popravy

Spojené státy, Evropská unie a další západní země v sobotu ve společném prohlášení obvinily afghánské povstalecké hnutí Tálibán ze „sumárních poprav“ bývalých příslušníků afghánských bezpečnostních složek, kteří se povstalcům vzdali poté, co Tálibové převzali vládu v zemi.

Podobně, jako mají Česko a Slovensko ve své historii zapsaný rok 1968, Maďarsko vzpomíná na rok 1956. Tehdy se na jeho území válčilo. Tamní povstání si vyžádalo okolo 20 tisíc obětí a tisíce lidí skončily ve vězení. Co událost přinesla, popsala v rozhovoru pro CNN Prima NEWS historička a hungaristka Eva Irmanová.

Hnutí Tálibán v sobotu pověsilo v Herátu na hlavním náměstí mrtvé tělo na jeřáb, píše AP s odvoláním na svědka. Podle něj se jedná o důkaz toho, že se hnutí vrací ke svým starým praktikám.

Papež František při návštěvě Slovenska otevřel i temnou kapitolu z konce války, kdy postupující Rudá armáda hromadně znásilňovala ženy i nezletilé dívky. Svatý otec se v Košicích poklonil památce 16leté Anny Kolesárové, která se ruskému vojákovi odmítla poddat, a ten ji zastřelil. Vatikán aktuálně chystá i blahořečení oběti sexuálního násilí Rudé armády ze Sobotína na Šumpersku, čeští historikové se přitom tématu spíše vyhýbají.

Tálibán má na svědomí smrt nejméně dvaceti civilistů z údolí Pandžšír, uvedla stanice BBC. Provincie byla poslední oblastí v Afghánistánu, která radikálnímu islamistickému hnutí vzdorovala. Tálibové tvrdí, že na začátku září celou oblast úspěšně dobyli. V současné situaci lze však informace jen těžko ověřit.

Severokorejští úředníci a další představitelé žijí údajně ve strachu poté, co byla na příkaz Kim Jo-čong provedena série poprav jejích kolegů. Mocná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una podle webu Radio Free Asia popravuje úředníky, kteří jí „lezou na nervy“.

Od pádu Třetí říše uplyne v těchto dnech 76 let, stále se však objevují nové informace o zrůdnosti nacistického režimu. „Žádný historik se dosud nezabýval takzvaným vyúčtováním nákladů za popravy odbojářů, které musely hradit rodiny obětí,“ říká historik Jan B. Uhlíř. A jeden takový „paragon“ ukazuje. Výlohy za stětí gilotinou a další výdaje související s exekucí jsou na něm vyčísleny na 1 935 říšských marek, to je asi 200 tisíc dnešních českých korun.

Přední český odborník na protektorátní dějiny Jan B. Uhlíř začal s výzkumem unikátních archiválií, které dokumentují soudní procesy a popravy 617 českých odbojářů v obávané berlínské věznici Plötzensee. Za komunistů se o dokumenty zajímala hlavně StB, od roku 1989 však leží v archivu takřka nepovšimnuty. „Ve složkách nacházím i poslední dopisy psané před popravou, které nebyly rodinám nikdy odeslány,“ líčí Uhlíř exkluzivně pro CNN Prim NEWS krátce před výročím německé okupace (15. března 1939).

Za porušení karantény hrozí ve spoustě zemí nanejvýš veliká pokuta, v KLDR ale zvolili drsnější postih. Kdo v koronavirových časech nedodrží protipandemická opatření, toho totalitní režim uvrhne do nově otevřeného lágru. Popisují to specializované stránky Daily NK, které se dlouhodobě zaměřují na dění v Kimově říši.

Jedna ze tří desítek změn, které chce dosavadní prezident USA Donald Trump ještě před koncem svého funkčního období prosadit, se týká federálního zákona o trestu smrti. Minulý pátek schválená novela „Způsob federálních poprav“ dává podle CNN státním zástupcům oproti současné jediné povolené smrtící injekci širší škálu možností poprav (například pomocí popravčí čety nebo elektrického křesla).

Na sklonku července 1950 byly v Ostravě vyneseny čtyři rozsudky smrti, soud nechal oběsit Miroslava Sýkoru, Josefa Polomského, Ladislava Cée a Miloše Morávka. „Mrzí mě, že o tomto zločinu dnes skoro nikdo neví, na rozdíl od procesu s Horákovou,“ říká Marian Sýkora, synovec popraveného Miroslava Sýkory. Popravou Milady Horákové a dalších tří obětí v červnu 1950 vystrašili komunisté především Prahu a Čechy. Potenciální moravské odbojáře se rozhodli vyděsit měsíc poté, ostravský proces trval celých čtrnáct dnů: od 17. do 31. července 1950.