Pracovat jen čtyři dny, ale za stejné peníze: Reálná představa, nebo jen utopie?

„Budeme muset postupně zkracovat pracovní dobu, jinak nám hrozí, že kvůli nastupující automatizaci a digitalizaci bude přicházet velké množství lidí o práci,“ varovala ministryně Maláčová. Poukázala na zkušenosti ze zahraničí. Čtyřdenní pracovní týden zavedl třeba francouzský Renault. Lidé tam sice mají stejnou mzdu, část z ní ale pokryjí dávky v nezaměstnanosti.

Nadměrná pracovní doba vede k předčasné smrti, varuje WHO. Kolik hodin je příliš?

Zdraví

V globální analýze sledující souvislost mezi pracovní dobou a újmami na životech a zdraví odhalila WHO a Mezinárodní organizace práce, že v roce 2016 zemřelo přibližně 745 tisíc lidí v důsledku nadměrné pracovní zátěže dosahující nejméně 55 hodin týdně. Nejčastěji se jednalo o smrt z důvodu infarktu nebo mrtvice, informoval web CNN.

Podle poslance za ANO Patrika Nachera se jedná o relativně nedomyšlený návrh. „Když jste někde o dvacet procent méně času, což je jeden den z pěti, tak zakázek bude logicky méně. Jsme v postcovidové době a za těchto okolností nemůžeme zachovat platy, které byly předtím,“ prohlásil poslanec.

Politická konkurence je tentokrát zajedno. Covidem rozvrácená ekonomika by prý takto radikální změnu neunesla a přibylo by lidí bez práce. „V současné situaci s naší strukturou ekonomiky to není jednoduše možné. Na tuto změnu nemáme nyní ani dost lidí, ani dost peněz,“ podotkl Martin Jiránek z Pirátů.

Lidé chodí do práce spokojenější

Firma, která čtyřdenní pracovní týden už dříve zavedla z vlastní vůle, si však změnu pochvaluje. „Lidi začali chodit do práce spokojenější, byli trošku nabitější. Nevstávají každé ráno s tím, že zase musí do práce,“ tvrdí CEO společnosti Sherpas Luboš Plotěný.

Ministryně Maláčová pro svůj návrh nemá většinovou podporu, odpůrce proto chce přesvědčovat i tím, že kratší pracovní týden prospěje lidskému zdraví. A když budeme zdravější, uděláme za kratší dobu více práce.