Porod už není jen o bolesti a strachu. Rodiče chtějí rozhodovat, být spolu a mít klid
Porod jako rodinný zážitek: Lékaři mluví o revoluci v přístupu k rodičům. Zdroj: CNN Prima NEWS
Porod dnes už dávno není jen o sterilních sálech a přísném režimu. Moderní porodnice dávají rodičům větší svobodu, respekt i prostor pro prožitek. Zároveň ale upozorňují, že s příchodem dítěte přichází i psychická zátěž, kterou není radno podceňovat. O proměně českého porodnictví, důrazu na komunikaci i o poporodních úzkostech mluví primářka Milena Dokoupilová z Nemocnice Hořovice a psychiatr Matěj Kasal z Centra duševní rehabilitace v Berouně.
Porodnice už dávno nejsou jen sterilní místnosti plné přístrojů. Moderní porod je podle lékařů stále častěji o komfortu, informovanosti a respektu. „Ten nejzásadnější trend je, že rodiče požadují a správně požadují spoluúčast na rozhodování. Chtějí přesně vědět, co se bude dít, proč a jak,“ říká primářka Milena Dokoupilová z hořovické nemocnice.
Lékaři a porodní asistentky dnes s každou ženou předem probírají, jak si porod představuje – od polohy přes doprovod až po atmosféru. Porodnice nabízejí aromaterapii, napářky, využití míče, vany či porodního gauče. „Standardem je, že když žena porodí, dostane dítě hned na hrudník. Začíná tak okamžitý bonding – propojení matky a miminka,“ dodává Dokoupilová.
První dotek, ne první koupání
Na rozdíl od minulosti se už miminko nemusí ihned vážit a měřit. Rodiče mohou rozhodnout, že první vyšetření i koupání proběhnou až následující den. „Ukazuje se, že mázek na pokožce novorozenců má své důvody – chrání a vyživuje. Proto doporučujeme koupat nejdříve po 24 hodinách,“ vysvětluje primářka.
Základem péče je i tzv. rooming-in – miminko je neustále s maminkou na pokoji. „Když je syn na novorozeneckém oddělení, můžu tam kdykoli zajít, přebalit ho, pomazlit se s ním. Dělám všechno já,“ popisuje maminka Michaela Dejnožková.
Rodiče u každého okamžiku i na JIPce.
Separace dítěte od rodičů je dnes výjimečná. Dokonce i na jednotkách intenzivní péče mohou být rodiče se svými novorozenci neustále v kontaktu. „Pro nás to bylo neskutečné. Díky tomu jsme nepřišli o žádný moment s naším synem – můžeme za ním kdykoliv, i ve tři ráno,“ říká otec Matěj Říha.
Rodiče se aktivně zapojují i do ošetření dítěte. „Když se třeba přepichuje kanyla nebo je nutný zákrok, personál nás nechává být u toho. Vědí, že to zvládneme a jsme součástí péče,“ dodává Říha.
Primářka Dokoupilová doplňuje: „Neodnášíme dítě nikam pryč, ani při resuscitaci. Ošetřujeme v bezprostřední blízkosti maminky.“
Duševní zdraví po porodu: Strach, úzkosti i deprese
Radost z narození dítěte může vystřídat stres, úzkost nebo deprese. Až 80 % žen zažívá tzv. baby blues, přechodnou plačtivost a citlivost. U 10–20 % maminek se rozvíjí poporodní deprese a v nejzávažnějších případech dokonce psychóza.
„Adaptace po porodu přináší přirozený stres. Problém nastává, když úzkost narušuje běžné fungování matky,“ říká psychiatr MUDr. Matěj Kasal, vedoucí lékař Centra duševní rehabilitace v nemocnici Beroun.
Podle něj bývá kritickým obdobím návrat domů: „V porodnici má žena podporu a režim. Krize často nastává až po návratu do reality.“
Když úzkost přeroste v zoufalství
Poporodní úzkost se může projevovat pocity selhání, zoufalství nebo strachu, že matka nezvládne péči o dítě. „Je běžné mít obavy, že něco pokazím. Ale když se strach mění v zoufalství a vyhoření, je to hranice, kdy má maminka vyhledat pomoc,“ říká Kasal.
Příčin je víc: hormonální změny, vyčerpání, nedostatek spánku i tlak na „dokonalé mateřství“. „Dnes je na ženy vyvíjen obrovský tlak být stále šťastnou mámou. Když se nedaří, přichází pocit selhání,“ dodává psychiatr.
Léky, kojení a bezpečná léčba
Mnohé ženy se bojí léků, aby neohrozily kojení. Kasal ale uklidňuje: „Dnes už máme širokou škálu antidepresiv, která se do mateřského mléka dostávají jen v minimálním množství. Většina je tedy bezpečná. Léčbu volíme individuálně, nemusí se s kojením přestávat.“
Léky přicházejí na řadu při závažných projevech – panických atakách, nespavosti nebo vyčerpání.
Podpora partnera je klíčová
Zásadní roli při prevenci duševních poruch hraje rodina, především partner. „Partneři by měli být přítomní. I otcovská dovolená je skvělý krok, protože právě v těchto dnech lze problémy včas zachytit,“ vysvětluje Kasal.
Pomoc partnera, sdílení péče o dítě a klidné prostředí mohou ženu výrazně chránit před psychickým kolapsem.
Porod jako rodinný zážitek
Porod dnes v mnoha nemocnicích znamená možnost být spolu – matka, otec i starší děti. „V loňském roce jsme vybudovali rodinné apartmány s postýlkami i pro sourozence. Trend je jasný – chtějí být všichni spolu,“ říká primářka Dokoupilová.
A tatínek Matěj Říha to shrnuje jednoduše: „Díky tomu, že jsme mohli být spolu, jsme se navzájem podporovali. A to je podle mě to nejdůležitější.“
Porodnictví i péče po porodu dnes směřují k jedinému cíli – aby se každá žena cítila bezpečně, slyšená a respektovaná. A jak se shodují odborníci, právě duševní pohoda matky je tím nejlepším základem pro zdravý start nového života.
