Ilustrační fotografie Zdroj: Profimedia.cz
V globální analýze sledující souvislost mezi pracovní dobou a újmami na životech a zdraví odhalila WHO a Mezinárodní organizace práce, že v roce 2016 zemřelo přibližně 745 tisíc lidí v důsledku nadměrné pracovní zátěže dosahující nejméně 55 hodin týdně. Nejčastěji se jednalo o smrt z důvodu infarktu nebo mrtvice, informoval web CNN.
Autoři studie zveřejněné v pondělí v časopise Environment International zjistili, že počet úmrtí v souvislosti s nadměrně dlouhou pracovní dobou vzrostl mezi lety 2000 až 2016 v případě srdečních chorob o 42 procent a v případě mozkové mrtvice o 19 procent.
Většina zaznamenaných obětí byla ve věku od 60 do 79 let. Přičemž mezi 45. až 74. rokem tito lidé pracovali nejméně 55 hodin týdně. Významně více byli zasaženi muži, jejichž podíl na počtu zemřelých činil 72 procent. Co se týká nemocných lidí v důsledku nadměrné pracovní zátěže, pak byli více postiženi ti, kteří žili v západním Pacifiku a v jihovýchodní Asii.
Více než 55 hodin týdně jako zdravotní hazard
Podle vědců měli lidé pracující 55 a více hodin týdně oproti těm pracujícím 35 až 40 hodin týdně odhadem o 35 procent vyšší riziko mrtvice a o 17 procent vyšší riziko smrti z důvodu ischemické choroby srdeční.
„Práce 55 a více hodin týdně představuje vážný zdravotní hazard,“ uvedla ředitelka oddělení WHO pro životní prostředí, klimatickou změnu a zdraví Maria Neiraová. „Je čas, abychom se my všichni – vlády, zaměstnanci i zaměstnavatelé – probudili kvůli faktu, že dlouhá pracovní doba může vést k předčasné smrti.“
„Žádná práce nestojí za riziko mrtvice nebo srdečních chorob. Vlády, zaměstnavatelé a zaměstnanci musí spolupracovat, aby se dohodli na limitech k ochraně zdraví pracovníků,“ uvedl v prohlášení generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.
Fatální reakce na stres
Podle WHO převažují dva způsoby, jakými dlouhá pracovní doba způsobuje smrt.
První je psychologický stres z dlouhé pracovní doby. Fyziologická odpověď spustí reakce v kardiovaskulárním systému a poruchy, které způsobí změny ve tkáních.
Druhou je chování v reakci na stres, které poškozuje zdraví, jako je kouření, pití alkoholu, nezdravá strava, fyzická nečinnost, poruchy spánku a nedostatečné zotavení. Všechno je považováno za rizikové faktory srdečních chorob a mozkových příhod.
