula
„Odborníci napočítali, že za zhruba 500 let existence orloje byl stroj zásadně změněn dvakrát a jeho vnější podoba celkem osmkrát,“ píše Radim Himmler ve své studii týkající se poškození této památky na konci 2. světové války. Tehdy totiž orloj dostal přímý zásah dělostřeleckým granátem, nejspíše sovětským divizním kanonem ráže 76,2 mm. Samotná budova radnice podle Himmlera inkasovala 12 dělostřeleckých zásahů, nicméně pouze jeden trefil přímo orloj. Dnes už na něm válečné šrámy budete hledat marně. Za vidění stojí mimo jiné i proto, že jde o jeden z mála heliocentrických orlojů na světě.
Otázkou zůstává, zda by k masivní rekonstrukci orloje došlo, pokud by sovětský dělostřelecký granát minul. Dodnes je slyšet hlasy, které volají po návratu k jeho původní podobě.
Do Olomouce na pivo
Počet milovníků malopivovarů roste, i klasičtí pivaři se někdy nechají zlákat k experimentu. Buchťák, Moritz, Chomout, Riegrovka nebo Svatováclavský – to jsou názvy těch nejznámějších olomouckých malopivovarů. Kde mají nejlepší pivo bude záležet na chuti každého. Ze zahrádky od Moritze každopádně můžete obdivovat barokně-klasicistní Terezskou bránu, která byla součástí opevnění a která je od roku 1958 chráněna jako památkový objekt.
Pivovar Moritz Zdroj: Topi Pigula
Pivovar Moritz Zdroj: Topi Pigula
Svatováclavské zase točí kousek od Arcibiskupského paláce, který je nejrozsáhlejším rezidenčním objektem v historickém jádru města, a Riegrovka je coby kamenem dohodil na Horní náměstí s orlojem a barokním sloupem.
Terezina brána byla součástí městského opevnění
Terezina brána byla součástí městského opevnění
Katedrála na Václaváku
Olomouc je městem kostelů. Pokud by se měl vyzdvihnout jen jeden, tak by jím rozhodně byla katedrála svatého Václava, která tvoří jednu z městských dominant a je otevřena od časného rána. Denně od 6:30 hodin. Navíc není ani příliš vzdálená od centra. Do hlavní lodi katedrály je vstup zdarma, ale v podzemí se ukrývají i placené prostory. Proč jde o katedrálu a ne o běžný kostel? Slovem katedrála se označuje hlavní kostel diecéze, sídelní kostel biskupa. V Olomouci je mimo jiné Arcidiecézní muzeum, které má ve sbírkách zejména liturgické předměty. Původně románská bazilika z první poloviny 12. století se dnes chlubí štíhlými novogotickými věžemi, k nimž přišla v rámci přestavby v 19. století. Hlavní věž katedrály má 100,65 metrů. Návštěvníky z Prahy pak může potěšit, že tak zásadní stavba stojí na „Václaváku“, tedy na Václavském náměstí.
Vitráž v katedrále svatého Václava Zdroj: Topi Pigula
Vitráž v katedrále svatého Václava Zdroj: Topi Pigula
Olomoučané mají své oblíbené výletní místo zvané Svatý kopeček vzdálené 7 km od centra. Nejen že nabízí úchvatnou baziliku Navštívení Panny Marie, jejíž rekonstrukce se blíží ke konci (možnost návštěvy je ale i během přestavby), návštěvníci zde mohou navštívit i zoologickou zahradu. Najdete ji na ulici s příznačným názvem Darwinova. Pokud máte radši květiny, určitě víte o mezinárodní výstavě Flora Olomouc a zdejší botanické zahradě – tedy vlastně dvou zahradách. Jedna spadá pod správu Flory Olomouc a. s., zatímco druhá je ve správě Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.
Phoenix canariensis - palma kanárská Zdroj: Topi Pigula
Phoenix canariensis - palma kanárská Zdroj: Topi Pigula
A zajímavost za závěr. Právě na Svatém kopečku se narodil Karel Svolinský, o němž byla řeč v souvislosti s výzdobou olomouckého orloje.
