Válka v Náhorním Karabachu se nás týká víc, než se zdá...

Lenka Klicperová a Markéta Kutilová v krytu v centru Stěpanakertu během ostřelování.

Lenka Klicperová, Markéta Kutilová: Poslední zapálí vesnici

Dne 27. září 2020 zaútočil Ázerbájdžán podpořený Tureckem na oblast Náhorního Karabachu, enklávu, kterou posledních 30 let kontrolovala Arménie. Válka měla být blitzkrieg, přesto se Arméni dokázali bránit 44 dní. Kruté boje vojáci popsali jako masakr, zejména kvůli nasazení bojových dronů ázerbájdžánskou armádou. Válku zastavilo příměří zprostředkované Ruskem.

Válka si vyžádala kolem 8 000 mrtvých vojáků na obou stranách konfliktu a 146 mrtvých civilistů. Stovky lidí se stále pohřešují. Během konfliktu bylo spácháno mnoho válečných zločinů. Arméni válku prohráli a přišli o 80 % Karabachu a přilehlých území. Příměří ukončilo boje, ale ne lidské utrpení. Desetitisíce Arménů ztratily svoje domovy, tisíce vojáků přišly o končetiny. Přibývají důkazy o civilistech mučených ázerbájdžánskou armádou.

Lenka Klicperová a Markéta Kutilová se do Karabachu vypravily v první den útoku, a byly tak prvními českými novinářkami, které se do oblasti bojů dostaly. Ke konci války se na místo vrátily a překročily hranice do Karabachu v den podepsání příměří. Sledovaly pálení karabašských vesnic a příjezd ruských vojáků. V lednu 2021 podnikly třetí cestu a přinesly výpovědi civilistů o válečných zločinech Ázerbájdžánu.

Jejich kniha, doplněná doslovem politologa Tomáše Šmída, jenž se zabývá zejména výzkumem ozbrojených konfliktů, organizovaným zločinem a zahraničně bezpečnostními problémy v postsovětském prostoru s důrazem na kavkazský region, je tak uceleným svědectvím o hrůzách moderní války. Neboť ta, byť se zdá daleko, týká se nás víc, než bychom si kdy mysleli.

Ukázky z knihy:

Karabašské hory jsou krásný, ale chudý kraj, proto má skoro každý nějaká zvířata a za domem vinici na přilepšenou. „Mám doma osmiletého synka a patnáctiletou dceru, dva synové bojují na hranicích. Včera večer se ozvala siréna. Říkám: ‚Děti, utíkejte do sklepa!´ Já jsem nechtěla, ony se ale bránily jít beze mě. Pak to prásklo do našeho domu. Kdybych s nimi nešla, už bych tu nebyla,“ vypráví Šušan a do jejích posledních slov se za našimi zády ozvou exploze dalších raket. Prásk. Situace jako z válečného filmu.

„K zemi, kryjte se,“ rozkazuje Maher. Vyděšeně koukáme, kde se krýt. Zkáza se odehrává pár set metrů od nás. Všichni se instinktivně přikrčíme za kamennou zídku, nic jiného zde není. Rakety dopadají jedna za druhou, s ohromujícím duněním, jež člověka paralyzuje. Tělo i mysl se perou se strachem a nutností zachovat klid. Krčíme se za kamennou zídkou, i když víme, že proti raketě Smerč by nám pomohla asi jako karton papíru.

U silnice něco leží. „Zastav,“ říkáme Karenovi. Mrtvola? Nevěříme vlastním očím. Další a tamhle další. Leží tu zkrouceny do podivných poloh, oči vytřeštěné, zaschlé stružky krve ve vlasech a na tvářích. Venku v noci mrzne, takže těla ještě nezapáchají ani se nerozkládají. Mohou tu být tak týden. Kam naše oko dohlédne, silnici lemuje asi dvacítka mrtvol. Kdo to je? Jak dlouho zde leží? Jak to, že k nim můžeme? Jedeme další kilometr směrem k Šuši, mrtvoly neubývají. Teprve pak se ozve hvízdot. Arménský voják na nás volá, že dál nesmíme. Tam už jsou Ázerbájdžánci. Vidíme jejich vlajku. Vlaje zde hned vedle turecké. Vracíme se mezi vojáky. „Ty mrtvoly jsou Ázerbájdžánci. Naše mrtvoly jsou zase u nich a my pro ně taky nemůžeme,“ říkají vojáci.

Lenka Klicperová (*1976) je novinářka a fotografka. Začínala jako zpravodajka, od roku 2004 do 2018 řídila časopis Lidé a Země. Pracovala v řadě afrických zemí, od Angoly přes Namibii, Nigérii, Tanzanii, Keňu, Etiopii, Mali, Burkinu Faso, Čad, Niger až po Demokratickou republiku Kongo. Několikrát navštívila jako reportérka Afghánistán. Dostala se také do Somálska sužovaného několik dekád trvající válkou.

Od roku 2014 se soustředí na problematiku války s Islámským státem v Iráku a Sýrii. Podílela se na tvorbě několika dokumentů (Slzy Konga, Latim – Obřezané, Iráčanky, Ženy v zemi Tálibánu, Nezlomené) a řady televizních reportáží. Je nositelkou mnoha cen a nominací v soutěži Czech Press Photo – jak za fotografie, tak za videotvorbu. V roce 2010 vyšla první kniha Afrika v nás, na níž spolupracovala s Olgou a Václavem Šilhovými a na niž volně navazuje Afrika v nás II. Z práce v Sýrii vznikly dvě knihy Islámskému státu na dostřel I a II, jejichž spoluautorkou je Markéta Kutilová. Společně navíc založily po první cestě do Sýrie veřejnou sbírku SOS Kobaní. Z jejího výtěžku podpořily školy a zdravotnická zařízení v severosyrském městě Kobaní. V roce 2018 vyšla jejich třetí společná kniha Ve válce. Vypráví příběhy lidí, kterým do života vstoupil konflikt v Iráku a v Sýrii. V roce 2018 byla Lenka zařazena českou verzí časopisu Forbes na seznam inspirativních osobností pro tento rok. Spolupracuje s mnoha českými médii, zejména s časopisem Reflex a pořadem Reportéři ČT. Věnuje se navíc přednáškové činnosti – pro veřejnost, ale působí i na Univerzitě Hradec Králové. Je také šéfredaktorkou časopisu Prima ZOOM.

Markéta Kutilová (*1978) je novinářka a publicistka. Pochází z Poličky, kde také žije. Novinářskou dráhu zahájila v roce 2002 jako redaktorka Lidových novin. Poté šest let pracovala pro společnost Člověk v tísni jako projektová manažerka na misích v Íránu, na Srí Lance, v Demokratické republice Kongo a na Haiti. Poté se vrátila k novinářské práci. Jejími tématy se staly války, lidská práva, ekologie, ochrana zvířat a migrace. Jako novinářka pracovala v Demokratické republice Kongo, Íránu, v Kambodži, Ugandě, Rwandě, Tanzanii, Indonésii, Libérii, Jordánsku, Libanonu, Indii, Belgii, Švédsku, Makedonii, v Německu a dalších. Je spoluautorkou dokumentárního filmu Nezlomené. Poslední roky jezdí do Sýrie a Iráku a spolu s Lenkou Klicperovou dokumentuje válečné konflikty. Je spoluautorkou knih Islámskému státu na dostřel I a II. Spolupracuje s pořadem Reportéři ČT a mnoha dalšími médii.

S Lenkou Klicperovou založila sbírku na pomoc lidem v syrském Kobaní. Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost.