Požáry
Požár skládky u Litvínova: Zvláštní stupeň poplachu, uzavřená silnice, do akce musel vrtulník
Více informací
Zdravotnictví
VZP docházejí peníze. Válek prozkoumá možnosti plateb od lidí
Více informací
Domácí
Cesta ze dna. Zelené povedou bývalá diplomatka Svárovská a zastupitel Prahy 16 Pomahač
Více informací
Sport
Strach o slovenského horolezce. Při sestupu z himálajské sedmitisícovky spadl do trhliny
Více informací
Zahraničí
Sedmnáctiletý mladík, který jel na metru ve Vídni, podlehl zraněním. Incident zachytilo video
Více informací
Ukrajina
Rusové hodiny útočili na Kyjev, slyšet byla střelba i výbuchy. Drony létaly extrémně nízko
Více informací
Ekonomika
EXKLUZIVNĚ: Přijetí eura? Vláda už má klíčovou analýzu. Odhaluje ideální čas, kdy rozhodnout
Více informací
CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Ukrajina

Masové popravy i zkáza připomínající Hirošimu. Která města nejvíce odnesla ruskou invazi?

Ukrajinské město Marjinka už prakticky neexistuje.
Ruští tankisté zveřejnili záběry zdevastované Marjinky.
Rusové srovnali Marjinku se zemí.
Ruský tank srovnává ukrajinské město Marjinka se zemí. 19 Zobrazit galerii

Rusové už více než rok vedou agresivní válku proti Ukrajině. Mimo jiné pokračuje masivní ostřelování měst včetně civilních oblastí. Například doněckou Marjinku okupanti prakticky vymazali z povrchu zemského. V již osvobozených regionech, jako je Buča nebo Izjum, zase ruská armáda prováděla masové popravy tamního obyvatelstva. Která ukrajinská města odnesla ruskou invazi nejvíce?

Marjinka

Ruská invaze za uplynulé měsíce doslova vymazala z mapy několik ukrajinských vesnic i měst. Nejvíce trpí regiony, které se nacházejí přímo na frontové linii východní fronty. Jako příklad může posloužit doněcké město Marjinka, které už kvůli ruskému bombardování prakticky neexistuje. Ve městě už nelze najít budovu, která by nebyla zničená.

Obzvlášť v poslední době zuří v Marjince velmi brutální boje. Okupanti, kteří nyní podle různých zpráv kontrolují zhruba polovinu rozlohy města, v této oblasti uplatňují taktiku totální destrukce. Pomocí dělostřelectva, tanků a dalších kusů těžké techniky srovnávají se zemí všechny budovy, v nichž se mohou nacházet ukrajinští vojáci, ale i civilisté.

15 Zobrazit galerii

Zprávy o této bezohledné taktice se ve veřejném prostoru objevovaly již v polovině prosince. „Ruské tanky, které zrovna projíždějí zničeným městem, často střílí na obytné budovy,“ potvrdila před časem agentura AP. Jejímu dronu se jeden takový ruský tank povedlo natočit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Český bojovník exkluzivně: Drtí nás tu děla i korupce. Bulíř je idiot a jeho fandové bezmozci

Místní obyvatelé si na válku zvykali dlouhé roky, jelikož Marjinka leží kousek od Doněcku – oblastního města, které už od roku 2014 kontrolují proruští separatisté a ruská armáda. Nyní ale ze sídla, v němž před vypuknutím válečného konfliktu žilo asi 10 tisíc lidí, nezbylo už prakticky vůbec nic.

Lidé stále častěji přirovnávají hrůzy, které se v Marjince odehrávají, k nejrůznějším událostem druhé světové války. „Marjinka je novým Stalingradem. S tím rozdílem, že Rusové teď hrají nacisty a Ukrajinci mají hrdinskou roli,“ uvedl jeden z uživatelů na Twitteru. „Marjinka vypadá jako Varšava po druhé světové válce,“ přidal se další.

Letecké snímky Marjinky, která si vysloužila přezdívku „městská pekelná krajina“, skutečně připomínají dobové fotografie Varšavy z roku 1944. Tehdejší povstání hlavního polského města krvavě potlačilo nacistické Německo, které metropoli během dvou měsíců praktickou celou vybombardovalo. Vymazání města z povrchu zemského je dokonce přirovnáváno ke zkáze v japonské Hirošimě, na kterou Američané v roce 1945 svrhli atomovou bombu.

Válka na Ukrajině

Obzvlášť šokující jsou záběry, které zveřejnili ruští tankisté na začátku března, přičemž se chlubili „apokalypsou“, kterou městu sami způsobili. „Nejsou moc odlišní od Islámského státu,“ reagoval na mrazivé fotografie a cynický přístup agresora vedoucí ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Příspěvek okupantů dále označil za obraz „ruského světa“.

Zkáza Marjinky nezůstává bez povšimnutí i dalších ukrajinských představitelů. „Marjinka, Doněcká oblast. Dříve to bývalo město,“ uvedl před časem poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko.

Ruskému postupu v Marjince nadále brání například výsadkáři z ukrajinské 79. brigády, kteří za poslední měsíce provedli hned několik úspěšných úderů proti okupantům. Skupinky ruských vojáků, které se snaží narušit ukrajinskou linii, Ukrajinci nazývají „masem“ – kvůli velmi vysoké úmrtnosti. Moskva však v náporu neustává.

V Doněcké a Luhanské oblasti se nachází mnoho dalších měst, která kvůli blízké vzdálenosti od frontové linie výrazně trpí. Marjince se čím dál více začínají podobat například Avdijivka či Vuhledar.

Buča

Kromě toho, že ruská armáda před odchodem z okolí Kyjeva na přelomu března a dubna v minulém roce nastražila v oblasti tisíce min a dalších výbušnin, po sobě zanechala také vyšší stovky popravených civilistů. K největšímu masakru došlo v Buči. Ukrajina za pomoci Západu i nezávislých organizací prošetřuje nespočet podezření ze spáchání válečných zločinů.

10 Zobrazit galerii

Během masakru v Buči, která leží zhruba 25 kilometrů na západ od Kyjeva, zemřely stovky civilistů. Některé oběti měly svázané ruce a prostřelenou hlavu. Další popravení, včetně několika dětí, pak měli mít uřezané uši nebo vytrhané zuby. Podle svědků Rusové některé ženy před zabitím znásilnili.

„Najdeme všechny ruské darebáky, kteří na našem území zabíjeli a mučili naše lidi. Žádný z těchto zmetků neunikne spravedlnosti. Pokud neskončí před soudem, potrestá je naše armáda,“ řekl v jednom ze svých projevů ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinské ministerstvo po roce aktualizovalo údaje z vyšetřování. „Ruská armáda během 33 dnů okupace Buči spáchala více než 9 000 válečných zločinů, to je asi 270 zločinů za každý den. V Buči zahynulo více než 1 400 civilistů. Mnoho z nich okupanti mučili. Mezi mrtvými bylo 37 dětí. Buča se stala symbolem masakru, genocidy a válečných zločinů,“ uvedl resort obrany.

Podle Kyjeva je třeba zajistit, aby všichni ruští váleční zločinci, ať už vydávali či plnili rozkazy, čelili spravedlnosti. „Nesmíme zapomenout na to, co se v Buči stalo, a nikdy nemlčet, když je pácháno zlo,“ dodala ukrajinská vláda. Nutno dodat, že vlivem ruské okupace a tvrdých bojů trpěla v kyjevské oblasti i další města. Za zmínku stojí například Irpiň, Borodjanka, Hostomel či Brovary.

Izjum

Bitva o charkovský Izjum započala v první polovině března roku 2022. Koncem téhož měsíce Rusko zvítězilo. Tím však boje v okolí tohoto města zdaleka neskončily. Ruská těžká technika, která se pohybovala od Izjumu směrem dál na západ, se velmi často stávala terčem ukrajinského dělostřelectva.

15 Zobrazit galerii

Ukrajinci nakonec Izjum osvobodili, a to v první polovině loňského září, když na severovýchodě země podnikli bleskovou protiofenzivu, která šokovala Rusy i západní analytiky. Izjum byl pro Rusy důležitou dopravní křižovatkou, na které záviselo zásobování značné části okupačních vojsk na východě Ukrajiny. Zdá se, že Rusové toto město opouštěli dost narychlo. Kromě tun vojenského materiálu tak po sobě nechali i mnoho důkazů o válečných zločinech.

K tématu

Ukrajinci v Izjumu nalezli masové hroby. V listopadu z vyšetřování vyplynulo, že okupanti ve městě zavraždili nejméně 194 mužů, 215 žen a pět dětí. Podle Kyjeva měla většina mrtvých známky násilné smrti. Na 30 tělech bylo patrné mučení. V masových hrobech se nacházela těla s provazy kolem krku či rukou, dále pak těla se zlomenými končetinami i se střelnými zraněními. Několik mužů mělo amputované genitálie. Zvěrstva ruské armády v Izjumu jsou mírou brutality srovnatelné s ruským běsněním v Buči.

Obzvlášť šokující nález čekal ukrajinské vojáky a policisty ve vesnici Pisky-Radkivski (nedaleko od Izjumu). Okupanti po sobě v jedné z mučíren nechali krabici plnou zlatých či stříbrných zubních implantátů, které pravděpodobně předtím trhali z úst Ukrajincům. Ruská armáda rovněž čelí vážným podezřením, že některé ukrajinské vězně pohřbívala zaživa. Ukrajinský generální štáb konání okupantů v této obci přirovnal ke zločinům nacistického Německa v koncentračních a vyhlazovacích táborech za druhé světové války.

Následky ruského teroru v charkovských městech a obcích tak vytváří ošklivý stín jinak fenomenálního ukrajinského vítězství v tomto regionu. Ukrajinský protiútok u Charkova působí obzvlášť neuvěřitelně ve srovnání s ruským postupem na Donbase během léta minulého roku.

Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) Rusové za 40 dní (období mapující zhruba posledních deset dnů července a celý srpen) získali pod kontrolu asi 450 kilometrů čtverečních nového území. Naproti tomu Ukrajincům stačilo zhruba 10 dnů na to, aby dobyli zpět území o rozloze téměř 6 000 kilometrů čtverečních.

Izjum je nyní kvůli dřívějším častým střetům obou armád a běsnění ruských okupantů výrazně poničený. Mnoho budov je zdemolovaných, mosty jsou zřícené. Ruská armáda po sobě navíc zanechala stovky nástražných výbušnin.

Mariupol

Mariupol se v květnu 2022 stal po Chersonu druhým větším ukrajinským městem, které Rusové během invaze obsadili. Ukrajinci však okupantům nedali nic zadarmo. Fatálně obklíčené přístavní město bránili skoro tři měsíce, a to de facto bez možnosti zásobování – munice, vody či potravin.

Ukrajinští obránci s plukem Azov v čele se museli vypořádávat s každodenním bombardováním, což je postupně donutilo stáhnout se až do rozsáhlého ocelářského komplexu známého jako Azovstal. Zatímco se ruská armáda směrem z jihu i východu posouvala dál do ukrajinského vnitrozemí, v přímořském Mariupolu nadále svítila malá žlutomodrá tečka odporu.

17 Zobrazit galerii

Ani s hromadícím se počtem zraněných a mrtvých se obránci města nehodlali vzdát. Učinili tak až 20. května, prakticky bez jakýchkoliv zásob. Podle různých odhadů během tříměsíční bitvy o Mariupol zemřelo až 20 tisíc civilistů. V přístavním městě bylo poničeno či úplně srovnáno se zemí více než 90 procent budov. V důsledku tvrdých bojů byla většina lidí odříznuta od dodávek vody, základních potravin či léků. Zbídačené obyvatelstvo se již skoro rok smiřuje s ruskou nadvládou.

Na rozdíl od Buči nebo Izjumu mají okupanti dostatek času na to, aby mnoho válečných zločinů, které v Mariupolu během okupace napáchali, „zamaskovali“. Zatímco Ukrajinci touží, že si jednou Mariupol vezmou zpět, Rusové se ve městě snaží eliminovat veškeré ukrajinské stopy.

Bitva o Mariupol byla ve své pozdní fázi pro obě strany důležitá spíš ze symbolického hlediska. S každým dalším dnem odporu zvedali obránci v tomto městě prestiž své armády a morálku ukrajinských vojáků po celé zemi.

Pro Rusko mělo dobytí prakticky vybombardovaného Mariupolu rovněž velký význam. Moskva se po mnohých nezdarech v první fázi invaze potřebovala pochlubit jakýmkoliv výraznějším úspěchem.

Bachmut

Neutuchající boje, ostřelování, zničené budovy, rozbombardovaná krajina, zpustošené lesy, zákopy, bahnitá půda, špína, krev a všude po zemi nespočet mrtvých těl. Střet ruské a ukrajinské armády v Bachmutu a jeho okolí je z vojenského hlediska vůbec tím nejbrutálnějším, co ruská invaze na Ukrajinu přinesla.

Ukrajinci doněcké město stále alespoň částečně drží. Okupanti se snaží dobýt Bachmut (zhruba od května) za cenu obrovských ztrát už několik měsíců v kuse. Každý den však naráží na tvrdý odpor z ukrajinské strany. Bitva o Bachmut, kde útočí zejména žoldnéřská Vagnerova skupina, je vzhledem ke své povaze známá také jako „mlýnek na maso“, někteří experti ji přirovnávají k zákopovým bojům první světové války.

Střety obou armád v samotném městě ukrajinští obránci označují jako zcela bezprostřední boj na život a na smrt mezi místnostmi uvnitř jednotlivých rozbombardovaných budov.

20 Zobrazit galerii

„Byli jsme na turnusu v pekle. Pátý den bez spánku jsem si myslel, že se zblázním. Ve skutečnosti se tam nedá spát. Rusové vás ostřelují tak, že se země neustále chvěje,“ popisoval agentuře AP jeden z vojáků ukrajinské armády, který utrpěl těžké zranění v oblasti horních i dolních končetin, načež byl z Bachmutu evakuován.

Ještě před válkou šlo o 72tisícové město, které se soustředilo na výrobu šumivých vín. Nyní je doněcký Bachmut jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Vlivem ruského bombardování z něj nezbylo téměř nic. Smrt číhá prakticky za každým rohem. Minimum lidí, kteří z Bachmutu neuprchli, jsou už měsíce odříznuti od dodávek elektřiny, tepla i vody.

„Nacházíme se v době kamenné. Je děsivé žít takhle v 21. století. A nikdo na světě nám nemůže pomoci. Jak je to možné? Proč to Rusové dělají? Proč jsou tak tvrdohlaví, když jde o naše město? Je tu jen válka, válka a válka,“ uvedla jedna z místních v prosincovém rozhovoru pro britskou televizi Sky News. Teď už se do města žádný zahraniční novinář nedostane.

Podle expertů by i případné obsazení celého Bachmutu ruskou armádou bylo pro Kreml spíše symbolickým vítězstvím než větším strategickým úspěchem. Ukrajinci totiž na území centrálního Donbasu vybudovali hustou a hlubokou obrannou síť.

Stanice CNN dokonce před časem uvedla, že podle některých odhadů je poměr ztrát v bojích o Bachmut až 7:1 v neprospěch Ruska. Takto obrovské ztráty na ruské straně mohou podle některých analytiků vytvořit podmínky pro rozsáhlou vzpouru ruských sil.

Tagy:
válka tank tanky poprava město mučení popravy Ukrajina bombardování města civilisté Rusko Donbas Mariupol válečný zločin Buča ostřelování Izjum Doněcká oblast Bachmut Marjinka

Návrhy pro vás

Populární témata

Jak zhubnout Nejlepší filmy 2023 Nejlepší horory TV program Změna času Partie Počasí Kdy budou volby Mafia Auto – katalog 7 pádů Honzy Dědka Partička Svařené víno Tatarák podle Pohlreicha Filmy od Marvelu Aloe vera Pěstování lichořeřišnice Výpočet ascendentu Tvarohové knedlíky Nejlepší palačinky Švestkový koláč
O FTV Prima Management Volná místa Press Reklama Castingy a výzvy HbbTV Kontakty Podmínky užívání Zpracování osobních údajů Cookies Nápověda Vlastník FTV Prima spol. s r.o. Redakce Nastavení soukromí
App Store Google Play
© FTV Prima spol. s r.o.