Štěpán Křeček a David Bednář Zdroj: CNN Prima NEWS
Ceny potravin zůstávají tahounem české inflace a podle odborníků porostou i nadále. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček a místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář se ve studiu CNN Prima NEWS shodli, že extrémní rozdíly mezi běžnými a akčními cenami potravin deformují trh a vytvářejí iluzi dostupnosti. Český zákazník je podle nich závislý na slevách, což obchodní řetězce zneužívají ke své marketingové výhodě.
Podle hlavního ekonoma BHS a poradce premiéra Štěpána Křečka jsou potraviny hlavním faktorem, který žene inflaci vzhůru. „Viděli jsme obrovský nárůst inflace z dubnových 1,8 % na květnových 2,4 %. A právě potraviny jsou tou složkou, která nejenom tlačí, ale i bude do budoucna tlačit na další růst cen,“ uvedl Křeček.
Zvlášť varuje před vývojem u zemědělských výrobců. „Zdražuje jak rostlinná, tak i živočišná výroba. Ty nárůsty jsou dvouciferné. Takže i když to zbrzdí potravináři, zdražování ještě není kompletně zaceněno,“ dodal.
Slevová iluze: Kuřecí maso jako tahák
Extrémní rozdíl mezi běžnými a akčními cenami ilustroval místopředseda Sdružení drůbežářských podniků David Bednář. „Kuřecí maso je senzitivní položka. Řetězce ho používají jako marketingový tahák, prodávají ho pod nákupní cenou. Někdy je rozdíl mezi běžnou a akční cenou i více než 50 %,“ upozornil.
V roce 2025 je podle dat Kupi.cz průměrná sleva 44 %. Průměrná akční cena kuřecích prsou je kolem 100 Kč za kilogram, běžná cena přitom dosahuje až 218 Kč. „Za tu cenu to nikdo skoro nekupuje. Víc než 80 % prodeje jde přes akce,“ doplnil Bednář.
Češi jako slevoví závisláci
Štěpán Křeček zdůraznil, že český trh je extrémně orientovaný na slevy: „Jsme závisláci na akcích, premianti Evropy. Lidé neřeší značku, kvalitu, berou to, co je zrovna v akci.“
Zároveň varuje před manipulací s etiketami: „Některé obchody barevně odlišují cedulky, které nejsou skutečnou slevou. Vždy je potřeba ověřit nejnižší cenu za posledních 30 dní.“
Polský paradox a méně masa pro Česko
Do debaty vstoupilo i téma polských nákupů české drůbeže. „Dneska platíme farmářům 29–30 Kč za živé kuře, ale Poláci nabízejí 35 Kč. To všechno kvůli ptačí chřipce, která decimovala jejich chovy,“ vysvětlil Bednář. „Čeští zpracovatelé nejsou schopni konkurovat. Kuřata tak mizí do Polska a na český trh se nedostanou.“
Křeček situaci potvrzuje: „Poláci tlačí ceny v Česku nahoru. Dokud neobnoví vlastní chovy, bude poptávka po našem mase růst, a s ní i ceny.“
Soběstačnost v troskách, investice chybí
Česká republika je podle Bednáře soběstačná v produkci kuřecího masa jen z 60–62 %. „Nové farmy se nestaví, protože byly zrušeny investiční dotace. Jedna hala pro 40 000 kuřat stojí 40 milionů korun. Ceny stavebních materiálů i technologií zůstaly vysoké od doby kumulované inflace přes 30 %.“
Potravinová strategie potřebuje reformu
Systém založený na extrémních slevách a importu ze sousedních zemí je podle obou expertů dlouhodobě neudržitelný. „Pokud bychom opravdu platili farmářům cenu jako Poláci, stálo by kuřecí prso mnohem víc než 200 Kč. To už by si většina lidí dovolit nemohla,“ uzavírá Bednář.
Křeček dodává, že zákazník by měl být opatrnější: „Kontrolujte ceny, nenechte se zlákat jen barvou etikety. Nenechte se marketingem zmást.“
Na otázku, co by čeští potravináři nejvíce potřebovali od politiků, David Bednář, místopředseda Sdružení drůbežářských podniků, odpověděl: „Samozřejmě těch věcí je velká spousta. Nechtěl bych začínat dotacemi, investičním rozvojem a podobně, ale byrokracie je na prvním místě. To, co říká pan Křeček, potvrzuji – teď stavíme polovinu farmy a musel jsem to zastavit kvůli nákladům. Samotná stavba poloviny farmy nám trvala dva roky jen kvůli povolením. A když žádáme o zaměstnance z programu kvalifikovaný zaměstnanec, například z Filipín, tak to trvá i přes rok. To jsou lidské zdroje. K tomu samozřejmě investiční dotace, protože chceme zvýšit soběstačnost, porážet víc, být efektivnější – zejména oproti Polsku. Těch věcí je hodně, ale tohle jsou ty nejzásadnější.“
Uzavření trhu pro konkurenci není řešení
Hlavní ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček následně okomentoval otázku potravinové soběstačnosti: „Česká republika nemůže být soběstačná ve všem. Logicky spoustu produktů tu nejde pěstovat – například exotické ovoce. Můžeme zvyšovat soběstačnost tam, kde to dává smysl, aby při otřesech na trhu byl dostatek produktu. Ale musíme si uvědomit, že soběstačnost zároveň znamená vyšší ceny pro zákazníka. Uzavření před konkurencí vždy dopadne na zákazníka. Neměli bychom se uzavírat, ale být tak efektivní, že si zákazník raději koupí naše maso – i když tu konkurence bude.“
David Bednář s tímto názorem souhlasil: „Konkurence je zdravá, problém není v ní, ale v tom, že musí být nastavené stejné parametry pro všechny státy EU. Bohužel, spousta věcí tu chybí a musíme se s tím prát. Ale konkurence nás posouvá dál – jen je potřeba, aby pravidla dodržovali všichni.“
Na otázku obchodování s třetími zeměmi, jako je Mercosur nebo USA, měl Bednář výhrady: „Tohle jsou věci, se kterými osobně nesouhlasím. Pokud konkurence z třetích zemí – ať už Mercosur, Ukrajina, nebo jiní – má přístup na náš trh, musí dodržovat pravidla, která určuje Evropská komise. A já silně pochybuji, že je budou dodržovat. Například na Ukrajině nebyl audit šest let, takže nikdo neví, co se tam děje. Pokud pravidla dodržovat budou, nemůžeme nic namítat. Ale pokud ne, měli bychom si chránit trh.“
Soběstačnost je důležitá, ale musí být rozumná
Zároveň připomněl důležitost rozumné soběstačnosti v kontextu krizí: „Musíme si uvědomit, že během covidu a energetické krize byly státy zavřené a jen české firmy dodávaly do řetězců. My jsme toho nezneužili – ceny zůstaly standardní. V době energetické krize sice energie stouply o 600 %, ale chovali jsme se férově. Takže ano, rozumná soběstačnost je důležitá, i s ohledem na to, že se může stát cokoliv.“
Křeček se vyjádřil i k nerovným podmínkám mezi domácími a zahraničními producenty: „Není možné, abychom uvalovali složité regulace na naše producenty, a pak sem pouštěli levný dovoz z třetích zemí, kde se ta pravidla nedodržují. To by naše producenty zničilo. Kvalitní dovozce, který dodrží naše tvrdé standardy, sem samozřejmě může. Ale nesmí to být za nižší cenu jen proto, že u nich neplatí naše pravidla.“
„A pokud někdo chce dovážet přes celý Atlantik – což je energeticky náročné a drahé – a zároveň dodržovat naše pravidla, pak se to nemůže ekonomicky vyplatit. Pokud ale Jihoameričané chtějí dotovat naše zákazníky, ať to dělají – ale podle našich pravidel.“
Ohledně výhledu cen drůbežího masa uvedl Bednář: „Pokud bude pokračovat ptačí chřipka a vysoké ceny krmných směsí, ceny opravdu porostou. Řetězce s námi sice o navýšení cen jednají, ale jejich tlak je značný. Navíc se očekává navyšování i u akčních cen.“
A Štěpán Křeček doplnil: „Dokud se masově neobnoví chovy, růst cen bude pokračovat. U zemědělců už jsou ceny vysoko a postupně se přenášejí na potravináře. Zákazníci to ještě naplno nepocítili díky akcím, ale ten dopad přijde.“
Tlaky na růst mezd sílí
Na téma cen krůtího masa Bednář poznamenal: „Krůtí maso je hodně z Polska. A protože ptačí chřipka zasáhla i krůty, vidím hlavní příčinu právě tam.“ K otázce mezd dodal: „Tlaky na růst mezd jsou každý rok. U nás v Klatovech, v Plzeňském kraji, kde je nejnižší nezaměstnanost, musíme platy zvyšovat. Jsme blízko Německa, a tak je situace složitá.“
Závěrem Štěpán Křeček zmínil vliv pracovní migrace: „Počet zahraničních pracovníků se zvýšil, ale musí být kvalifikovaní a bezproblémoví. Kvalitní pracovníci mohou přijet, až 120 000 ročně. To může problém na trhu práce tlumit. Ale stále je nedostatek lidí, což tlačí mzdy nahoru. Reálné mzdy rostou, což je dobré pro životní úroveň, ale zaměstnavatelům to samozřejmě přináší komplikace.“
