Pandemie, která zdecimovala populace ježovek v Rudém moři, se dále šíří a ničí tyto ostnokožce v dalších částech Indického oceánu. Podle agentury Reuters na to upozorňují izraelští vědci, podle kterých by rozšíření nebezpečného patogenu mohlo dosáhnout celosvětových rozměrů. Druh ježovek, na který pandemie doléhá, je přitom dobře známý tím, že chrání korálové útesy, a jeho vymírání znamená další ohrožení pro tento beztak křehký ekosystém.
Vědci pandemii původně zaznamenali před rokem v Akabském zálivu v Rudém moři a od té doby se jim patogen díky molekulární analýze podařilo identifikovat. Spojují ho s rozsáhlým úhynem ježovek v Rudém moři, u Arabského poloostrova, ale i v tak vzdálené oblasti, jako je ostrov Réunion ležící východně od Madagaskaru.
ČTĚTE TAKÉ: Protože to dává smysl. Dobrovolníků, kteří zachraňují srnčata přibývá
Reuters píše, že patogen zabíjí rychle a efektivně, kolonie ježovek mohou být zničeny během pouhých dvou dnů. Kvůli této rychlosti mají vědci potíže udělat si obrázek o tom, kolik jedinců hyne, řekl zoolog Omri Bronstein z Telavivské univerzity. Vypadá to, že nákaza se šíří směrem na východ do tropických vod Tichého oceánu, tedy do oblasti známé jako Korálový trojúhelník, která se rozkládá mezi jihovýchodní Asii a australským Velkým bariérovým útesem. Bronstein s kolegy o svých poznatcích informoval v odborném časopise Current Biology.
Skla jako zabiják! Ročně kvůli nim umírá miliarda ptáků. Hrozba ale číhá i na krmítku
Až miliarda ptáků ročně zemře na srážku se skleněnou plochou. Rychlost letu drobných pěvců je okolo 30 km/h, holubů až 70 km/h, a to zdaleka nejsou těmi nejrychlejšími. Doslova tryskáčem je sokol stěhovavý, který během střemhlavého letu může bez problémů dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. Nejvyšší naměřená rychlost dosahuje u tohoto dravce 389 km/h a je tak nejrychlejším tvorem planety.
Tento vědec napadené ježovky popisuje jako „sekačky“ ošetřující korálové útesy, protože z nich odstraňují řasy, které brání přístupu slunečního světla ke korálům. V Akabském zálivu se této funkce neujal žádný jiný živočich a Bronstein se svým týmem sleduje, jak se řasy rozrůstají. „Když ten úhyn v Rudém moři začal, byl tak rozsáhlý a rychlý, že jsme se nejdříve domnívali, že tam musí být nějaké znečištění nebo něco podobně závažného, ale že to je lokálně omezené,“ říká.
Vědci tento jev poté objevili více na jihu – v přístavišti na Sinajském poloostrově, kde kotví trajekt jezdící z jordánské Akaby. O dva týdny později se nákaza rozšířila o 70 kilometrů a po ježovkách, dříve dominantním druhu na mořském dně, zůstaly jen tisíce koster.
Podle Bronsteina se v současnosti neví o žádném způsobu, jak nemoc zastavit. Existuje ale šance vytvořit izolovanou populaci ježovek přežívajících na izolovaném území a tyto živočichy později znovu na nyní zasažených místech vysadit.
Izraelský tým spolupracuje s dalšími vědci z regionu, aby zmapovali rozsah pandemie a získali o ní další podrobnosti. „Musíte mít lidi na místě, aby vám dodávali informace, protože během 48 hodin nemusíte mít ani důkaz o tom, že k nějakému úhynu došlo,“ říká Bronstein. „Tato koordinace a spolupráce je klíčová pro to, abychom měli přehled o této rychle se vyvíjející situaci,“ vysvětluje.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Malé klece, výkaly a stres. Drželi tři vlky v dodávce uprostřed Prahy, vzdát se jich nechtěli
