Postoj Česka je zklamáním, říká velvyslanec USA. Jednáme na rovinu, hájí obranné výdaje Babiš
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
USA kritizují Česko za nízké výdaje na obranu.
Washington žádá od spojenců pět procent HDP.
Česko plánuje na příští rok dvě procenta HDP.
Je pětiprocentní cíl pro českou ekonomiku reálný?
Velvyslanec USA při Severoatlantické alianci (NATO) Matthew Whitaker kritizoval Česko za pomalu rostoucí výdaje na obranu. Na pátečním summitu Mezinárodního institutu strategických studií (IISS) v Praze prohlásil, že Spojené státy od svých spojenců očekávají, že budou plnit závazek ze summitu v Haagu vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu (HDP) a že postoj Česka je pro USA zklamáním. ČR plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP.
„Je pro nás zklamáním, že Česká republika neučinila větší pokrok při plnění obranného závazku z Haagu. V oblasti výdajů na obranu se bohužel pohybuje na chvostu Aliance,“ řekl americký diplomat, který Česko za nedostatečné obranné výdaje kritizoval už na jaře na síti X.
ČTĚTE TAKÉ: Kdo bude příští prezident? Průzkum odhalil největší favority, jsou mezi nimi i známí herci
ČR plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Spojené státy od svých spojenců podle Whitakera očekávají, že budou plnit závazek ze summitu v Haagu vydávat do roku 2035 na obranu pět procent HDP. To podle něj dává západnímu průmyslu jistotu pro další investice, rozšiřování výroby, nabírání nových pracovníků a vývoj nových technologií.
„Vlády však musejí spolupracovat na zrychlení zakázek a zlepšení efektivity a upřímně řečeno, postupovat odpovídající rychlostí. Spojené státy mají obrovské kapacity obranného průmyslu a chceme, aby i naši evropští spojenci budovali ty své,“ citoval amerického velvyslance deník iDNES.cz. Evropa musí přejít na trvalé investice do obrany bez ohledu na střídání vlád.
Čtěte také
Státy NATO podpořily na loňském summitu v Haagu deklaraci, v níž se zavázaly dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP. Dalších 1,5 procenta HDP má jít na širší bezpečnostní oblast, například na infrastrukturu, odolnost či posílení kyberbezpečnosti. Předchozí cíl činil dvě procenta.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v srpnu po jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO) o rozpočtu řekl, že Česko plánuje na příští rok výdaje na obranu ve výši dvou procent HDP. Uvedl, že tak splní závazek NATO. Obranné výdaje ČR by měly příští rok činit 195 miliard korun, z toho 191 miliard půjde z rozpočtu ministerstva obrany.
Pět procent není podle vlády reálné
Vydávat na obranu pět procent HDP je nyní podle vládních politiků nereálné, pokud Česko nechce zlikvidovat svou ekonomiku. Prezident Petr Pavel míní, že by Česko mělo dávat víc než dvě procenta HDP, jinak bude vzhledem k závazkům přijatým v Haagu vznikat deficit v obranných výdajích na další roky.
Premiér Andrej Babiš (ANO) hájí české výdaje na obranu dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP), jak s nimi počítá rozpočet na příští rok. V reakci na kritiku velvyslance Spojených států při NATO Matthewa Whitakera ohledně výše českých výdajů na obranu předseda vlády zdůraznil, že na rozdíl od předchozího kabinetu jedná se spojenci na rovinu. Velvyslanci podle svých slov v pátek popsal situaci realisticky.
Ministerstvo obrany by mělo mít podle dosud známého návrhu v rozpočtu na příští rok výdaje 191 miliard korun. Je to o zhruba 36,2 miliardy korun více, než mu přidělil letošní schválený státní rozpočet.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Stanjurův rozpočet byl nereálný a vymyšlený, tvrdí Macinka. Prozradil, kdy půjde na Hrad