ANKETA: Má Česko dát více peněz do obrany? Fiala má jasno, jiní upozorňují na zádrhel

Mimořádný projev premiéra Petra Fialy k bezpečnosti země

Kolik peněz by měl stát dávat na výdaje pro obranu? Dosavadní dvě procenta HDP, tři procenta jako podle premiéra Petra Fialy (ODS), čtyři procenta jako Polsko nebo dokonce pět procent, které požaduje americký prezident Donald Trump? Zeptali jsme se politiků, jak si představují ideální investice do naší vlastní bezpečnosti. Zatímco mnozí souhlasí s minimálně třemi procenty, jiní upozorňují na pár zádrhelů. Podívejte se, jak odpověděli poslanci a senátoři v anketě CNN Prima NEWS, či si sami zahlasujte, jak vidíte výdaje Česka na obranu.

Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala všechny členy poslaneckého i senátního výboru pro bezpečnost. Ne všichni zákonodárci odpověděli do vydání tohoto článku. Odpovědi těch, kteří reagovali, najdete níže.

Otázka: Investuje Česká republika dostatečně do své bezpečnosti? Kolik procent HDP by měl stát ideálně dávat na obranu?

Petr Fiala, předseda vlády a ODS

Ano, nic jiného nám nyní opravdu nezbývá. Jsme připraveni podpořit navýšení závazku NATO na tři procenta HDP. To nám zajistí nejen obranyschopnost, ale pomůže to i ekonomice.

Karel Havlíček, místopředseda hnutí ANO

Není to jenom o čísle, dvě procenta vůči HDP. V posledním roce to bylo 160 miliard, v příštím by to mělo být 176 miliard. Musíme se na to dívat z úhlu nominálního, důležitější je, za co se budou vynakládat a jak efektivně, jak transparentně se to vysoutěží a jaká bude účast českého průmyslu. Tato vláda nebyla schopná ani utratit dvě procenta. Nejdříve plňme to, pak se bavme o čemkoliv dalším.

Měla by Česká republika v současnosti investovat více peněz do obrany, tedy nad rámec 2 procent HDP?

Martin Exner, poslanec hnutí STAN

„Bezpečnost není zadarmo a s rostoucím rizikem musí růst naše opatření. České ani evropské výdaje na obranu dostatečné nejsou a musíme je výrazně zvýšit na americkou nebo polskou úroveň, tedy na tři až čtyři procenta, abychom odradili Rusko od další agrese. Nebo i Čínu. Před tím se nikam neschováme. Je na to nejvyšší čas. Pomůže jen odhodlání, odvaha a síla.“

Martin Major, poslanec ODS

„Podle mého názoru investice do obrany nejsou dostatečné. V současné bezpečnostní situaci bychom měli směřovat ke zvýšení obranných výdajů na tři procenta HDP v horizontu čtyř až pěti let. Polsko je se svými čtyřmi procenty na úplně jiné strategické pozici, ale Česká republika by měla být schopna lépe financovat nejen armádu, ale i civilní obranu a zbrojní průmysl.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Výdaje na obranu budou růst postupně, vysvětlil Fiala. Uvedl, o kolik se mají ročně zvyšovat

Radek Koten, poslanec SPD

„Bezpečnost ČR se dělí na vnější a vnitřní. Již v současné chvíli se celkové výdaje blíží třem procentům HDP, z toho dvě procenta vydáváme na vnější bezpečnost. V souvislosti se současnou ekonomickou situací je to na hraně udržitelnosti, na vnitřní bezpečnost by mělo jít více prostředků.“

Michaela Opltová, poslankyně hnutí STAN

„Naše investice do bezpečnosti dlouho zaostávaly a současné tempo zvyšování výdajů je nutné udržet. Plánované dosažení dvou procent HDP je minimum, ke kterému jsme se zavázali v rámci NATO. Vzhledem k rostoucí hrozbě bychom měli diskutovat o navýšení na tři procenta vůči HDP, abychom zajistili dostatečné financování modernizace armády, obranného průmyslu i kybernetické bezpečnosti. Polská úroveň čtyř procent HDP je ambiciózní, ale pro Česko by měla být prioritou efektivita vynakládaných prostředků.“

Pavel Růžička, poslanec hnutí ANO

„V současné době jsou dostatečné dvě procenta, která musí jít skutečně do armády. Ovšem problém je v prioritách nákupu armády. Například v současné době financovat techniku pro expediční armádu, jako jsou třeba vozidla Supacat za dvě miliardy korun, je naprostá hloupost. A takových nákupů je naplánováno více. Je nutné provést revizi nákupů a investovat do techniky, kterou skutečně  potřebujeme. Vždyť armáda není schopna v relativně krátkém čase nakoupit ani osobní výstroj, neustále mění specifikace a podmínky. Snad se jim ty batohy už po pěti letech konečně podaří nakoupit.“

Michal Zuna, poslanec TOP 09

„Evropa potřebuje po dekádách, ve kterých výdaje na obranu přehlížela, výrazně přidat. Rusko výrazně zbrojí a mír na Ukrajině bude pro Rusko jen přestávkou před další bitvou se Západem. Musíme být schopni Rusko nejen odstrašit, ale být připraveni se i bránit. Po ostudných osmi letech předchozích vlád, pro které byly výdaje na obranu sprosté slovo – respektive položka pro handl s komunisty – se konečně výdaje na naši obranu začaly brát vážně. Poprvé jsme dosáhli výše dvou procent HDP. To však není cíl, ale minimum. Střednědobě musíme cílit alespoň na tři procenta. To je zcela reálná hodnota.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Putin je ďábel, shodují se Viewegh a jeho ukrajinská partnerka. Popsali začátky soužití

Karel Krejza, poslanec ODS

„Během příštího volebního období zvýšit výdaje na tři procenta HDP. To je reálné.“

Petr Letocha, poslanec hnutí STAN

„Zvedl bych to na 2,5 procenta HDP.“

Šimon Heller, poslanec KDU-ČSL

„Měli bychom směřovat minimálně ke třem procentům HDP na obranu.“

Tomáš Jirsa, senátor ODS

„Jak jsem zdrženlivý k našemu panu prezidentovi Pavlovi, musím souhlasit, že nejde o to, kolik procent musíme dávat, ale co si musíme pořídit. Dlouhodobě prostě pokulhává to, že by se evropské státy prostě měly domluvit v rámci NATO, co musí Evropa koupit, a vzájemně si pomoct. Takže ano, pravděpodobně bude nutno zvednout výdaje nad dosavadní dvě procenta. Ale důležitější je, co vlastně chceme, a teprve pak se můžeme bavit o tom, kolik to bude stát.“

Václav Láska, senátor SEN21

„Dvě procenta dostatečná nejsou. Podstatnější je ale analýza, do čeho správně investovat než finální procento HDP.“

David Šimek, senátor KDU-ČSL

„V prvé řadě by všechny evropské státy měly dodržet kvótu dvou procent. Ale je jasné, že v budoucnu budeme muset počítat s navýšením na tři a více procent.“

Robert Šlachta, senátor Přísahy

„Hnutí Přísaha podporuje kroky směřující k posílení bezpečnosti České republiky i celé Evropy. Zároveň zdůrazňujeme, že naše země musí hájit především své vlastní zájmy. Masivní zbrojení nesmí být jedinou odpovědí. Důležité je kombinovat posilování obranyschopnosti s diplomatickými kroky. Nestačí spoléhat pouze na unijní řešení, musíme aktivně chránit naše vlastní hranice a zajistit bezpečnost našich občanů.“

„Je nezpochybnitelné, že budeme v budoucnu muset na bezpečnost dávat mnohem více peněz, než jsme si v minulosti dokázali představit.“

Martin Červíček, senátor ODS

„Dle mého názoru je nezpochybnitelné, že budeme v budoucnu muset na bezpečnost (a to jak na tu vnější, tak i tu vnitřní) dávat mnohem více peněz, než jsme si v minulosti dokázali představit.“

Tomáš Czernin, senátor TOP 09

„Investice do obrany za dostatečné nepovažuji. Naplněním dvou procent HDP jsme si pouze splnili dlouhodobý domácí úkol. Myslím, že investice do obrany by měly odpovídat standardům v rámci NATO a také odpovídat bezpečnostním rizikům, které aktuálně celému regionu hrozí. Chceme-li, aby naše civilizovaná západní společnost mohla i nadále existovat v současné podobě, pak je nevyhnutelné dnes investovat do obrany mnohem více než dosud. Obranu občanů považuji za úplně nejzákladnější povinnost státu.“

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nelze investovat jen do hezkých věcí, řekl Rakušan k obraně. Konečná odmítá „vojenské hračky“

Tagy: